Řízení lidí a genderová rovnost se má stát součástí hodnocení institucí

Domů Řízení lidí a genderová rovnost se má stát součástí hodnocení institucí


Dne 25. 5. 2016 proběhl další seminář Pracovní skupiny pro změnu, který jsme tentokrát otevřeli široké veřejnosti. Tématem byla politika genderové rovnosti ve vědě, role státu a národní i evropské politiky při podpoře genderové rovnosti ve výzkumných a vysokoškolských institucích.


Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda a předsedkyně poradní skupiny Evropské komise Helsinki Group on Gender in Research and Innovation, představila systémový přístup kulturní a institucionální změny, jehož implementace je prosazována jako cíl ve všech klíčových strategických dokumentech, které rámují evropskou vědní politiku, včetně finanční podpory v programu Horizont 2020. Zdůraznila, že tyto dokumenty (např. Strategic engamement for gender equality 2016 – 2019) stanovují specifické cíle a indikátory pro hodnocení vývoje v oblasti genderové rovnosti v jednotlivých členských státech.

Pro dané období do roku 2019 je indikátorem procento výzkumných organizací, které přijaly plán genderové rovnosti. V současné době jde v ČR pouze o tři instituce, které tyto projekty řeší a které jsou financovány ze 7. rámcového programu a Horizontu 2020. Marcela Linková upozornila na potřebu větší zodpovědnosti státu při naplňování těchto cílů a také jeho zapojení z hlediska nabídky finančních programů na národní úrovni, které by takové typy projektů podporovaly a doplnily tak zdroje z EU. Ukazuje se totiž, že roste zájem výzkumných organizací a vysokých škol v mnohých členských státech, včetně České republiky.

Ve svém příspěvku Linková dále vyzdvihla zásadní dokument Závěry Rady konkurenceschopnosti z 1. 12. 2015, který obsahuje řadu závazků pro členské země. Jedním z nich je například přijetí procentního cíle na zastoupení žen v profesorských pozicích a rozhodovacích orgánech. Podrobnější informace najdete v prezentaci Marcely Linkové zde.

Arnošt Marks, náměstek pro řízení Sekce pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády ČR a místopředseda RVVI, se zaměřil na vládní politiku v oblasti vědy a výzkumu, která je formulovaná v nedávno schváleném dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016 – 2020. Podle Markse je nyní jedním z politických cílů zaměřit větší pozornost na problematiku řízení a rozvoje lidských zdrojů, která je v českých výzkumných organizacích dlouhodobě podceněna.

Podpora genderové rovnosti je spolu s dalšími aspekty, jako například internacionalizací, součástí této politiky řízení lidských zdrojů na úrovni jednotlivých výzkumných organizací. Je na ni kladen velký důraz v připravované finální verzi metodiky hodnocení institucí. Podle Markse se dosud hodnotily především výsledky, ale chybělo posuzování kvality řízení organizací. Chybí i nástroje pro kvalitní hodnocení rozvoje lidských zdrojů. Součástí hodnocení bude dle jeho vyjádření i oblast podpory genderové rovnosti.

V rámování otázky genderové rovnosti ve vědě jako širší problematiky lidských zdrojů pokračoval i další přednášející Lukáš Levák, ředitel Odboru výzkumu a vývoje Sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT. V této souvislosti hovořil o tzv. Cestovní mapě ERA, jejíž závěry přijaly jako závazek jednotlivé členské země, včetně ČR. Národní cestovní mapa ERA obsahuje šest pilířů, jedním z nich je rozvoj lidských zdrojů zahrnující rovněž otázku genderové rovnosti. Tento dokument také uvádí, že v ČR chybí systematická strategie na podporu a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vysokém školství, proto MŠMT plánuje takovou strategii vypracovat ještě tento rok.

Konkrétní podporou MŠMT institucím v prosazování genderové rovnosti je podpora finanční, a to v podobě Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání. V současné době se finalizuje výzva, která bude zaměřena na rozvoj interních kapacit výzkumných organizací (podpora interního fungování výzkumných organizací, reforma interních řídících mechanismů, oblast managementu řízení apod.). Podle Leváka MŠMT usiluje o to podporovat interní kulturu hodnocení a poskytnout institucím dostatek finančních prostředků na nastavení vnitřních evaluačních mechanismů, které umožní kvalitnější sebeřízení institucí. Mezi aktivity projektů bude patřit realizace vstupních analýz v institucích, včetně situace v oblasti genderové rovnosti, a následné vypracování a realizace konkrétních opatření v dané instituci. Podrobněji v prezentaci Lukáše Leváka zde.

Oba představitelé státu se shodli na tom, že odpovědnost je na straně institucí. Dle Markse stát poskytuje podporu finanční, jeho roli vidí i v tom, aby motivoval a „tlačil“ na vedení institucí a poskytovatele. Jak uvedl: „Problém není v penězích, ale spíše v tom, jak přenést na úroveň výzkumných organizací faktickou zodpovědnost za řízení lidských zdrojů.“ Marcela Linková však zdůraznila, že je potřeba silnější politický tlak ze strany státních orgánů a explicitní podpora institucím, aby se začaly rozvojem lidských zdrojů a genderové rovnosti zabývat.

Mezi přítomnými účastníky a účastnicemi mimo jiné silně rezonovalo téma problematické situace doktorandů a doktorandek v českém systému školství a vědy a zejména postavení doktorandek z hlediska nastavení sociální a rodinné politiky. Otázkou zůstává, jaké jsou nyní možnosti situaci, kterou oba představitelé orgánů státní správy uznali za kritickou, změnit, neboť novela vysokoškolského zákona již vstoupila v platnost. Závěr diskuse tak poukázal na limity možností prosazovat témata k řešení v oblasti genderové rovnosti, pokud neexistuje politická vůle tyto otázky řešit. Národní kontaktní centrum – gender a věda totiž na tento problém v minulosti poukázalo. Marcela Linková proto upozornila na důležitost koordinovaného přístupu mezi všemi klíčovými orgány, jako jsou Úřad vlády, MŠMT, GA ČR, TA ČR, ČKR a AV ČR a další.

Poslechnout si můžete také rozhlasový pořad k tématu s Marcelou Linkovou a Arnoštem Marksem zde.

Hana Víznerová