Rozhovor s Rut Bízkovou

Ing. Rut Bízková je členkou Rady pro vědu, výzkum a inovace a v jejím rámci vede Pracovní skupinu pro rovnost žen a mužů. Její odborná dráha je nedomysltelně spjata také s tématem životního prostředí. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pracovala v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Od roku 1993 se profesně orientovala na životní prostředí, především na oblast vlivu energetiky na životní prostředí. V roce 2010 se stala ministryní životího prostředí. Byla také předsedkyní Technologické agentury ČR a působila působila jako ředitelka Středočeského inovačního centra. Je aktivní v prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže ve vědeckém prostředí.

Co pro Vás znamená udržitelnost? 

Udržitelnost je trochu zprofanované slovo – jednak dnes je  možné spojovat jej s „udržitelností projektů“, což je hra evropských fondů, jednak má určitý ideologický nádech, jakožto udržitelný rozvoj v biocentrickém chápání. Udržitelnost pro mě je udržitelný rozvoj, vyjádřený jednoduše –  nedělejme dluhy svým dětem. A postavený rovnovážně na třech pilířích – společenském, environmentálním a ekonomickém.

Je z Vašeho pohledu důlěžité, aby se téma udržitelnosti věnovala pozornost v rámci vědy, výzkumu a inovací a proč?

Téma udržitelnosti je  pro výzkum, vývoj  a inovace zásadní. Pokud hlavním dluhem, který  se chystáme zanechat svým  dětem, je klimatická změna a možným řešením tohoto dluhu dosažení  klimatické neutrality do roku 2050, pak je zcela zásadní, aby udržitelnost byla hlavním tématem VaVaI.

Které vědkyně podle Vás přispěly svou činností k udržitelnější budoucnosti? 

V mezinárodním kontextu určitě Mariana Mazzucato jako hlavní „tvář“ výzkumu orientovaného podle misí (jedna z nich je 100 uhlíkově neutrálních měst do roku 2030). V našem prostředí Hana Librová – ve všem, co dělala a dělá, Mirjam Friedová – směřováním FF  UK v roli  děkanky, Danuše Kvasničková – metodou environmentálního vzdělávání. A řada dalších.