Výročí: Díl 16.

Domů Výročí: Díl 16.


Lise Meitner: Skoro zapomenutá žena jaderné fyziky (7. 11. 1878 – 27. 10. 1968)

Klíčová osobnost jaderného výzkumu, která se vydala cestou, po níž ženy před ní nekráčely. To je rakousko-švédská vědkyně Lise Meitner, jež stála za objevem matematického vzorce jaderného štěpení, oceněného Nobelovou cenou za chemii. Tu ovšem nezískala ona, nýbrž její dlouholetý kolega Otto Hahn, který význam Lise Meitner nikdy nepřiznal. Dlouhá léta tak s objevem, který změnil podobu nukleární fyziky, nebyla vůbec spojována. Ačkoliv se jí později dostalo uznání i dalších ocenění, ze 48 nominací na Nobelovu cenu nezvítězila ani jedinkrát. Od narození ženy, kterou přes její nesouhlas mnozí označují za matku jaderné bomby, uplynulo 7. 11. již 142 let.

Anna Honzáková: První promovaná lékařka na území Čech (16. 11. 1875 – 13. 10. 1940)

Před 145 lety se narodila první promovaná doktorka medicíny na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, historicky třetí promovaná česká lékařka a první odborná lékařka se soukromou praxí, Anna Honzáková. Pro studium medicíny se rozhodla po vzoru svého otce v době, kdy ještě ženy nemohly navštěvovat střední, natož vysoké školy. K vysněnému studiu jí pomohla až změna zákona a řada intervencí ve Vídni, díky nimž mohla v roce 1902 odpromovat. Po absolvování chirurgického výcviku až do své smrti provozovala soukromou gynekologickou ordinaci, kde si s pověstí schopné, vstřícné a laskavé odbornice vybudovala širokou klientelu. Díky jejím aktivitám za práva a lepší život žen se jí začalo přezdívat Matka matek.

Patricia Bath: Vědkyně, která pokořila slepotu (4. 11. 1942 – 30. 5. 2019)

Americká oftalmoložka a inovátorka Patricia Bath stála za svůj život u mnoha prvenství. Stala se například první ženskou vedoucí doktorského oftalmologického programu, první afroamerickou chirurgyní v Lékařském centru UCLA, ale i vůbec první afroamerickou lékařkou, jež získala patent. Ten obdržela za svůj průlomový objev fakolaserové sondy, tedy lékařského nástroje, který pomocí laseru odstraňuje šedý zákal šetrným a bezpečným způsobem. Její nápad byl v té době pokročilejší než jakákoliv dostupná technologie a Patricia Bath díky ní vracela zrak i lidem, kteří v důsledku katarakty oslepli před více než 30 lety. I přesto ji její kolegové většinou považovali za zdravotní sestru – přístup, který ona sama považovala za největší z překážek, jimž musela čelit. Navzdory tomu si Bath v průběhu své kariéry zajistila další čtyři patenty a pomocí fakolaserové sondy pokořila šedý zákal, jenž v amerických menšinových komunitách dosahoval epidemických rozměrů. Žena, která se slepotou bojovala stejně nekompromisně jako se sexismem a diskriminací, by 4. listopadu 2020 oslavila 78. narozeniny.