Prosinec 2018 v zahraničních médiích

Domů Prosinec 2018 v zahraničních médiích


Čtenost vědeckých článků a hodnocení

Výsledky výzkumu založeného na datech o více než 1,3 milionu článků ve stovce vědeckých oblastí autorek a autorů pěti vybraných zemí (USA, UK, Španělsko, Turecko a Indie) naznačují, že hodnocení vědecké práce založená čistě na citacích vedou k přehlížení širšího dosahu práce vědkyň. Analýzou vzorku článků z roku 2014 v databázi Mendeley bylo zjištěno, že články, jejichž autorkami jsou ženy, přitahují větší pozornost studujících a začínajících vědkyň a vědců než články psané muži. Podrobnosti na webu timeshighereducation.com, popř. ve výzkumném článku časopisu Journal of Altmetrics.


Filosofický kánon nebyl vždy tak evropský a mužský

Norský historik Dag Herbjørnsrud píše v textu První ženy filosofie o evropských, ale především neevropských myslitelkách – od Číny a Indie, přes Střední Východ až po Jižní Ameriku –, které byly významné a ve své době uznávané.

Ani Evropa nebyla původně tak zaostalá, aby si jejich přínosu úplně nevšímala. Od počátku 19. století ale začala evropská filosofická kurikula práci myslitelek a také myslitelů z jiných kultur přehlížet. Vytvořil se tak evropocentrický kánon, který lépe vyhovoval imperiální, rasistické a patriarchální éře. Nechyběly ani názory, že filosofie je výlučně produktem evropských mužů.

Dnešní filosofie se konečně tohoto omezeného pohledu na sebe samu pomalu začíná zbavovat a také roste podíl žen, včetně těch z etnických minorit, které v ní působí. Data nicméně ukazují, že především ženy jiné barvy pleti než bílé jsou v Evropě i USA lépe zastoupeny v přírodních vědách než v historicky nejstarší vědecké disciplíně. Žádné jiné odvětví humanitních věd na tom není, co do pestrosti osnov, studentstva a profesorského sboru tak špatně. Nyní, dvě století po vzniku nového ideologického kánonu, není divu, že ženy narozené v Asii, Africe nebo Latinské Americe před 19. stoletím stále ve filosofickém kánonu chybí. Tyto ženy se věnovaly nejnaléhavějším otázkám své doby a artikulovaly filosofické odpovědi, které je třeba diskutovat i v 21. století. „Filosofie byla kdysi i ženským světem. Je na čase, aby si ženy znovu vydobyly ztracenou říši,“ uzavírá Dag Herbjørnsrud svůj text. Celý článek zde.


Akademici a akademičky z etnických minorit vydělávají méně

BBC rozeslala 24 nejvýznamnějším britským univerzitám (z tzv. Russell Group) žádost, aby jí na základě svobodného přístupu k informacím poskytly údaje o průměrných mzdách svých akademických zaměstnanců a zaměstnankyň. Dvacet dva univerzit odpovědělo a výsledky nejsou nijak povzbudivé. Průměrný roční plat bílých akademiků/ček byl 52 tisíc liber, černošských akademiků/ček 38 tisíc liber a u akademiků/ček s arabskými kořeny 37 tisíc liber. Ve srovnání s bílými muži pak vydělávaly bílé ženy o 15 %, Asiatky o 22 % a černošské ženy o 39 % méně. Průzkum byl realizován po té, co Britská vláda přišla s plánem zveřejňovat u společností s více než 250 zaměstnanci/kyněmi platy s rozlišením podle etnicity. Podrobnosti zde.


 Útoky na genderová studia

Server insidehighered.com si všímá útoků na představitelky, instituce i obor gender studies od Maďarska po USA a Brazílii. Útoky mají různé formy: od celkového zákazu oboru, přes zastrašování a pálení fotografií konkrétních osob jako čarodějnic, až po napadání v médiích. Máme tu hnutí, které je složené z různých aktérů, kteří vnímají genderovou teorii jako společného nepřítele, proti kterému bojují. Motivací přitom není, zdá se, jen neporozumění genderovým studiím jako standardní kritické sociálně-vědní disciplíně či slepota ke strukturálním a symbolickým nerovnostem, která často vede k domněnkám, že ženy a muži si již jsou v dnešní společnosti rovni a mají rovné šance rozvíjet se ve všech společenských oblastech. Mnozí představitelé a představitelky tohoto „antigenderového“ hnutí dávají spíše najevo, že chtějí navrátit „staré pořádky“ prostřednictvím umlčování a eliminace oponujících názorů. Podrobnosti zde.


Můžeme konečně přestat mluvit o mužských a ženských mozcích?

Současný výzkum ukazuje jasněji než kdy jindy, že představa, že pohlaví určuje základy mozkové struktury a chování, je mylná. Mozky a chování jsou produktem, kombinací vědomých interakcí nesčetných kauzálních vlivů, které sice zahrnují faktory spojené s pohlavím, ale zároveň jdou i za jejich hranice. Tvrzení, že větší překryv genderových rolí v budoucnosti je nepravděpodobný z důvodu „přirozených“ rozdílů mezi pohlavími, se zaměřuje na rozdíly v průměrech v populaci. Ale svět je obýván jednotlivými lidmi, jejichž jedinečnou mozaiku charakteristik nelze předpovědět na základě pohlaví. Takže raději pokračujme v překonávání stereotypů, předpojatosti, diskriminace a strukturálních překážek, než abychom se spokojili tím, že to, co determinuje sociální struktury, je pohlaví. Více na webu nytimes.com.


Jak předpojatost a nedostatek diverzity poškozuje vědu

Implicitní předsudky jsou hluboko v nás. Máme je všichni. Jejich existenci potvrzuje celá řada studií, jejichž výsledky vysílají jasnou zprávu: práce žen ve vědě není hodnocená stejně jako práce mužů. Navíc se tyto předsudky týkají i osob jiné než bílé barvy pleti a LGBTQ+ osob. Většina lidí si vlastních předsudků není vědoma, a pokud si myslíte, že jste zcela bez předsudků, pak jste součástí problému. Vědecká kultura potřebuje změnu a pouhé zaměření se na nábor méně zastoupených skupin osob nepomůže. Tyto osoby budou vědu opouštět, pokud se tam dál bude dít sexuální obtěžování a nebudou dostávat za svoji práci zasloužený kredit. Uznání existence implicitních předsudků a podpora diverzity je nejen předpoklad lepší vědy, je to první krok k nápravě vědecké kultury. Píše se scientificamerican.com.


Hubblův teleskop zavedl anonymní hodnocení

Analýzy žádostí o využití Hubblova teleskopu pro výzkumné účely z předchozích let ukázaly, že návrhy projektů vedených muži měly stabilně vyšší úspěšnost. Během jednoho z hodnocení bylo až 50 % času panelu věnováno diskuzím o osobách navrhovatelů, což odvádělo pozornost od samotných návrhů výzkumu. Instituce se proto rozhodla k celkové anonymizaci hodnotícího procesu. Výsledkem je narovnání míry úspěšnosti žadatelek a žadatelů. Podrobnosti zde.