Příliš hormonální a nákladná ženská těla. Proč řešit genderovou dimenzi ve zdravotnictví?

Často přetrvávající představa, že mužské tělo je univerzální a ženské tedy v podstatě jen mužské s ženskými pohlavními orgány, je (dávno) mimo. Přesto se odlišnost ženských těl často bere v potaz jen v případě pohlavních orgánů, sekundárních pohlavních znaků nebo specificky ženských onemocnění, například u endometriózy. V rámci naší kampaně Jedna velikost nestačí jsme proto vytvořily webovou stránku, na které najdete všechny podstatné informace, včetně možných řešení, jak genderovou dimenzi do obsahu výzkumu zařadit.

Výsledky klinických studií se běžně prezentují jako platné pro ženy i pro muže i ve chvíli, kdy ženy součástí studií vůbec nejsou (například v učebnicích určených pro studující medicíny, jak zjistila studie v Nizozemsku v roce 2006). 

Ženské tělo se ale v mnohých aspektech liší: jinak vnímá bolest, různé nemoci mají různé příznaky, jinak mají být předepisovány léky. Je to doslova otázka života a zdraví. 

Přesto jsou zvířata v lékařských výzkumech a klinických studiích v drtivé většině samci. Důvodem „vykázání“ samic z laboratoří je domněnka, že hormony jako estrogen jsou rušivým elementem výsledků experimentu. 

Ženská těla jsou zkrátka považovaná za příliš hormonální, tudíž i příliš komplikovaná k měření, které by bylo příliš finančně nákladné. I po zavedení určitých regulací se situace tak docela nevyřešila – mnoho výzkumů probíhá v soukromých laboratořích, na které žádné regulace nedosáhnou. Jenže důsledky mají přímý vliv na ženské zdraví – zejména ve vyšší míře nepříznivých vedlejších účinků léčiv. Genderově neutrální dávkování léků může mít vážně důsledky – ženy totiž např. paracetamol vylučují 60% rychlostí, co muži, takže ženám hrozí větší šance předávkování. 

“Ačkoli se v klinické praxi dosahuje obrovského pokroku v oblasti nejmodernějších technologií, jako je úprava genů či AI, stále chybí přehled o tom, jak mnoho aspektů lidského zdraví ovlivňují základní proměnné, jako je pohlaví a gender,” vystihuje autorstvo článku Neglecting sex and gender in research is a public-health risk v The Nature.

Genderová dimenze je prostě relevantní ve všech oblastech výzkumu – od léčiv přes předsudky ve zdravotní péči, výzkumy symptomů, diagnostiku, projevy bolesti až po gender data gap nebo gender funding gap (tedy podfinancování výzkumu, které se týká onemocnění častěji postihující ženy).

Rozdíly v číslech

Health gap se podle článku na World Economic Forum rovná 75 milionům let života, které jsou každoročně ztraceny v důsledku špatného zdravotního stavu nebo předčasného úmrtí. Odstranění rozdílů by dnešním 3,9 miliardám žen na světě přineslo sedm dní zdraví ročně navíc, tedy v průměru 500 dní za celý život,

Podle společnosti McKinsey se například v roce 2020 investovalo do zdravotnického výzkumu a inovací specifických pro ženské onemocnění mimo onkologii pouze 1 %.

CO S TÍM?

❗Farmaceutické společnosti a mezivládní organizace si musí uvědomit tři věci:

• pohlaví a gender mohou mít obrovský vliv na zdravotní výsledky, 
• tyto vlivy jsou často opomíjeny v základním výzkumu a klinických studiích,
• změna může nastat pouze prostřednictvím zvýšení povědomí všech zúčastněných stran.

STRUČNĚ, je nutné…

• Zohledňovat genderovou dimenzi v obsahu výzkumu.
• Vzdělávat studující lékařských fakult v oblasti genderových, rasových i jiných předsudků.
• Usilovat o genderovou vyváženost výzkumných týmů.
• Do příslušné oblasti výzkumu zahrnout genderové expertky či experty.
• Nastavit analýzu pohlaví a genderu jako výchozí požadavek pro hodnocení výzkumu jak do studií na zvířatech, tak do klinických studií.

Více informací najdete na již zmíněné webu v sekci Lékařkých věd.

Najdete tam i příručku Jak na genderovou dimenzi v osahu výzkumu, v níž najdete i praktický checklist, který vám pomůže zreflektovat, od jaké míry zahrnujete GD do vaší práce.