Lékařské vědy

Podle amerického Lékařského institutu má každá buňka v lidském těle pohlaví. To znamená, že pohlaví a gender je jedním z nejpodstatnějších indikátorů toho, jak onemocnění, léčba i léky budou působit. I přesto ale v lékařské kultuře existuje tradice podceňování pohlavních a genderových rozdílů, jež se projevuje zejména v domněnce, že muži mohou lidstvo představovat jako celek. Z tohoto důvodu jsou ženy ale i samice jiných druhů dlouhodobě vyloučeny z klinických studií a testů. Jejich vyloučení s sebou nese obrovskou mezeru v údajích o ženských tělech a o vlivu pohlaví a genderu na zdravotní stav, v jejímž důsledku u žen a mnohdy i u mužů dochází k chybné diagnostice a léčbě. K těmto chybám mimo pohlaví a genderu přispívají ale i další společenské proměnné – rasa, ekonomický příjem, sexuální orientace – jejichž vliv na zdravotní stav je v lékařské praxi také často přehlížen.

Příklady toho, jak pohlaví a gender ovlivňují lékařské vědy:

  • Odlišné symptomy
    • Ženy a muži mnohdy zažívají u stejných onemocnění odlišné příznaky. Jedním z příkladů takového onemocnění je infarkt myokardu, s kterým je asociována především akutní bolest srdce či paže. Tyto symptomy ale ve většině případů mají jen muži. U žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně, např. únavou, nevolností, či bolestí čelisti. V důsledku ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (Criado Perez, 2019).1
  • Vnímání bolesti
    • Práh bolesti je u žen většinou nižší než u mužů, ale ženy bolest dokáží snášet déle (Witchalls, 2014). Svou bolest také vyjadřují otevřeněji než muži, kvůli čemuž jsou jim spíše než analgetika (bolest tlumící přípravky) předepisována sedativa (celkově tlumící přípravky), a to v menších dávkách než mužům (Acad Emerg Med, 2008). Příčinou je zdravotnická praxe, že analgetika by měla být podávána konzervativnějším způsobem těm, kdo svou bolest dávají otevřeně najevo, a liberálnějším způsobem u těch, kdo ji snáší více stoicky.
  • Klinické studie
    • Drtivá většina používaných zvířat v lékařských výzkumech a klinických studiích jsou samci (Shansky, 2019). Důvodem „vykázání“ samic z laboratoří je domněnka, že hormony jako estrogen jsou rušivým elementem výsledků experimentu. Původ této hypotézy se datuje do 19. století a i přesto, že byla úspěšně vyvrácena, ve vědě stále přetrvává  (Cara, 2019). Jejím důsledkem je ve srovnání s muži vyšší míra nepříznivých vedlejších účinků léčiv na ženy, způsobená absencí samic při klinickém testování léků.

Důležité statistiky

  • Ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (BHD, n.d.)
  • 40 % amerických studentek a studentů prvního a druhého ročníku medicíny věří, že černošská populace má silnější kůži nebo méně citlivá nervová zakončení než populace bělošská (Sabin, 2020).
  • Diagnostika endometriózy trvá přibližně devět let (Clare, 2020). Diagnostika autoimunitního onemocnění, kterým ze 75 % trpí právě ženy, trvá roků pět (Treacy, 2020).
  • 12 % transgender osob a 6 % homosexuálních osob uvedlo, že jim někdo ze zdravotnického personálu odmítl poskytnout lékařskou péči z důvodu jejich genderové identity nebo sexuální orientace (Ahmed Mirza & Rooney, 2018).

Jak dosáhnout férovější medicíny?

  • Vzdělávat studentky a studenty lékařských fakult v oblasti genderových, rasových i jiných předsudků.
  • Usilovat o genderovou vyváženost výzkumných týmů.
  • Do příslušné oblasti výzkumu zahrnout expertky či experty na studium genderu.
  • Analýzu pohlaví a genderu do studií na zvířatech a do klinických studií nastavit jako výchozí požadavek pro hodnocení výzkumu.
  • Zajistit údaje rozčleněné podle společenských proměnných.

[1] Criado Perez, C. (2019). Invisible Women. London: Random House.