Společenské a humanitní vědy

Společenské a humanitní vědy (SHV) zahrnují širokou škálu disciplín, od antropologie, právo či historii, po ekonomiku, sociologii a řadu dalších. Předmětem zájmu SHV jsou tak vazby lidské činnosti s prostředím, jakož i fyzický, sociální a kulturní vývoj člověka. Ten se ve velké míře odvíjí od protínajících se proměnných jako původ, náboženství, gender, sexuální identita, sociální třída či zdravotní stav. Ačkoliv společensko-humanitní výzkum tyto proměnné zahrnuje častěji a šířeji než jakákoliv jiná výzkumná oblast, pozicionalita výzkumnic a výzkumníků je i zde ovlivněna jejich životními zkušenostmi a hodnotami. Pracují-li s nimi vědomě, vznikne výzkum, který pomáhá rozumět klíčovým společenským faktorům a tím prospívá jednotlivcům z různých prostředí i celé společnosti. Nepracují-li, dochází často k nevědomém zkreslování výzkumu, které může vést ke znevýhodnění či marginalizaci určitých částí populace.

Příklady toho, jak pohlaví a gender ovlivňují společenské a humanitní vědy:

  • Teplota v kancelářích (sociologie práce)
    • Dle dostupných dat je lidská produktivita závislá na okolní teplotě. Její ideální výše se ale pro ženy a muže liší, jelikož ženy dosahují nejvyšší produktivity ve 24 °C, zatímco muži v prostředí o 3 °C chladnějším (Suckling, 2019). I přesto většina kanceláří nastavuje své termostaty v souladu s tzv. modelem tepelného komfortu, tedy 21 °C, který byl nastaven v 60. letech 20. století, kdy v kancelářích početně dominovali zaměstnanci mužského pohlaví. I přesto, že dnes je genderové složení kancelářského personálu výrazně jiné, ženy jsou i nadále nuceny pracovat v pro ně příliš chladných prostředích, čímž se nesnižuje jen jejich každodenní komfort, nýbrž i kognitivní schopnosti (Chang & Kajackaite, 2019).
  • Výpočet důchodů (ekonomika)
    • Pravidla pro výpočet penze v mnoha zemích vycházejí z předchozího příjmu. Toto zdánlivě univerzální pravidlo však v praxi není genderově neutrální. Důvodem je, že ženy v neúměrně vyšší míře odcházejí na rodičovskou a později v zájmu péče o rodinu a domácnost pracují na částečný úvazek. V důsledku tak dostávají mnohem nižší důchody než muži, jelikož pravidlo předchozího příjmu nezohledňuje jejich roli primární pečovatelky (Korsvik & Rustad, 2019).

Jak dosáhnout férovější společnosti?

  • Pohlaví, gender a protínající se společenské proměnné (např. rasa, etnická příslušnost, zdravotní stav, socioekonomický status, sexuální orientace atd.) by měly být řešeny ve všech fázích výzkumu, od stanovení priorit, formulování otázek až po navrhování metod, interpretaci výsledků a jejich komunikaci.
  • Ve výzkumu se zaměřit na marginalizované části populace, které nejsou dostatečně studovány.
  • V rámci participativních přístupů ocenit zkušenosti a znalosti různých místně aktivních občanů, organizací občanské společnosti a dalších neakademických zúčastněných stran.
  • Budovat přístup nulové tolerance k diskriminaci na základě pohlaví, sexuální identity, věku, rasy či zdravotního znevýhodnění atd.