Zacíleno na nerovnosti v politikách výzkumu. Jak je na tom Evropa?
Osoby pracující ve výzkumu, stejně jako ty, pro které jsou výsledky výzkumu určeny, mají různé osobní charakteristiky, jako je například etnický původ či vyznání, jsou různého věku, zdravotního stavu, pohlaví nebo genderové identity. Tyto vlastnosti se často vzájemně prolínají a mohou být důvodem, proč jsou některé skupiny či osoby v rámci společnosti i ve vědě a výzkumu diskriminovány, přehlíženy či znevýhodněny. Pro označení této perspektivy se používá slovo intersekcionalita.
Mapování evropských národních politik a poskytovatelů realizované v rámci projektu GENDERACTIONplus, který NKC koordinuje, ukázalo, že v zohledňování různých druhů nerovností a jejich prolínání ve vědních politikách a legislativě jsme teprve v iniciační fázi. Různé typy znevýhodnění sice respondenti/ky v dotazníku označili jako zohledněné, do legislativy ani politických dokumentů se ale nepromítají. Celkem deset z patnácti evropských zemí, jejichž zástupci/kyně na dotazník odpověděli, má zákon o vysokých školách a výzkumných organizacích, který zahrnuje jako jednu ze společenských proměnných gender. Kromě genderu zmiňuje další aspekty možného znevýhodnění jen sedm z nich. Na úrovni politik bychom však takových případů našli ještě méně, celkem čtyři.
Nejvíce pozornosti je věnováno zdravotnímu znevýhodnění, etnicitě, genderové identitě a socio-ekonomickému statusu, nejméně aspektům spojeným s LGBTQIA+. Podíváme-li se na poskytovatele, z celkem dvaceti jich má devatenáct genderovou politiku, čtrnáct z nich pak zmiňuje i další osy znevýhodnění.
Jako důvod, proč s různými druhy nerovností nepočítají, respondenti/tky zmiňují, že neexistuje jednotné porozumění konceptu intersekcionalita, chybí data, lidské kapacity i opora v národních politikách. Pro mnohé je výzvou už samotné téma genderové rovnosti, natož další aspekty. Celou zprávu si můžete přečíst zde.
Genderově podmíněné násilí: politiky a opatření
Druhá zpráva projektu GENDERACTIONplus přináší přehled aktuální odborné produkce k tématu genderově podmíněného násilí a mapuje politiky v evropských zemích. Také tato zpráva vychází z dotazníkového šetření u poskytovatelů podpory a zástupců/kyň národních úřadů odpovědných za výzkum. Upozorňuje mimo jiné na to, že existují značné rozdíly mezi výzkumem tohoto fenoménu v Evropě a USA. Oproti USA se v Evropě téměř nevěnujeme např. situaci osob v pozici svědků/svědkyň či osobám zaměstnaným v organizaci. Zaměřujeme se spíše na zkušenosti studujících a méně pak už na rozvoj infrastruktury a politik. Chybí zde také perspektiva diverzity.
Evropské země obvykle nemají národní politiky zaměřené na genderově podmíněné násilí, které by se týkaly poskytovatelů podpory. Jen dva z patnácti – irská IRC a portugalská FCT – přijaly politiky, které jim umožňují se tomuto fenoménu věnovat. Irská IRC se žadatelů ptá, zda proti nim není vedeno přestupkové řízení. Navíc uděluje granty jednotlivci, což případně umožňuje dané osobě odejít z instituce. Portugalská FCT dokonce vstupuje do vyjednávání se zúčastněnými stranami v případě eticky problematické situace a formou facilitace dojednává řešení. Více informací o výsledcích najdete přímo ve zprávě.