Výročí: Díl. 12

Elizabeth Garrett Anderson: Žena mnohých prvenství (9. 6. 1836 – 17. 12. 1917)

Ženou mnohých prvenství bychom mohli bez nadsázky přezdívat Elizabeth Garrett Anderson, od jejíhož narození 9. června uplynulo 184 let. Garrett Anderson byla první Angličanka, která se kvalifikovala jako lékařka a chiruržka, první děkanka anglické lékařské fakulty, první žena zvolená do londýnské školské rady, zakladatelka první nemocnice s ženským personálem a v neposlední řadě první starostka v Británii. Její zářnou kariéru mimo úspěchů provázela i řada překážek běžných pro ženy tehdejší doby. Na fakultě zažila ústrky od mužských studentů, kteří si nepřáli její přítomnost, po promoci jako žena nemohla být zaměstnána v žádné nemocnici a po dobu 20 let pozorovala pokusy zabránit ženám v členství v britské lékařské komoře. I kvůli nim byla nejspíše aktivní členkou sufražetského hnutí a bojovnicí za volební právo žen. Na její počest je po ní v Británii pojmenováno několik nemocnic a škol.

Eliška Vozábová: Nejstarší česká lékařka (26. 6. 1874 – 21. 7. 1973)

Označení „nejstarší česká lékařka“ si Eliška Vozábová vysloužila jednak díky vysokému věku, kterého se dožila, a jednak díky ukončení své praxe až ve věku 84 let. Medicínu si žena, od jejíhož narození 26. června uplynulo 146 let, vybrala podle svého vzoru Florence Nightingale, a to navzdory tomu, že v té době v českých zemích ženy lékařskou fakultu studovat nemohly. Eliška Vozábová tak absolvovala až ve svých 30 letech jako teprve šestá lékařka v českých zemích. Po období praxí a stáží se stala vedoucí sérologické laboratoře a zabývala se výzkumem tuberkulózy. V roce 1914 se také jako první žena v Rakousko-Uhersku stala klinickou asistentkou, což mj. umožnil odchod mužů do první světové války, díky čemuž ženy konečně mohly získat uplatnění a respekt. Vozábová se tak postupně stávala známou kapacitou. Během svého života kladla velký důraz na reformy porodnictví a na beztrestnost potratů.

Ruth Benedict: Průkopnice antropologie (5. 6. 1887 – 17. 9. 1948)

Průkopnice antropologie, přední americká specialistka v oboru a populizátorka vědy o lidském druhu pro širokou veřejnost. Tak se do historie zapsala antropoložka Ruth Benedict, jež se narodila 5. června 1887 a v oblasti, jíž muži dominovali až do počátku 20. století, zanechala nesmazatelnou stopu. Nejvíce je známa pro svou teorii modelů kultury a knihu téhož názvu, jež představovala pro antropologii revoluci. Její průkopnictví ale leží i ve skutečnosti, že se stala první americkou profesorkou politických věd a ve 40. letech také aktivní bojovnicí proti rasismu a teoriím o rasové a kulturní nadřazenosti. Ruth Benedict tak dokázala, že ženy mají jedinečné perspektivy rozšiřující svět vědy, a to navzdory ztížené práci v terénu či nedostatečnému ocenění jejich práce.