Lékařské vědy

V oblasti lékařských věd obecně přetrvává představa mužského těla jako univerzálního a zdravotnický systém je na tuto představu dimenzován. Historicky bylo ženské tělo považováno za odchylku a mužské tělo za normu a doposud je odlišnost ženských těl brána v potaz často jen v případě pohlavních orgánů, sekundárních pohlavních znaků nebo specificky ženských onemocnění, jako je například endometrióza. V oblasti zdraví hraje zásadní vliv jak kategorie pohlaví (ta bývá často zřetelnější či snadněji odhalitelná), tak kategorie genderu, která může být stejně důležitá. Zásadní je také vzájemné prolínání kategorie genderu a pohlaví, protože nemusí být vždy možné je od sebe oddělit (viz sekce Propojenost genderu a pohlaví níže). Genderová dimenze je relevantní ve všech oblastech výzkumu – od léčiv přes socioekonomické determinanty zdraví, předsudky ve zdravotní péči, výzkumy symptomů, diagnostiku, projevy bolesti až po gender data gap nebo gender funding gap (tedy podfinancování výzkumu, které se týká onemocnění, jež častěji postihují ženy).

Genderová dimenze snadno a rychle

Pokud hledáte zdroje, kde najdete úplné základy, doporučujeme následující:

Checklist k genderové dimenzi (str. 36−37 příručky Jak na genderovou dimenzi)
- V prvním kroku zjistíte, zda je genderová dimenze pro váš výzkum relevantní.
- Dále vás checklist navede k tomu, na co se ve vztahu k genderové dimenzi ve výzkumu zaměřit.
Infografika k genderové dimenzi ve zdravotnickém výzkumu
- Základní a přehledné shrnutí těch nejdůležitějších informací

Detailnější informace a více zdrojů najdete v následujících sekcích webu.

Základní pojmy

Pohlaví

Odkazuje k biologickým charakteristikám, na základě nichž určujeme, zda je pohlaví dané osoby ženské, mužské či intersexuální.

Jedná se o kombinaci následujících biologických aspektů, které mají dopady na lidské zdraví (model 3G):

geny (např. genetické predispozice k onemocnění),
gonády (např. hladiny hormonů a jejich změny v průběhu života),
genitálie.

Gender

Kategorie, která odkazuje ke společensky a kulturně podmíněným rozdílům mezi muži, ženami a osobami dalších genderů.

Jedná se o kombinaci následujících sociálních a behaviorálních aspektů, které mají dopady na lidské zdraví:

identita (jak se daný člověk identifikuje, s tím souvisí i chování, např. stravovací režim),
role (jaké role daný člověk zastává, např. pečující role žen),
vztahy (k jakým typům mocenských vztahů a interakcí dochází a co z toho vyplývá, např. obava ze stigmatizace).

Genderová dimenze

Zohlednění genderové dimenze = zahrnutí analýzy genderu a analýzy pohlaví do celého obsahu výzkumu v rámci všech jeho fází.

Převážně se používá souhrnně pro zahrnutí kategorie genderu i kategorie pohlaví a jejich provázanosti.

Může zahrnovat také zohlednění dalších relevantních proměnných, tehdy se používá označení inkluzivní genderová dimenze (případně intersekcionalita).

Genderová dimenze v lékařských vědách

Vliv pohlaví a genderu na zdraví

Genetika → biologické faktory = pohlaví
Životní styl → sociální faktory = gender

Pohlaví a gender jsou v biomedicínském výzkumu někdy neoddělitelné

Propojenost genderu a pohlaví

V oblasti zdraví a lékařských věd bývá kladen důraz spíše na pohlaví, protože se explicitně týká biologických aspektů, nicméně gender a další kategorie mohou být stejně tak důležité a v některých případech dokonce důležitější.

Vzájemná propojenost genderu a pohlaví je zřejmá například z výzkumů, které se zabývají bolestí. Pohlaví hraje roli ve vztahu k fyziologickým mechanismům, včetně zapojení různých genů a proteinů a také odlišných interakcí mezi hormony a imunitním systémem, které ovlivňují přenos signálů bolesti (Osborne & Davis, 2022). Gender má vliv na to, jak daný člověk kontextualizuje a zvládá bolest, na náchylnost k chronické bolesti a v neposlední řadě zde hrají roli také předsudky (na základě genderu i pohlaví), které mohou mít vliv na to, jak je bolest vnímána ze strany lékařského personálu i jakým způsobem je léčena (Osborne & Davis, 2022). Vliv pohlaví a genderu zde od sebe není možné oddělit, protože působí komplexně a ve vzájemném propojení.

Oproti pohlaví se může v oblasti zdraví gender jevit jako hůře detekovatelný. Gender je zde významný jako sociální a strukturální proměnná, která se může projevovat na různých úrovních. Můžeme se zaměřit na sociální determinanty zdraví, na genderovou socializaci, která má vliv na naše chování (např. strava a pohyb), na stigma a diskriminaci, kterým určité skupiny lidí čelí častěji než jiní, nebo přímo předsudky ve zdravotnické péči. Všechny tyto aspekty většinou interagují s kategorií pohlaví a až jejich vzájemná propojenost nám umožní komplexně pochopit daný problém.

Odlišné symptomy

Ženy a muži mnohdy zažívají u stejných onemocnění odlišné příznaky. Jedním z příkladů takového onemocnění je infarkt myokardu, s kterým je asociována především akutní bolest srdce či paže. Tyto symptomy ale ve většině případů mají jen muži. U žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně, např. únavou, nevolností či bolestí čelisti. V důsledku toho ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (Criado Perez, 2019).

Vnímání bolesti

Práh bolesti je u žen většinou nižší než u mužů, ale ženy bolest dokáží snášet déle (Witchalls, 2014). Svou bolest také vyjadřují otevřeněji než muži, kvůli čemuž jsou jim spíše než analgetika (bolest tlumící přípravky) předepisována sedativa (celkově tlumící přípravky), a to v menších dávkách než mužům (Acad Emerg Med, 2008). Příčinou je zdravotnická praxe, že analgetika by měla být podávána konzervativnějším způsobem těm, kdo svou bolest dávají otevřeně najevo, a liberálnějším způsobem u těch, kdo ji snáší více stoicky.

Klinické studie

Drtivá většina používaných zvířat v lékařských výzkumech a klinických studiích jsou samci (Shansky, 2019). Důvodem „vykázání“ samic z laboratoří je domněnka, že hormony jako estrogen jsou rušivým elementem výsledků experimentu. Původ této hypotézy se datuje do 19. století a i přesto, že byla úspěšně vyvrácena, ve vědě stále přetrvává (Cara, 2019). Jejím důsledkem je ve srovnání s muži vyšší míra nepříznivých vedlejších účinků léčiv na ženy způsobená absencí samic při klinickém testování léků.

Důležité statistiky

Ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (BHD, n.d.).
40 % amerických studentek a studentů prvního a druhého ročníku medicíny věří, že černošská populace má silnější kůži nebo méně citlivá nervová zakončení než populace bělošská (Sabin, 2020).
Diagnostika endometriózy trvá přibližně devět let (Clare, 2020). Diagnostika autoimunitního onemocnění, kterým ze 75 % trpí právě ženy, trvá roků pět (Treacy, 2020).
12 % transgender osob a 6 % homosexuálních osob uvedlo, že jim někdo ze zdravotnického personálu odmítl poskytnout lékařskou péči z důvodu jejich genderové identity nebo sexuální orientace (Ahmed Mirza & Rooney, 2018).

Jak dosáhnout férovější medicíny?

Zohledňovat genderovou dimenzi v obsahu výzkumu.
Vzdělávat studentky a studenty lékařských fakult v oblasti genderových, rasových i jiných předsudků.
Usilovat o genderovou vyváženost výzkumných týmů.
Do příslušné oblasti výzkumu zahrnout genderové expertky či experty.
Nastavit analýzu pohlaví a genderu jako výchozí požadavek pro hodnocení výzkumu jak do studií na zvířatech, tak do klinických studií.
Zajistit údaje rozčleněné podle společenských proměnných.