Ze světa vědy a rovnosti
Jak vypadá vědec? Děti kreslí ženy více než kdykoli předtím
Počty amerických dětí, které ve škole při úkolu „Nakreslete vědce“ nakreslí ženu, stále rostou. Hovoří o tom nová studie, jež shromáždila informace o téměř 21 000 obrázcích nakreslených v průběhu 50 let.
Děti, které tento úkol vypracovávaly v 60. a 70. letech, nakreslily ženu v méně než 1 % případů. Podle závěrů nové studie ale počty obrázků vědkyň v roce 2016 tvořily jednu třetinu, a u dívek dokonce více než jednu polovinu. Tento trend je tak obdobou skutečného nárůstu počtu vědkyň. Za zhruba stejné období vzrostlo zastoupení amerických žen na vědeckých pozicích z 28 % na 49 % v biologických vědách, z 8 % na 35 % v chemii a z 3 % na 11 % ve fyzice a astronomii. Více zde.
Paradox severské rovnosti žen a mužů
Nová skandinávská studie ukazuje, že finské univerzity mají v oblasti zvyšování genderové rovnosti zavedeno méně opatření než univerzity ve Švédsku a Norsku. I přesto je ale podíl profesorek v těchto zemích stejně vysoký.
Tzv. paradox severské rovnosti žen a mužů označuje fenomén toho, že navzdory četným opatřením skandinávských zemí na poli genderové rovnosti zde není zastoupení žen a mužů v akademické sféře o nic lepší než ve zbytku Evropy. „Ve skutečnosti je podíl profesorek v Norsku a Švédsku po dlouhou dobu stejný jako evropský průměr,“ říká jedna z autorek studie, socioložka Liza Reisel, která se svými kolegyněmi zkoumá existující opatření na různých univerzitách v severských zemích a jejich účinek. Jedním z hlavních poznatků týmu je, že Finsko v porovnání s ostatními zeměmi vyčnívá, protože i přesto, že na podporu rovnosti zavedlo méně opatření, zastoupení žen je zde stejné jako v zemích, v nichž mají opatření více. „Dosud nemůžeme říct nic definitivního o tom, proč je Finsko před ostatními severskými zeměmi napřed, ale zvažujeme, že bez opatření na podporu rovnosti by byl vývoj genderové rovnováhy v Norsku a Švédsku možná slabší.“ Co je podle Lizy Reisel ovšem jisté, je, že kvalita opatření je důležitější než jejich kvantita. O dalších hypotézách existence severského paradoxu se můžete dozvědět zde.
Americký sen: Z farmaceutky z Vejprt děkankou v Montaně
Markéta Marvanová patří mezi nejvýznamnější klinické farmaceuty a farmaceutky v oblasti neuropsychiatrie v USA. Navíc se jí coby Češce podařila výjimečná věc – loni se stala děkankou Školy farmacie Univerzity v Montaně.
Farmaceutka Markéta Marvanová prý vždy chtěla víc a tohle je výsledek: Je uznávanou expertkou neuropsychiatrie – podílí se mj. na výzkumu léčby Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby – a ve Spojených státech získala titul profesorky. Od loňského února navíc zastává pozici děkanky a od léta řídí i celou montanskou College of Health, která má pod sebou pět dalších různých univerzitních škol. „Byla to složitá cesta plná tvrdé práce, zodpovědnosti i štěstí,“ říká Marvanová, jejímž snem prý vždy bylo poznávat svět a vystoupit z davu. O tom, jak se jí jejího snu podařilo dosáhnout a proč nikde nezapouští kořeny, si můžete přečíst v rozhovoru pro Forbes.
Ekonomky ve svém oboru čelí neobvyklé míře nepřátelství
Dle amerických studií je oblast ekonomie výrazně sužována genderovou předpojatostí. Nejnovější důkazy pocházejí z výzkumu typů otázek, kladených na odborných seminářích.
Výzkum vypracoval tým ekonomky Alicie Sasser Modestino, jenž díky zapojení desítek postgraduálních studujících, kteří se účastnili stovek ekonomických prezentací, zjistil, že ženy během svých příspěvků obdržely o 12 % více dotazů než muži. Nejpodstatnějším zjištěním ovšem je, že u dotazů mířených na ženy byla vyšší pravděpodobnost nepřátelského a povýšeného tónu než u dotazů pro muže. „Změřili jsme něco, o čem jsme se domnívali, že změřit nelze,“ řekla dr. Modestino. „A vidíme to jako potenciální důvod, proč ženy nejsou v této profesi dostatečně zastoupeny,“ dodala. Výzkum jejího týmu je totiž pouze nejnovějším přírůstkem do rozsáhlého seznamu důkazů o genderové diskriminaci v ekonomii. Ta bohužel neexistuje výhradně v tomto oboru, existují ale důkazy, že ekonomie má obzvlášť velký problém. Genderové a rasové rozdíly jsou totiž v oblasti ekonomie rozšířenější a mizí pomaleji než v mnoha jiných oblastech. Více o výzkumu týmu doktorky Modestino se dozvíte zde.
Chcete se ze světa vědy a rovnosti dozvědět více? Sledujte náš Facebook, Twitter či Instagram.