Stereotypy

Názory, že se dívky a ženy pro určité obory nebo činnosti nehodí, nejsou úplně vzácné ani v 21. století. Holky prý nemají buňky na matematiku nebo na fyziku, ženy se nevěnují dost vědě, když jsou matkami, nehodí se na vedoucí posty, jejich výkon není dost dobrý. Předsudky mohou vstupovat i do obsahu bádání. Jde o škodlivá zjednodušení, která zbytečně odrazují řadu talentovaných a stěžují jejich uplatnění a které mohou mít negativní dopad na vznikání a vznikající znalosti, jejich uplatnění a ve svém důsledku na život společnosti.

NEMÁŠ NA TO

Od 6 let věku si dívky myslí, že výjimečně nadaní jsou spíš chlapci (2017). Výzkumy opakovaně potvrzují, že výkony žen hodnotíme nevědomě kritičtěji než výkony mužů (např. 1997199920032011201220142015, další odkazy zde a zde). Naše představy o tom, co dokážou a na co jsou vhodné ženy a na co muži muži spoluvytváří podmínky, ve kterých se dívky a ženy do vědy nijak nehrnou a pokud do ní vstoupí mohou se setkávat se znevažováním, zneuznáním a nedůvěrou. Není škoda bránit, nebo ztěžovat práci a uplatnění kvalifikovaných žen? Mrkněte na to, co s tím.

Víte, že se lékařské vědě úspěšně daří bojovat s fatálními následky infarktu u mužů, ale u žen už méně (více zde a zde)? Že bezpečnostní pásy v autech představují značné riziko potratu i při nárazech v nízkých rychlostech? Že se v učebnicích dlouho držela teorie o aktivní spermii a pasivním vajíčku? Nebo že jedna renomovaná firma nedávno vydala mobilní aplikaci, která má za úkol sledovat zdravotní stav, ale zapomněla na funkci záznamu menstruačního cyklu?

Některé výzkumy a inovace stále automaticky a zároveň nepřiznaně pracují s muži, mužskou zkušeností a potřebami jako s normou. Proč to může být problém? Řada oblastí a výzkumných otázek nemusí být považována za legitimní, hodna finanční podpory nebo není zajímavá pro osoby, které výzkum provádějí. Z výzkumů založených čistě na testování mužských (samčích) populací se zobecňuje na celou společnost. A stereotypy mohou vstupovat do toho, jak se znalosti vykládají.

Výzkum, který zohledňuje jak biologické rozdíly, tak životní styl, společenské role, zkušenosti a potřeby žen a mužů a provázanost biologického se společenským přináší lepší výsledky. Podrobnosti, konkrétní příklady a návody, jak do svého výzkumu zahrnout perspektivu genderu a pohlaví na webu Stanfordovy univerzity.