Výročí: Díl 13.

Julie Moschelesová: Zapomenutá legenda české geografie (*21. 8. 1892 – 7. 1. 1956)

Světoznámá, ale u nás přesto neznámá – to je geografka Julie Moschelesová, jedna ze dvou přírodovědkyň v meziválečném Československu s titulem docentky. Její odborná práce byla známa a oceňována víc v cizině než u nás, tady totiž byla nepřítelem nejdřív nacistického a později i komunistického režimu. Těm se její vědeckou kariéru i přes velký talent a píli podařilo několikrát zastavit. Julie Moschelesová ale i tak patří mezi naše nejvýznamnější geografy a nebýt antisemitismu, byla by i první a zatím jedinou českou profesorkou v tomto oboru. V srpnu jsme si připomněli 128. výročí jejího narození.

Miriam Menkin: Průkopnice lidské plodnosti (*8. 8. 1901 – †8. 6. 1992)

Svým objevem proměnila podobu lidské plodnosti, její jméno zná ale málokdo. Řeč je o původem lotyšské vědkyni Miriam Menkin, jež se stala první osobou, která úspěšně provedla oplodnění in vitro. Jako mnoho objevů i tento vznikl náhodou – v únoru 1944 přišla Menkin do laboratoře, kde se o umělé oplodnění pokoušela už šest let. Předchozí noc ale strávila vzhůru s osmiměsíční dcerou a z vyčerpání tak hned v několika bodech porušila svůj standardní protokol, kdy např. namísto obvyklé půl hodiny nechala spermii s vajíčkem interagovat celou hodinu. Když se následující ráno k pokusu vrátila, objevila buněčné dělení indikující oplodnění vajíčka. Od narození ženy, díky níž jsou na světě milióny lidí, v srpnu uplynulo 119 let.

Françoise Barré-Sinoussi: Žena, díky níž HIV pozitivní už nemusejí umírat (*30. 7. 1947)

Francouzská viroložka Françoise Barré-Sinoussi, jež v červenci oslavila 73. narozeniny, si nebyla rozhodnutím studovat vědu dlouho jistá. Aby správnost své volby otestovala, nastoupila ještě na škole do laboratoře slavného Pasteurova institutu. Že udělala dobře, nezjistila brzy jen ona, ale celý svět. V roce 1983 totiž společně s Lucem Montagnierem objevila příčinu onemocnění AIDS, virus HIV. Jejich objev byl tak zásadní pro radikální zlepšení léčebných metod u lidí nemocných AIDS, že se o 25 let později stali laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství.

Henrietta Swan Leavitt: Harvardský počítač (*4. 7. 1868 – †12. 12. 1921)

Většina z nás si při vyslovení „Harvardský počítač“ představí obligátní přístroj s obrazovkou a klávesnicí. Ve skutečnosti ale „Harvardskými počítači“ byla skupina žen, která v tamní observatoři zpracovávala astronomická data. Jednou z nich byla i astronomka Henrietta Swan Leavitt, která změnila hvězdářství svým objevem vztahu mezi průměrnou svítivostí a světelnými změnami cefeid, díky němuž poskytla první „standardní svíčku,“ se kterou se měří vzdálenost dalekých galaxií. Objev, který později umožnil Edwinu Hubbleovi definovat slavný „Hubbleův zákon.“ 152. výročí narození legendární hvězdářky připadlo na 4. července.