Výročí: Díl 11.

Florence Nightingale: Dáma s lucernou

12. května uplynulo 200 let od narození britské sociální reformátorky, statističky a zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale. Do popředí se dostala během Krymské války, kdy působila jako ředitelka nemocnice v istanbulské čtvrti Scutari, v níž zavedla tehdy novátorská opatření, jako vývoz žumpy či zákaz červavého jídla. Lékaři se Florence pošklebovali, její nekonvenční přístup však zachránil tisíce životů, jelikož během Krymské války čtyři z pěti mrtvých nezemřeli na frontě či na následky zranění, nýbrž na nemoci v důsledku nedostatečné hygieny. Již během prvních pěti měsíců jejího ředitelování tak úmrtnost ve Scutari klesla ze 43 % na dvě a společnost to ocenila; když se po válce vrátila domů, vítala ji Británie jako hrdinku a slavnou osobnost. Na počest „Dámy s lucernou,“ jak jí přezdívali pacienti pro její půlnoční kontroly, slavíme 12. května Mezinárodní den zdravotních sester a bratrů.

Anděla Kozáková-Jírová: První doktorka práv v ČSR

Jako jedna z nejvýraznějších žen první republiky se do historie zapsala právnička Anděla Kozáková-Jírová, od jejíhož narození 14. května uplynulo 123 let.  Žena, která se stala první doktorkou práv v Československu a první notářkou v Evropě, zasvětila svůj život boji za práva žen, který byl tehdy víc než potřeba. Sama Kozáková totiž ve své profesní kariéře čelila diskriminaci častokrát. I přesto, že patřila k nejlepším v ročníku, nedařilo se jí, ani ostatním doktorkám práv se po promoci uplatnit. Vládly totiž obavy, že by ekonomicky aktivní ženy mohly připravit o pracovní místa muže, kteří byli tradičně považováni za živitele rodin. Kozákovou ale nezlomila žádná překážka, a když se konečně stala notářskou kandidátkou, strávila dalších devět let zápasem o možnost složit notářské zkoušky. Nezlomná bojovnice zemřela po čtyřiceti letech emigrace v zapomnění a o jejím působení v Kalifornii máme jen pramálo informací.

June Almeida: Objevitelka koronavirů

Dlouho před pandemií koronaviru se tým britských vědkyň a vědců snažil identifikovat neznámý vir B814, k jehož analýze mu ovšem chybělo potřebné technické vybavení. Obrátil se proto na uznávanou laboratorní techničku June Almeida, o níž se, ač neměla oficiální vzdělání, říkalo, že mikroskopy posouvá „k novým limitům.“ A byla to pravda. Při práci s B814 vymyslela revoluční způsob identifikace virů založený na přidání protilátek z vyléčených pacientů, které se kolem viru shlukly, a ten se tak stal pod mikroskopem viditelnějším. Almeida díky tomu mohla mnohem lépe zkoumat stavbu viru, přičemž si uvědomila, že podobnou strukturu viděla už i u jiných onemocnění. V té chvíli jí došlo, že stojí před novou skupinou virů – kvůli tvaru, který připomínal sluneční korónu, je pojmenovala koronaviry. June Almeida tak v květnu 1964 stála za prvním zaznamenaným případem koronaviru u člověka. I přesto, že její objev změnil vědu, byl přínos skotské vědkyně až donedávna zcela zapomenut.