Výročí: Díl 7.

Žena, která předběhla svou dobu

29. ledna uplynulo 139 let od narození Alice Catherine Evans, průkopnice mikrobiologie a první ženy bakterioložky v mnoha amerických institucích. Ve své vědecké práci se zajímala především o organismus Bacillus abortus z rodu Brucella. Evans objevila tyto bakterie v kravském mléce a správně označila jeho pití za příčinu vlnité horečky u lidí. V roce 1917 oznámila své nálezy společnosti Amerických bakteriologů a varovala, že mléko by se mělo pasterizovat, aby se předcházelo přenosu nákaz ze skotu na člověka. Její závěry byly přijaty s velkou mírou skepticismu, zejména proto, že byla žena a neměla doktorát. Během dvacátých let však vědci z celého světa dospěli ke stejným závěrům a nakonec byl organismus Brucella potvrzen jako příčina vlnité horečky. Zjištění Alice Catherine Evans vedla k zavedení povinné pasterizace mléka v roce 1930 a výraznému snížení výskytu brucelózy.

Neviditelná žena 

10. ledna by své 122. narozeniny oslavila první žena, jež získala titul Ph.D. ve fyzice – americká fyzička a chemička Katharine Blodgett. Blodgett je známá především pro svou práci v povrchové chemii a zejména její vynález „neviditelného“ skla, které se v období druhé světové války hojně využívalo pro projektory ve filmovém průmyslu, ale i pro ponorkové periskopy a špionážní kamery. Přestože je její nejlepší vynález doslova neviditelný, v dnešní době jsme jím obklopeni ze všech stran – používá se v počítačových obrazovkách, brýlích, čelních sklech a ve většině všeho, co vyžaduje dokonale průhledný povrch.

Nobelovka, která málem nebyla

Žena, která by 23. ledna oslavila 102. narozeniny, se málem vědkyní ani nestala. Jejích patnáct žádostí o univerzitní stipendium bylo odmítnuto, protože byla žena. Řeč je o americké biochemičce a farmakoložce Getrude B. Ellion, jež i přes veškeré překážky, kterým musela čelit, získala v roce 1988 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, za inovaci metody racionálního návrhu pro vývoj nových léků. Její práce vedly k vytvoření léku AZT pro pacienty s AIDS, k vývoji azathioprinu, prvního léku používaného v boji proti odmítnutí transplantovaných orgánů, ale i léku mercaptopurinu pro pacienty s leukémií, pyrimethaminu pro onemocnělé malárií, léku trimethoprimu na meningitidu a mnoha dalších. Právem proto mnozí Gertrude B. Ellion označují jako ženu, která změnila vědu.