Slavné i zapomenuté

Domů Slavné i zapomenuté


Chien Shiung Wu (31. 5. 1912 – 16. 2. 1997) – přehlížená čínská Madam Curie

„První dáma fyziky“ nebo „čínská Madam Curie“, tak je přezdívána tato americko-čínská fyzička.

Roku 1956 provedla experiment dokazující neplatnost zákona zachování parity, podle kterého se vlastnosti částice při jejím zrcadlení nemění. Za tento objev však dostali Nobelovu cenu dva její kolegové, na jejichž popud experiment navrhla a připravila. Její klíčový podíl byl přehlédnut. Pokud by její přínos uznala i švédská akademie věd, stala by se teprve druhou ženou v historii, která získala Nobelovu cenu za fyziku. Spravedlnosti bylo učiněno zadost alespoň v názvu – dnes je jí navrhnutý experiment totiž pojmenován po ní – Wu.

Chien-Shiung celý život bojovala za rovnost žen a mužů na poli vědy i mimo ni, a i po svatbě si ponechala své příjmení. Byla také respektovanou kritičkou zásahů Číny proti demokracii.

 Alice Garrigue Masaryková (3. 7. 1879 – 29. 11. 1966) – první česká doktorka historie

ocioložka, bojovnice za ženská práva, první česká doktorka historie a zakladatelka Československého červeného kříže, jehož byla 20 let předsedkyní.

Velmi se angažovala v ošetřovatelském školství, v roce 1919 založila první Vyšší sociální školu v ČSR, v níž se připravovali  sociální pracovnice a pracovníci pro práci v terénu.

Její odborný přínos je často zastřen právě tím, že byla dcerou Tomáše Garrigua Masaryka. I proto jsou její četné úspěchy na poli sociálních věd a sociální práce stále nedoceněny. Ona sama by si s tím ale nejspíš nelámala hlavu, její motto totiž znělo „Věřím v anonymní práci!“

Elizabeth Garrett Anderson (9. 6. 1836 – 17. 12. 1917) – první britská lékařka

Její smělost a umanutost otevřely cestu k lékařské profesi dalším odvážným ženám. Elizabeth Garrett Anderson byla totiž úplně první britskou doktorkou medicíny.

Ve viktoriánské Anglii bylo nepředstavitelné, aby žena studovala na ryze mužských lékařských fakultách. Elizabeth po mnoha odmítnutích dostudovala medicínu soukromě, kvůli čemuž nezřídka vedla své studijní pitvy i doma. Licenci k praktikování medicíny získala díky mezeře v předpisech, která byla ale hned po jejím absolvování upravena tak, aby jí už nemohla využít a proklouznout žádná další aspirující lékařka.

Krátce na to už ale Elizabeth založila vlastní ženskou nemocnici a školu medicíny, kde definitivně otevřela tento obor všem ženám.

Cecilia Payne-Gaposchkin (10. 5. 1900 – 7. 12. 1979) – jedna z největších astronomek historie

Mylná domněnka o tom, z čeho se skládá Slunce, ve vědě existovala dlouhou dobu. Informaci o skutečném složení hvězd přinesla až mimořádná doktorská práce, která dokázala, že jsou tvořeny hlavně heliem a vodíkem.

Studentkou, která učinila tento průkopnický objev, byla Cecilia Payne-Gaposchkin. Jen málo z nás jí však tento objev přisuzuje, protože Cecilii byla zásluha za jeden z největších astronomických úspěchů ukradena.

Zatímco školní učebnice uvádějí, že Newton objevil gravitaci, Darwin evoluci a Einstein relativitu, pokud jde o složení našeho vesmíru, zmiňují pouze to, že nejrozšířenějším prvkem je vodík. Je na čase to změnit a říct, komu za tuto vědomost vděčíme – Cecilii Payne-Gaposchkin, jedné z největších astronomek historie, která bourala skleněné stropy stejně jako mylná vědecká poznání!