Podpora genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích: Potřebujeme silnější implementaci plánů genderové rovnosti
Zavedení plánů genderové rovnosti (GEP) coby podmínky pro financování z programu Horizont Evropa znamenalo významný posun v prosazování genderové rovnosti napříč Evropským výzkumným prostorem. Tento krok motivoval výzkumné instituce k přijetí systematických opatření na podporu genderové rovnosti. Navzdory určitému pokroku je však stále co zlepšovat. Zajištění udržitelného rozvoje v této oblasti vyžaduje silnější podporu plánů genderové rovnosti napříč celým Evropským výzkumným prostorem, vytvoření silného a komplexního monitorovacího rámce a také poskytování odpovídajících zdrojů, podpůrných nástrojů a příležitostí ke sdílení znalostí.
Studie „Dopad plánů genderové rovnosti v rámci Evropského výzkumného prostoru“ analyzuje politický vývoj týkající se GEPů na úrovni EU, členských států i jednotlivých institucí. Zkoumá, jak evropské a národní politiky a programy ovlivnily rozvoj a implementaci GEPů a jaké dopady měly na genderovou rovnost ve výzkumu a inovacích.
Povinnost mít GEP jako podmínku pro žádání o finance z programu Horizont Evropa je výrazným hybatelem pro přijímání opatření. Tento požadavek inspiroval instituce k posílení svých dosavadních politik, zatímco jiné přiměl alespoň začít. V některých případech toto opatření dokonce inspirovalo instituce, které se podmínkami Horizontu Evropa řídit nemusely – některé soukromé výzkumné organizace se rozhodly pro implementaci GEPu dobrovolně.
Výzvy pro efektivnější implementaci GEPů
Navzdory pokroku čelí implementace plánů genderové rovnosti problémům, jako jsou přetrvávající nerovnosti na trhu práce, dlouhodobé dopady pandemie COVID-19 nebo zakořeněné genderové stereotypy. Progresu často nepomáhají ani zcela mylné představy o genderové rovnosti nebo přesvědčení, že dosavadní pokrok je dostatečný.
K hlavním výzvám implementace GEPů dle studie patří zejména:
- Nedostatečné zdroje, ať už personální, finanční i technické,
- omezená podpora ze strany vedení a zaměstnanectva, často kvůli nedostatku povědomí o dopadech genderových nerovností,
- a nedostatek systematicky sbíraných dat, které by umožnily vyhodnocovat potřeby a sledování pokroku v oblasti genderové rovnosti.
Mezi klíčové faktory úspěchu na institucionální úrovni patří zavádění opatření založených na datech a zakotvení principů genderové rovnosti napříč celou institucí.
Naprosto zásadní je i monitorovací rámec pro genderovou rovnost ve výzkumu, a to ze dvou důvodů: 1) kvalitní GEP musí být založen na spolehlivých datech reflektujících skutečné problémy, 2) systematické sledování umožňuje měřit dopady implementace GEPů v čase.
Co dál?
Přestože evropské a mezinárodní databáze poskytují informace o genderové rovnosti ve VaI, chybí jim podrobnější údaje o samotných plánech genderové rovnosti, jejich účinnosti a implementaci. Studie proto doporučuje začlenit další indikátory související s GEPy do publikací jako např. She Figures.
GEPy měly pozitivní dopady na instituce v různých oblastech – zlepšily sběr dat o genderové rovnosti, podpořily gender mainstreaming a zvýšily povědomí o otázkách genderové rovnosti mezi zaměstnanci a vedením institucí.
Nicméně rozsah těchto dopadů vždy závisí na konkrétní instituci a na jejích ambicích. Pokud není plán genderové rovnosti dostatečně ambiciózní nebo chybí mechanismy pro jeho efektivní realizaci, dosažené změny budou pouze minimální. Naopak dobře implementované GEPy mohou mít značný vliv na work-life balance či vytvoření inkluzivnější institucionální kultury.
Právě proto je důležité, aby GEPy zahrnovaly intersekcionální perspektivu a vedly k opatřením zaměřeným na podporu různých znevýhodněných skupin a zohledňovaly sociální nerovnosti.
Celou zprávu Evropské komise najdete zde.
Evropská komise také vydala dokument se sedmi policy briefy, které rozšiřují hlavní studii. Věnuje se monitorování a hodnocení kritéria způsobilosti plánů genderové rovnosti v programu Horizont Evropa, zabývá se pokrokem dosaženým při zavádění GEPů a inkluzivních politik. Zaměřuje se také na boj proti genderově podmíněnému násilí ve výzkumu a inovacích, zkoumá intersekcionální přístupy k dosažení genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích a diskutuje roli organizační struktury a podpory vedení při vytváření a realizaci GEP.