Ženy ve vědě: data

Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Zbytečně tak přicházíme o potenciál, který by nás jako společnost posunul dál.

V roce 2022 bylo ve výzkumu a vývoji zaměstnáno celkem 86 125 osob. Ve všech profesích výzkumu a vývoje měli převahu muži nad ženami, přičemž jejich zastoupení má v čase rostoucí tendenci. V rámci všech osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji představovaly ženy 28,7 % zaměstnaných osob. V mezinárodním srovnání je úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice celkově nejnižší ze všech zemí EU. Na nejnižších pozicích se drží od začátku sledování těchto dat, tedy od roku 2000.

Zastoupení žen mezi výzkumníky dle oborů

Největší podíl výzkumníků v ČR působí v technických (41,4 %) a přírodních vědách (38,1 %); dohromady tedy víc než dvě třetiny všech výzkumníků u nás. Podíl žen mezi výzkumníky je zde ale dlouhodobě nejnižší a navíc s mírnou tendencí k poklesu (to sledujeme v letech 2005 –2018). Od roku 2018 pozorujeme velice mírný procentuální nárůst v zastoupení žen. Nejvyrovnanější zastoupení žen mezi výzkumníky je dlouhodobě v lékařských vědách.

Technické vědy

23%

Přírodní vědy

26%

Humanitní vědy

43%

Zemědělsko-lesnické vědy

38%

Sociální vědy

46%

Lékařské vědy

45%

Zastoupení žen mezi výzkumníky v evropských zemích

Dle dat Eurostatu měla v evropském srovnání v roce 2022 Česká republika s 24,2 % nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech členských zemí EU. Průměr EU představoval 41 %. Zastoupení žen ve výzkumu se v ČR dlouhodobě nedaří zvyšovat i přes skutečnost, že dochází k celkovému nárůstu počtu osob, které se výzkumné činnosti věnují. Z procentuálního hlediska se jejich zastoupení v čase snižuje.

Litva

64%

Korsika

64%

Lotyšsko

62%

Malta

45%

Slovensko

41%

Německo

34%

Finsko

32%

Česká republika

24%

Profesní dráha ve vědě

Zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia v průběhu posledních 20 let pomalu roste (v roce 2020 na úrovni 60,2 %); ve všech vědeckých disciplínách, s výjimkou technických věd, převažují na magisterském stupni ženy nad muži. Na doktorském stupni je poměr víceméně vyrovnaný, kromě technických věd. Tento stav však dlouhodobě nemá vliv na situaci ve výzkumu samotném: Největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze je mezi absolventy doktorského studia a výzkumníky (ztráta 30,7 procentního bodu).

Mgr. studentky

60%

Mgr. absolventky

60%

doktorandky

45%

absolv. dok. studia

45%

výzkumnice

24%

Zastoupení žen a mužů mezi vysokoškolskými akademickými pracovníky

Zastoupení žen od lektorské pozice směrem k profesuře klesá. Největší propad na pomyslné akademické dráze žen najdeme mezi odbornými asistentkami a docentkami. Poslední roky se sice mírně zvyšuje zastoupení žen mezi docenty a profesory (u docentek o 3 a u profesorek o necelé 2 procentní body za posledních 10 let), při stejné průměrné výši růstu bychom ale paritního zastoupení žen a mužů mezi profesory dosáhli v roce  v roce 2213.

Lektorky

58%

Asistentky

47%

Odb. asistentky

42%

Docentky

27%

Profesorky

15%

Zastoupení žen a mužů v rozhodovacích orgánech vědy a výzkumu

Rozhodování ve vědě je i nadále převážně v rukou mužů. Ženy tak nejsou dostatečně zastoupeny v poradních skupinách a hodnoticích orgánech vědeckých a výzkumných institucích a také se méně podílejí na tvorbě politiky výzkumu a vývoje. ČR tak přichází o jejich perspektivu. Ve vědecké a výzkumné sféře nám kvůli tomu mohou unikat některá důležitá témata či jejich aspekty relevantní z hlediska životní zkušenosti různých skupin žen nebo třeba jejich medicínských či technologických potřeb.

Ředitelky veřejných výzkumných institucí

6%

Rektorky veřejných vysokých škol

14%

Poradní a expertní orgány institucí

23%