Kristýna Bělíková: Inspirují mne ženy, které otevřeně mluví o sexismu ve vědě

V rámci kampaně #HolkyVeVědě k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě vám přinášíme rozhovory s mladými nadějnými studentkami a vědkyněmi. Cílem je ukázat jejich úspěchy a motivovat pro vědeckou profesi další dívky. Přečtěte si rozhovor s Kristýnou Bělíkovou, studentkou psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Kde aktuálně studujete a jakému tématu či oboru se věnujete?

Studuji první ročník Psychologie na FF UK. Zatím se nevěnuji nějakým oborům, ale v budoucnosti se chci zaměřit na feminismus, partnerské a rodinné vztahy. A taky mě hodně baví lidi, co si mluví sami pro sebe.

Co bylo pro vás rozhodující při výběru vašeho oboru?

Asi pro mě není nic tak zajímavého jako lidské chování a myšlení. Vybrala jsem si obor, v kterém vidím budoucnost. A dokud budou existovat lidé, bude existovat i psychologie.

Čeho byste ráda ve svém oboru dosáhla?

Nemám moc realistické cíle. Je mi dvacet a mám ještě spoustu ambicí na to zachránit celý svět. Chtěla bych, aby se ženy a muži v psychologii nebrali jako protiklady, protože nejsme. Dřív se říkalo (a říká se to doteď), že opaky se přitahují. My ale z výzkumů víme, že tomu tak není. Proč by tedy ve vztazích měli muži a ženy stát na opačných stranách? A pokud například ženám přisuzujeme přirozenou submisivitu a mužům zase dominanci, pak urážíme nejen spoustu heterosexuálních vztahů, ale i LGBTQ+ komunitu. Tohle bych chtěla v budoucnu v psychologii vyvrátit.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?

Asi zatím nevnímám nic z toho, co dělám, jako můj životní úspěch. Doufám, že ty teprve přijdou a vykrystalizují z mého dosavadního úsilí. Výzkum sexuálního obtěžování na středních školách byla velká zkušenost a získala jsem z něho mnoho dovedností. Ty, doufám, využiji v dalších výzkumech, které budou o to kvalitnější. Taky už rok dělám koordinátorku svépomocné skupinu pro ženy, co mají za sebou sexuální násilí. Je to těžká a zároveň skvělá zkušenost. Přináší mi mnoho poznatků, jak v osobním, tak i v mém budoucím profesním životě. Proto asi můžu říct, že zatím je mým největším úspěchem to, co jsem získala v procesu hledání mé budoucí kariéry. A když vidím, že to pomáhá dalším lidem, motivuje mne to dělat to dál a lépe.

Máte nějaký vzor ve vašem oboru, někoho, kdo vás inspiruje?

Inspirují mne ženy, které otevřeně mluví o sexismu ve vědě, hlavně v psychologii. A taky holky z neziskovky Konsent, ke kterým teď patřím. Jejich projekt Když to nechce, tak to nechce mě vlastně nakopnul k tomu všemu, co dělám dnes a plánuju do budoucnosti. Lidé kolem mne a ti, pro které svou práci dělám. Pokud jedné holce pomůže svépomocná skupina, pak ji klidně budu dělat další rok, aniž by někdo dorazil. Prostě ve chvíli, kdy ve své práci vidím dlouhodobě smysl, pak ji budu dělat. Zároveň ale jsem netrpělivý člověk a chci vidět výsledky co nejdřív a to mě asi motivuje dělat všechno a pořád. Tahle netrpělivost mě žene vpřed.

Jaká je podle vás role vědy v současném světě? Proč je důležitá?

To je asi trochu moc velká otázka. Dost mě štvou články o úplňcích a migrénách. Taky již zmíněné genderové stereotypy, kterými je naše společnost prožraná. Takže bych vědě přála, aby byla víc populární a veřejnost ji nebrala tolik jako nepřítelkyni ezoteriky. Zároveň je ale věda evropským vynálezem a v dnešním globalizovaném světě by měla respektovat i jiné kultury, které mají své systémy popisující tenhle svět. A taky by měla být prakticky využitelná. Míň technologií pro bohaté a privilegované.

Jak vypadá váš běžný studijní den?

Ráda si přispím. Po cestě do školy odepíšu na maily a srovnám si věci v kalendáři. Při přednáškách moc nedávám pozor, mám pozornost na úrovni osmiletého dítěte. No a pak si zajdu na oběd s kamarády. Vlastně moje dny nejsou ničím výjimečné, akorát sem tam mám večer poradu nebo schůzku, kvůli různým projektům. No a po vysedávání v nějaké kavárně většinou skončím se skleničkou vína a výčitkami, že jsem zase na hodině nedávala pozor.

Co byste poradila dívkám, které zvažují dráhu vědkyně? Co je podle vás ve vědecké praxi nejdůležitější?

Najděte další holky (a kluky), co zajímá váš nápad. A oslovte klidně odborníky a odbornice, ať vám poradí jak dál. Určitě doporučuju projekt Otevřená věda. Najdou se tam opravdu zajímavé stáže v různých oborech. Poptejte se ve škole, jaké jsou vaše možnosti, a pokud vás baví třeba psychologie, tak choďte někam dobrovolničit. Dobrovolnická práce vám dá spoustu poznatků v terénu, a můžete tak najít vaše budoucí zaměření. To nejdůležitější pro mě bylo číst a zjišťovat a debatovat a hádat se a celkově prostě obohacovat své vědomosti. Vždycky, když jsem začala nějaký projekt, tak jsem zjistila, že je všechno mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. No a proto je asi věda tak složitá, hlavně, když ji chcete dělat o lidech.

Pracovní stůl Kristýny Bělíkové