Lékařské vědy

Podle amerického Lékařského institutu má každá buňka v lidském těle pohlaví. To znamená, že pohlaví a gender je jedním z nejpodstatnějších indikátorů toho, jak onemocnění, léčba i léky budou působit. I přesto ale v lékařské kultuře existuje tradice podceňování pohlavních a genderových rozdílů, jež se projevuje zejména v domněnce, že muži mohou lidstvo představovat jako celek. Z tohoto důvodu jsou ženy ale i samice jiných druhů dlouhodobě vyloučeny z klinických studií a testů. Jejich vyloučení s sebou nese obrovskou mezeru v údajích o ženských tělech a o vlivu pohlaví a genderu na zdravotní stav, v jejímž důsledku u žen a mnohdy i u mužů dochází k chybné diagnostice a léčbě. K těmto chybám mimo pohlaví a genderu přispívají ale i další společenské proměnné – rasa, ekonomický příjem, sexuální orientace – jejichž vliv na zdravotní stav je v lékařské praxi také často přehlížen.

Příklady toho, jak pohlaví a gender ovlivňují lékařské vědy:

Odlišné symptomy

Ženy a muži mnohdy zažívají u stejných onemocnění odlišné příznaky. Jedním z příkladů takového onemocnění je infarkt myokardu, s kterým je asociována především akutní bolest srdce či paže. Tyto symptomy ale ve většině případů mají jen muži. U žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně, např. únavou, nevolností, či bolestí čelisti. V důsledku ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (Criado Perez, 2019).¹

Vnímání bolesti

Práh bolesti je u žen většinou nižší než u mužů, ale ženy bolest dokáží snášet déle (Witchalls, 2014). Svou bolest také vyjadřují otevřeněji než muži, kvůli čemuž jsou jim spíše než analgetika (bolest tlumící přípravky) předepisována sedativa (celkově tlumící přípravky), a to v menších dávkách než mužům (Acad Emerg Med, 2008). Příčinou je zdravotnická praxe, že analgetika by měla být podávána konzervativnějším způsobem těm, kdo svou bolest dávají otevřeně najevo, a liberálnějším způsobem u těch, kdo ji snáší více stoicky.

Klinické studie

Drtivá většina používaných zvířat v lékařských výzkumech a klinických studiích jsou samci (Shansky, 2019). Důvodem „vykázání“ samic z laboratoří je domněnka, že hormony jako estrogen jsou rušivým elementem výsledků experimentu. Původ této hypotézy se datuje do 19. století a i přesto, že byla úspěšně vyvrácena, ve vědě stále přetrvává (Cara, 2019). Jejím důsledkem je ve srovnání s muži vyšší míra nepříznivých vedlejších účinků léčiv na ženy, způsobená absencí samic při klinickém testování léků.

Důležité statistiky

Ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (BHD, n.d.)
40 % amerických studentek a studentů prvního a druhého ročníku medicíny věří, že černošská populace má silnější kůži nebo méně citlivá nervová zakončení než populace bělošská (Sabin, 2020).
Diagnostika endometriózy trvá přibližně devět let (Clare, 2020). Diagnostika autoimunitního onemocnění, kterým ze 75 % trpí právě ženy, trvá roků pět (Treacy, 2020).
12 % transgender osob a 6 % homosexuálních osob uvedlo, že jim někdo ze zdravotnického personálu odmítl poskytnout lékařskou péči z důvodu jejich genderové identity nebo sexuální orientace (Ahmed Mirza & Rooney, 2018).

Jak dosáhnout férovější medicíny?

Vzdělávat studentky a studenty lékařských fakult v oblasti genderových, rasových i jiných předsudků.
Usilovat o genderovou vyváženost výzkumných týmů.
Do příslušné oblasti výzkumu zahrnout expertky či experty na studium genderu.
Analýzu pohlaví a genderu do studií na zvířatech a do klinických studií nastavit jako výchozí požadavek pro hodnocení výzkumu.
Zajistit údaje rozčleněné podle společenských proměnných.

[1] Criado Perez, C. (2019). Invisible Women. London: Random House.