prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc.: Matematika je svět mající přesný řád a pravidla. Je elegantní a jeho formulacím nic nechybí ani nepřebývá

Mohla byste, prosím, přiblížit, čemu přesně se věnujete?

Mým oborem je matematická analýza a diferenciální rovnice. Zjednodušeně řečeno, matematická analýza jsou funkce, derivace a integrály a diferenciální rovnice jsou takové rovnice, kde se jako neznámá vyskytuje funkce spolu se svými derivacemi.

Co vám přijde na matematice krásné?

Matematika je svět mající přesný řád a pravidla. Je elegantní a přesný, jeho formulacím nic nechybí ani nepřebývá.

Jak jste se dostala právě k matematice?

Na gymnáziu jsem řešila matematické a fyzikální olympiády, doma mě ve studiu vždy podporovali. Četla jsem také knihu o Marii Curii Sklodowské, fascinoval mě její výzkum radioaktivity. Dá se tak říci, že moje cesta k matematice byla částečně přirozená, částečně dílem náhody – po střední škole jsem šla studovat místo fyziky do Prahy matematiku do Brna.

Bylo pro vás náročné skloubit svou profesi a soukromý život?

Můj manžel byl také matematik, poznali jsme se během vysokoškolských studií a působili jsme na stejné fakultě. Měl pochopení pro mou práci, občas jsme doma diskutovali vědecké problémy. Když byly děti nemocné a zůstala jsem s nimi doma, zastoupil mne ve výuce. Napsali jsme společnou práci z diferenciálních rovnic, se kterou jsme vyhráli soutěž SVOČ. Byla to moje vůbec první vědecká práce. Také jsme společně napsali několik skript z matematické analýzy a organizovali různé konference.

Vnímáte nějaké proměny vědy, vědeckého prostředí?

Proměny jsou velké, bezesporu k lepšímu. Grantové soutěže umožňují mladým výzkumníkům získat zkušenosti v zahraničí a najít si spolupráci se zahraničími kolegy. Takové možnosti jsme neměli. Další velká proměna vědeckého prostředí je internet a přístup k elektronickým informačním zdrojům. Díky tomu je komunikace mnohem rychlejší a operativnější. Pravidelně pracuji se svými spoluautory přes skype nebo zoom.

Myslíte, že je matematika stále spíše doménou mužů?

Matematika už zdaleka není doménou mužů. Je to pěkně vidět na konferencích. Když jsem začínala, mezi účastníky převažovali muži, dnes je zastoupení žen daleko vyšší. Rozdíl je ale vidět v malém zastoupení žen mezi plenárními a zvanými řečníky.

Co se týká studujících, tak já učím převážně budoucí učitele matematiky a zde je o něco větší počet žen. V doktorském studiu u mne úspěšně absolvovalo 8 studentů, z nichž přesně polovina jsou muži a polovina ženy. Všechny své studenty a studentky motivuji tím, že jim ukazuji, jak krásná věda je matematika.

Zaujal vás v posledních letech v matematice nějaký počin? A kam se podle Vás bude výzkum dále ubírat?

V souvislosti s pandemií covidu jsme viděli, jak se používá matematické modelování a jak je přesné. Epidemie lze s poměrně velkou přesností predikovat. Obecně se výzkum v matematice posunuje k aplikacím v reálném životě a je to vidět také v mém oboru. V posledních letech jsem se začala zabývat diferenciálními rovnicemi, kde se vyskytují derivace a integrály neceločíselného řádu. Někdy se používá termín zlomkové diferenciální rovnice. Tyto rovnice představují významný nástroj pro modelování problémů přírodovědného a technického charakteru.

Co se vám ve vaší kariéře nejvíce povedlo? Na co jste nejpyšnější?

Měla jsem štěstí na zajímavé lidi. Nejen u nás, ale i v zahraničí. Při svém prvním zahraničním pobytu v Itálii v roce 1988 jsem navázala spolupráci s florentskou školou diferenciálních rovnic. Spolupráce s mým hlavním spoluautorem, prof. Marinim, začala kolem roku 1993 a trvá dodnes. Nejvíce jsem pyšná na naše výsledky o nelineárních diferenciálních rovnicích druhého řádu Emden-Fowlerova typu, pro které se nám podařilo najít úplný popis asymptotického chování neoscilatorických řešení  (tzv. quadro completo). Toto je také předmětem monografie, kterou nyní dokončujeme.

Jaké máte další profesní cíle?

Ve vědecké práci je mým cílem rozšířit asymptotickou teorii diferenciálních rovnic vyšších řádů pro diferenciální rovnice neceločíselného řádu. Pochopit chování diferenciálních rovnic prvního, druhého a vyšších řádů z pohledu rovnic, kde se vyskytují derivace libovolného řádu, a aplikovat získané výsledky na modely využitelné v praxi, zejména ve fyzice a inženýrství.

V pedagogické práci je mým cílem zkvalitnění studia učitelství matematiky a přírodovědných oborů na fakultě. Abychom vychovávali co nejlepší učitele základních a středních škol, kteří jsou hrdí na svou alma mater a kteří k nám budou posílat své studenty k vysokoškolskému studiu.