Proč jedna velikost nesedí všem aneb genderová dimenze ve vědě

V rámci akce Týden Akademie věd proběhla 4. listopadu online přednáška vedoucí NKC – gender a věda, Marcely Linkové. Tématem přednášky bylo, proč hraje hledisko genderu a pohlaví svou nezanedbatelnou roli i ve výzkumu, vývoji a technologiích. Přednáška také ukázala, jak může zahrnutí tohoto hlediska do výzkumu pomoci zlepšit výsledky a dopady vědeckého zkoumání nebo technologického vývoje.

Ačkoliv došlo od dob vědkyně Marie Curie Skłodowské ve vnímání žen ve vědě a v přístupu žen ke studiu ke značnému posunu, stále přetrvává ve společnosti řada stereotypů o tom, kdo typickým představitelem vědce. Například výzkum z roku 2018 ukázal, že na zkoumaném vzorku 21 tisíc dětí si pouze tři děti z 10 představí jako vědce ženu. Přesto jde o výraznou změnu oproti studii z roku 1983. Tehdy z celkem pěti tisíc dětí nakreslilo ženu jen 28 dívek, všichni chlapci nakreslili muže, stejně tak i většina dívek.

Ve společnosti také stále není dostatečné povědomí o tom, za jakými objevy stojí ženy. A to i v případě dobře známých věcí, jako je třeba ústřední topení, myčka na nádobí nebo cirkulárka. Tím méně je pak známo, že žena stojí i za technologickými vynálezy, jako je první algoritmus zpracovatelný počítačem nebo naváděcí systém pro torpéda spojenců ve 2. světové válce.

Jak důležité je zahrnovat genderové hledisko nám ukázala pandemie COVID-19, a to nejen z hlediska lékařského, kdy se například ukazuje, že ženy mají silnější imunitní reakci na vakcíny nebo že mohou mít vakcíny vliv na menstruační cyklus. Podobně se ukázalo, že ženám, které zároveň představují ve zdravotnických profesích většinu, nemusí sedět běžné ochranné pomůcky. Ty se totiž vyrábí podle norem sestavených na typické mužské tělesné proporce. Takový nedostatek ale v době pandemie může představovat pro ženy ve zdravotnictví ohrožení zdraví. Stejně tak jako ohrožují ženy ve službách policie neprůstřelné vesty vyráběné primárně na mužská těla. Své ví o nepadnoucích oblecích i NASA, která musela zrušit původní termín vyslání první pouze ženské posádky do vesmíru právě kvůli tomu, že nebyly pro obě kosmonautky dostupné skafandry vyhovující ženskému tělu.

Nejde však jen o specifické profese, ale i ochranu života a zdraví žen při tak běžné věci, jako je jízda autem. Bezpečnost designu aut se totiž testuje na figurínách představující průměrné mužské tělo. Přitom právě odlišnost konstituce ženského a mužského těla sehrává zásadní roli v tom, jaký typ zranění může daná osoba při nehodě utrpět a zda to pro ni bude mít vážné následky.

A to je jen několik málo příkladů k tomu, jakou roli (ne)zahrnutí pohlaví a genderu může sehrát ve výzkumu či technologiích. Během přednášky Marcela Linková poukázala i na další témata související například s léčbou srdečních onemocnění nebo technologiemi, které pracují s lidským hlasem. Další příklady najdete také zde: https://genderaveda.cz/jedna-velikost-nestaci/

Genderové hledisko, tedy tz. genderovou dimenzi, má ve výzkumu a technologickém vývoji smysl uplatňovat tam, kde se výzkum týká lidí, jejich těl a tkání nebo jeho výsledky budou mít dopad na lidi a lidé je budou využívat. A to se týká nejen lékařských věd, ale také zkoumání bezpečnosti potravin nebo třeba sociologických výzkumů, které se týkají chování nebo postojů.

Roli hraje i to, kdo daný výzkum provádí. Právě zkušenost žen s určitými podmínkami, životní dráhou a vlastním tělem může přinést do výzkumu pohled, který v ní dosud chyběl. Podíl žen ve vědě však stále není dostatečný, a to i s ohledem na různé překážky a omezení, které jim brání ať už ve studiu vybraného oboru, který je například chápán jako mužský, či ve slaďování rodinného a pracovního života. Navzdory předpokladům veřejnosti se stále ukazuje, že v přístupu k vědecké kariéře, vedoucím pozicím ve vědě či vyššímu vzdělání nemají vždy ženy a muži stejnou startovní pozici a rovné podmínky.

Na záznam přednášky se můžete podívat tady: https://bit.ly/3jYbdRz