Magdaléna Michlová: Role humanitních věd je dnes zásadnější než kdy dříve

Domů Magdaléna Michlová: Role humanitních věd je dnes zásadnější než kdy dříve


V rámci kampaně #HolkyVeVědě k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě vám přinášíme rozhovory s mladými nadějnými studentkami a vědkyněmi. Cílem je ukázat jejich úspěchy a motivovat pro vědeckou profesi další dívky. Přečtěte si rozhovor s Magdalénou Michlovou, studentkou kulturní antropologie a sociologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Jakému tématu se aktuálně věnujete?

V současné době studuji kulturní antropologii a sociologii na Palackého univerzitě v Olomouci. Nemůžu říci, že bych se nějakému tématu přímo věnovala, z pozice studentky magisterského programu se soustředím hlavně na zapsané předměty a diplomovou práci. V poslední době mě ale zajímá možnost využití audiovizuální techniky v kulturně-antropologickém výzkumu.

Co bylo pro vás rozhodující při výběru vašeho oboru?

Věděla jsem, že chci studovat obor úzce spojený se společenským děním, které jsem chtěla dokázat reflektovat v širších souvislostech. Chtěla jsem dělat vědu, skrze kterou se můžu skutečně zapojit. Společenská angažovanost s vědou se pro mne nevylučuje, naopak právě v této rovině vidím jedinečnost a klíčovou úlohu společenských věd.

Čeho byste ráda ve svém oboru dosáhla?

Ráda bych se za rok přihlásila k doktorskému studiu kulturní antropologie. Pokud by vše vyšlo, ráda bych pak působila na některé z českých univerzit, kde bych dělala výzkum a zároveň vyučovala.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?

Asi loňskou výhru na studentské konferenci v Olomouci. Měla jsem teprve před státnicemi na konci bakalářského studia v Ostravě, prostředí olomoucké univerzity pro mne bylo cizí. Přihlásila jsem se, protože ráda přijímám podobné výzvy, a posouvám si tak vlastní hranice. Když jsem na konferenci dorazila, zjistila jsem, že jsem jediná, která před jménem ještě žádný titul nemá. Pozice nejmladší účastnice mě vyděsil. Přes to jsem ale – a možná právě díky nervozitou způsobené neformálnosti mého projevu – porotu nějak zaujala a získala hlavní cenu. Nyní pokračuji v magisterském studiu právě tam, v Olomouci.

Máte nějaký vzor ve vašem oboru, někoho, kdo vás inspiruje?

Inspiruje mne do určité míry snad každý, s kým se potkám – ať už v mém oboru, mimo něj anebo v běžném životě. Ráda lidi poslouchám, baví mě sledovat jejich profesní i životní dráhy a třeba jít chvíli s nimi. Takové cesty mne vždycky zavedou někam, kde to ještě neznám, což je příjemné a nesmírně obohacující. Vzor ale nemám.

Co je pro vás ve vaší práci největší motivací?

Studium něčeho, co mne upřímně baví, setkávání se zajímavými lidmi a každý drobný progres.

Jaká je podle vás role vědy v současném světě? Proč je důležitá?

Konkrétně ve společenské vědě vidím klíčového aktéra v současném světě. Se zvyšujícím se důrazem na rozvoj technologií, rozšiřujícími se dopady klimatické změny na člověka a vyostřováním lokálních konfliktů je právě na společenské (či humanitní) vědě, aby technologický vzestup i další současně palčivé otázky a změny reflektovala. I proto nedokáži pochopit, jak můžou být společenskovědní a humanitní obory tak častým terčem slovních útoků. Myslím, že jejich role je dnes zásadnější než kdy dříve.

Jak vypadá váš běžný studijní den?

Své prezenční studium kombinuji s plným úvazkem. Jelikož studuji v Olomouci a pracuji v Ostravě, můj běžný studijní den začíná i končí cestou vlakem. Ve vlaku jsem si ale zvykla udělat spoustu práce. Jsem pořád na cestě a snažím se nerozbíhat se do příliš mnoha stran, ale občas mi to nejde.

Co byste poradila dívkám, které zvažují dráhu vědkyně? Co je podle vás ve vědecké praxi nejdůležitější?

Pokud ji zvažují, měly by ji zkusit. Vždy můžou zjistit, že jim vědecká dráha nesedí, a zkusit něco jiného. Nechci stavět vědu na piedestal, všechny dráhy jsou dobré. Pro mne je nejdůležitější najít něco, co mne baví a co mi dává smysl, to je hybnou silou mé praxe. V poslední době se taky snažím – i vzhledem ke kombinaci studia s prací – vyhrazovat si chvíle čistě jen pro sebe, číst komiksy, dětské pohádky nebo hrát na kytaru. Je jich málo, ale jsou pro mne i pro mé studium a práci moc důležité.


Pracovní stůl Magdalény Michlové


Více o kampani #HolkyVeVědě zde.