Studující mají právo na hranice a bezpečí. Přijďte na diskusi k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě

Jak hierarchické prostředí ovlivňuje naši schopnost říkat „ne“? A proč akademické prostředí stále postrádá jasná pravidla chování mezi lidmi, která jsou v jiných profesích běžná? Ústředním tématem letošní komunikační kampaně k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě (11. 2.) je bezpečí, konsent a profesionální hranice na vysokých školách – téma, které je pro budování zdravého a bezpečného ekosystému na vysokých školách i ve vědě naprosto klíčové.

Hlavním bodem kampaně bude událost s názvem Your Right to Safety: Understanding Power, Consent and Professional Boundaries, která se uskuteční 12. února 2026 v 17:30 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Akce proběhne v angličtina.

Otevřené setkání pořádá NKC –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ gender a věda Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s britskou ambasádou a Filozofickou fakultou UK. Přední britská odbornice, docentka Anna Bull z University of York bude se studujícími a začínajícími vědci a vědkyněmi sdílet praktické nástroje pro navigaci v náročných situacích, se kterými se mohou setkat napříč akademickým prostředím.

Výzkumy docentky Anny Bull, která je zároveň spoluzakladatelkou organizace The 1752 Group, ukazují na hluboké dopady zneužívání moci a sexualizovaného násilí v akademickém prostředí. „Oběti – nejčastěji ženy – často trpí posttraumatickými symptomy, ztrátou sebevědomí, a v mnoha případech dokonce studium ukončí nebo zcela opustí svůj vědní obor,“ popisuje docentka Anna Bull.

Zatímco profese jako lékařství, psychologie nebo sociální práce mají často jasně definované etické kodexy týkající se interpersonálních vztahů, akademická sféra v tomto ohledu zaostává. „Univerzity mají etickou i právní odpovědnost zajistit bezpečné prostředí pro studium bez predátorského chování,“ říká dr. Bull a dodává, že „tam, kde vysoké školy v této oblasti selhávají, může studentský aktivismus přinést změnu. A také ji přináší, když poukazuje na pokrytectví univerzit, které chrání (obvykle) mužské akademiky před ženami, studující z komunity LGBTQA a mladším pracovnictvem.“ Potvrzuje to i česká zkušenost s mnoha případy genderově podmíněného násilí, na jejichž problematičnost poukázaly právě studentské iniciativy.

Praktická pomoc místo teorie

Cílem pražského eventu není teoretická diskuse, ale především snaha vybavit studující konkrétním jazykem a nástroji pro ochranu jejich integrity. Bull účastnictvu představí, co přesně jim může pomoci v konkrétních situacích, jak na problematické jednání reagovat a kde najít podporu.

Dr. Anna Bull je docentkou v oboru vzdělávání a sociální spravedlnosti na Univerzitě v Yorku ve Velké Británii a ředitelkou skupiny The 1752 Group, výzkumné skupiny zabývající se sexualizovaným násilím a problematickým chováním ve vysokoškolském vzdělávání. V roce 2021 ji odborný časopis Times Higher Education zařadil mezi „Tváře roku 2021“ s tím, že její výzkum „významně přispěl k pochopení problému“ sexuálního obtěžování na univerzitách. Publikovala řadu zpráv, příruček a akademických i neakademických článků o genderově podmíněném násilí ve vysokoškolském vzdělávání a je mezinárodně žádanou odbornou poradkyní.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února, oslavuje ženské vědkyně i studující a upozorňuje i na potřebu zajistit ženám či minoritním skupinám plný a rovný přístup k vědě a zapojení do ní. Přestože ženy tvoří polovinu světové populace, ve vědě a výzkumu jsou stále zastoupeny nepoměrně méně a často narážejí na neviditelné bariéry.

Za hlavní téma oslav dívek a žen ve vědě letos Spojené národy vyhlásily téma od vize k dopadu. I my máme vizi, kterou bychom rády v českém akademickém prostředí proměnily v realitu: totiž vizi bezpečné akademie, v níž každý a každá studující či začínající vědec a vědkyně nebudou obětí toxického chování, dokáží si nastavit hranice beze strachu z případného postihu a najdou podporu, pokud ji budou potřebovat.

Připomínat si 11. únor jako Mezinárodní den žen a dívek ve vědě je nezbytné nejen pro oslavu úspěchů vědkyň, ale především pro kritickou reflexi prostředí, ve kterém pracují. Skutečná rovnost nejen v akademii totiž vyžaduje víc než jen motivaci dívek ke studiu – vyžaduje systémové změny, které zajistí, aby byly vysoké školy a vědecká pracoviště bezpečným, férovým a inkluzivním prostorem pro všechny bez rozdílu.

Akce vznikla díky podpoře Britského velvyslanectví v Praze. Za podporu mockrát děkujeme.