O čem se psalo v září 2020
Marcela Linková: Plány genderové rovnosti jako podmínka účasti v Horizontu Evropa
Nové požadavky týkající se účasti v programu Horizont Evropa byly v září představeny generálním ředitelem direktorátu pro výzkum a inovace Evropské komise, Jean-Ericem Paquetem na sekci Get ready: a new ERA for equality is calling, která se konala 22. září na Evropských dnech pro evropský výzkum a inovace. Jedním z nich je i povinnost žadatelů z řad veřejných univerzit a výzkumných organizací mít plán genderové rovnosti. „A ze zveřejněných informací je zjevné, že nebudou stačit floskule či deklarace,“ říká vedoucí NKC – gender a věda Marcela Linková, která na sekci představila činnost NKC a hovořila o tom, jakou roli v tomto hrají členské státy. „Evropská komise bude požadovat, aby byl plán genderové rovnosti veřejně dostupný, měl podporu nejvyššího vedení instituce, byly na něj alokovány lidské a finanční zdroje, byly stanoveny konkrétní cíle vedoucí ke změně a konečně, aby plán obsahoval aktivity zaměřené na budování kapacit a proškolení odpovědných osob,“ popisuje novou povinnost žadatelů Linková. Více o tom, co tento požadavek znamená, jaké výhody může přinést a proč se ho i díky týmu NKC není třeba obávat, si můžete přečíst v jejím článku pro portál Vědavýzkum.cz.
Klinické studie zabývající se COVID-19 nezohledňují gender a pohlaví
Již od počátku letošní pandemie je vědeckým kruhům známo, že ve výskytu infekce SARS-CoV-2 a úmrtnosti na COVID-19 existují genderové a pohlavní rozdíly. Tyto rozdíly nejen že způsobují jiný průběh onemocnění u žen a mužů, ale stojí i za odlišnostmi ve frekvenci a závažnosti farmakologických vedlejších účinků. Dle zjištění dánsko-nizozemského výzkumného týmu, který zkoumal zahrnutí genderu a pohlaví do aktuálně registrovaných klinických studií zaměřených na vývoj nových léčebných přístupů a vakcín, jen 16.7 % z téměř 2 500 uvádí gender a pohlaví jako kritérium účasti ve studii, a jen 4.1 % zmiňuje tyto faktory v analytické části. Navíc žádná z 11 klinických studií publikovaných ve vědeckých časopisech v červnu 2020 nezveřejnila výsledky rozčleněné dle pohlaví (tzv. sex-disaggregated data). Lze tedy konstatovat, že nedostatečné uvážení genderu a pohlaví při registraci studie se nemění ani v dalších fázích výzkumu. Vzhledem k biologickému významu a potenciálním rizikům nežádoucích vedlejších účinků vyzval zmíněný dánsko-německý výzkumný tým vědeckou komunitu, aby se zaměřila na sex-disaggregated analýzu již ve fázi plánování výzkumu. Pokud se o této problematice chcete dozvědět víc, pusťte si záznam vystoupení Marcely Linkové pro European Molecular Biolagy Lab.
Česká vědkyně Lucie Augustovičová přišla na to, jak ochladit molekuly. Na Harvardu díky ní zkusí nemožné
Unikátní objev, který může posunout hranice fyziky – tak vědecká komunita označuje počin doktorky Lucie Augustovičové, která přišla na způsob, jakým by se daly molekuly ochladit takřka k absolutní nule. Jí objevený efekt, který k ochlazení molekul na teplotu -273.15 °C vede a jenž vědecká komunita dlouho považovala za nemožný, se právě snaží realizovat výzkumný tým na Harvardu. Pokud za pomoci objevu dr. Augustovičové uspěje, dokáže něco, co předtím ještě nikdo nedokázal. Zatím se totiž něco podobného povedlo jen s atomy, a to trojici vědců, jež za tento počin získala Nobelovou cenu za fyziku. Možná se tak blýská na časy, kdy i Česká republika bude mít svou laureátku. Více o objevu dr. Augustovičové zde.
Virtuální akce by mohly dosáhnout vyššího začlenění žen v technologiích
Konference, semináře, workshopy… Události, jež v minulosti vyžadovaly fyzickou přítomnost, ale dnes se kvůli dopadu COVID-19 přecházejí do virtuálního světa. To by dle společnosti Ensono mohlo být odrazovým můstkem pro dosažení vyšších počtů žen v technologiích, a to za předpokladu, že se eliminují rysy fyzických událostí, jež znevýhodňovaly ženy. Zpráva společnosti Ensono totiž odhalila, že 71 % technoložek, které byly na konferencích s osobní účastí keynote řečnicemi, považují tyto akce za navržené výhradně pro muže. Dle 350 respondentek na nich chybí odpovídající zázemí pro ženy – od místnosti pro kojení po designové prvky, jako řečnické stupínky či projektory uzpůsobené jejich výšce. Dle 61 % žen, které se zúčastnily výzkumu, měly navíc jejich firmy tendenci na tyto akce posílat spíše své mužské zaměstnance. Úbytek osobních setkání tak sice podstatně zvýšil šanci žen na tech-konferencích vystoupit, dle viceprezidentky společnosti Ensono Lin Classon zde ale úsilí nekončí. „Toto odvětví má před sebou ještě mnoho práce, a právě výzkumy, jako je ten náš, 
poskytují společnostem data a nástroje k iniciaci změn,“ dodává. Mezi tyto nástroje patří např. investice do lidských zdrojů, aby byly ženy lépe připraveny vystupovat na osobních i virtuálních událostech, ale i prověřování jednotlivých konferencí a zajišťování zpětné vazby od zúčastněných. Více informací o zprávě Ensono najdete zde.