Pandemie COVID-19, II. část
Proč ženy pracující ve zdravotnictví čelí vyššímu riziku nákazy?
Ženy v první linii
Specifické postavení měl během pandemie COVID-19 zdravotnický sektor. Až 70 % personálu pracujícího ve zdravotnictví tvoří ženy.[1] Pokud tedy zohledníme poměr žen a mužů pracujících v této sféře, je zřejmé, že jsou ženy vystaveny většímu riziku nákazy. A potvrzují to také výzkumy – data OSN například ukazují, že více než 70 % osob nakaženým COVID-19 mezi zdravotním personálem tvořily ženy. Konkrétně v Evropské unii tak hovoříme o více než 37 milionech žen, z celkových 49 milionů osob pracujících ve zdravotnickém personálu.[2] Ženy tvoří také převážnou většinu osob pracujících v dalších klíčových profesích, které zůstaly během pandemie otevřené a v provozu. Jedná se zejména o služby nebo o zařízení péče o děti. Na pozici pokladních pracují v EU z 82 % ženy, v profesích věnujících se péči o děti tvoří ženy celkem 93% personálu a v úklidových a domácích službách pak z celkového počtu zaměstnanců tvoří ženy dokonce 95%.
Na velikosti ochranných pomůcek záleží
Ovšem není to pouze větší zastoupení žen ve zdravotnictví, které je důvodem vyššího rizika nákazy. Řada výzkumů opakovaně ukazuje, že ochranné pomůcky a oděvy často neodpovídají potřebám a požadavkům žen, a stejně je tomu také v případě pandemických ochranných pomůcek. Podle průzkumu “Women in Global Health network” padlo ochranné oblečení méně než 1 z 5 dotázaných žen.[3] Další výzkum ukazuje, že typ ochranných masek, který byl doporučován během pandemie COVID-19 oficiálními autoritami Spojených států, seděl na mužské obličejové rysy lépe než na obličejové rysy žen, ale také starších či hubenějších osob. Nařízení jedné velikosti pro všechny občany a občanky pak vedlo k tomu, že u žen a dalších osob, jejichž rysy neodpovídaly standardizované velikosti respirátorů, ochranné masky neseděly, nepřiléhaly a neposkytovaly tak dostatečnou ochranu. Vhodnější masky by pak u některých osob mohly snížit problémy s těsněním až o více než polovinu.[4] Výzkumy ovšem také poukazují na to, že zatímco ženy vnímaly nošení ochranných masek jako nepohodlné, muži měli tendence vnímat nošení masek jako omezení vlastní svobody. [5]
Vliv vyšší zátěže i domácí druhé směny
Výzkumy[6] dále opakovaně upozorňují na to, že vedle problémů s ochrannými pomůckami jsou ženy pracující ve zdravotnictví vystaveny také vyššímu riziku nákazy, problémům s dostupností ochranných oděvů, větší pracovní zátěži a naopak snížení vedoucího postavení a možnosti rozhodování, nárůstu pečovatelských povinností po dobu omezeného provozu škol a školek i zvýšené míře psychických onemocnění včetně deprese, úzkosti a PTSD.
Jak je vidět, genderová dimenze i další faktory, hrají roli i v případě ochranných pomůcek nebo toho, kdo je častěji vystaven riziku nákazy COVID-19. V příštím článku se zaměříme na rozdílnost dopadů protipandemických opatření i na otázku domácího násilí během pandemie.
Zdroje:
https://stke.sciencemag.org/content/14/690/eabf8483
https://link.springer.com/article/10.1007/s11481-020-09974-z
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpubh.2020.00152/full
COVID-19 and gender monitor | UN Women Data Hub
[1] https://read.oecd-ilibrary.org/view/?ref=127_127000-awfnqj80me&title=Women-at-the-core-of-the-fight-against-COVID-19-crisis
[2] https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/society/20210225STO98702/understanding-the-impact-of-covid-19-on-women-infographics
[3] https://www.scidev.net/global/news/medical-ppe-unfit-for-women-on-covid-19-frontlines/ https://c8fbe10e-fb87-47e7-844b-4e700959d2d4.filesusr.com/ugd/ffa4bc_0d4fd4325769443092a40ca1fd5346ab.pdf
[4] https://news.fsu.edu/news/health-medicine/2020/12/09/fsu-researchers-investigate-how-face-shape-affects-covid-19-mask-performance/
[5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7543707/
[6] Women healthcare workers‘ experiences during COVID-19 and other crises: A scoping review – ScienceDirect, https://www.jstor.org/stable/pdf/resrep24863.pdf?refreqid=excelsior%3A67bc1e2510597a806598af0d5a796c2a&ab_segments=&origin=