Rozhovor s Martou Kolářovou
PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. Pracuje jako vědecká asistentka oddělení lokálních a regionálních studií Sociologického ústavu AV ČR. Věnuje se tématům, jako jsou udržitelný životní styl, udržitelná spotřeba, globální problémy a lokální souvislosti, nerovnosti, gender, intersekcionalita. Je členkou komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a členkou České sociologické společnosti. Ve své aktuální publikaci V souladu s přírodou: politika životního stylu, udržitelnost a soběstačnost se zabývá politikou životního stylu a politickým konzumerismem v oblasti udržitelnosti a to jak v kolektivní a organizované rovině, tak na individuální úrovni.
Co pro Vás znamená udržitelnost?
Udržitelnost pro mě znamená budoucnost pro moje a ostatní děti, zodpovědnost vůči dalším generacím. Snahu uchovat jim svět alespoň takový, jaký jsme jej dostali od našich předků. Možnost chodit do lesa, radovat se z přírody, dýchat čistý vzduch, užívat si v zimě sníh. Znamená pro mě založit vztah lidské společnosti k přírodě ne na vykořisťování, ale na péči a respektu.
Proč jste se rozhodla věnovat oblasti, která s udržitelností a globální klimatickou změnou souvisí?
Environmentální témata mě zajímají od mládí, v rámci sociologie jsem studovala předměty zaměřené na sociální ekologii. V současnosti jsou pro mě ještě naléhavější s postupující klimatickou změnou. V posledních letech se výzkumně věnuji oblasti udržitelného způsobu života, udržitelné spotřeby a sociálních hnutí, které je prosazují. Přivedla mě k tomu vlastní životní zkušenost a snaha žít šetrně k přírodě.
Mohla byste doplnit bližší informace o Vaší nedávno vydané knizy, ve které věnujete pozornost i genderové dimenzi snahy o udržitlný život?
V nedávno vydané knize V souladu s přírodou píši o tom, že ženy se mnohem častěji než muži zajímají o udržitelnost. Více jim leží na srdci stav životního prostředí a jsou více ochotny změnit své jednání. Je to proto, že ženy se více než muži vyznačují tzv. sebepřesahujícími hodnotami, ale také častěji pečují o děti, o staré a nemocné, o přírodu. Na ženách spočívá rovněž více starost o domácnost, nakupování, vaření a úklid a v těchto oblastech realizují každodenní volby svého způsobu života. Ženy ovšem také čelí konfliktu identit, zejména kombinace rolí zaměstnané ženy, matky a udržitelné spotřebitelky může vést k frustraci a ženy musejí dělat kompromisy mezi svými ideály a reálnými možnostmi.
Které vědkyně Vás inspirovaly k zájmu o udržitelnost?
Především indická filosofka a environmentalistka Vandana Shiva, s kterou jsem měla čest se setkat naživo v Praze v roce 2000.
Které vědkyně podle Vás přispěly k udržitelnější budoucnosti?
Rachel Carson, Wangari Maathai, Vandana Shiva, Helena Norberg-Hodge, Lucie Middlemiss, Gill Seyfang, Juliet Schor, Hana Librová, Eva Hauserová a další.