O čem se psalo v lednu 2020

Z Liberce do Harvardu: Studentka a student budou vyvíjet umělou ledvinu

Umělý orgán, který dokáže plně nahradit ten, který přestane sloužit. Ne, nejde o scénář hollywoodského filmu, ale o reálný výzkum, na kterém se v prestižním americkém Wyssově institutu při Harvardově univerzitě nyní podílejí i vůbec první Češi – doktorandka Markéta Klíčová a doktorand Jakub Erben z Technické univerzity v Liberci. Jejich umělá ledvina je založena na systému takzvaného origami orgánu – velmi jemné struktury skládaných nanomembrán sloužící jako „lešení“ pro růst ledvinových buněk, která po čase vytvoří umělý orgán plnící stejnou funkci jako klasická ledvina. Úspěch výzkumu Wyssova institutu by znamenal transplantační revoluci, jelikož by se mnohonásobně zvýšila dostupnost ledviny, jež je vůbec nejčastěji transplantovaným orgánem. A co k výzkumu říká jedna z klíčových tváří, Markéta Klíčová? „Je potřeba českou vědu a možná českou společnost obecně zbavit pocitu méněcennosti a najít důvěru ve své schopnosti.“ Více o úspěchu české dvojice zde.

Nová americká observatoř poprvé pojmenovaná po ženě

Velký synoptický průzkumný dalekohled a zároveň hlavní nová observatoř ke studiu vesmíru je poprvé v historii pojmenována po ženě – astronomce Veře Rubin, která jako první poskytla nezpochybnitelné důkazy o tom, že vesmír je naplněn temnou hmotou. Observatoř Vera C. Rubin, jež studuje temnou hmotu a temnou energii, nemohla být podle astrofyzičky Nety Bahcall z Princetonské univerzity pojmenována po vhodnější osobě. „Byla to neuvěřitelná vědkyně, ale také neuvěřitelná osoba.“ Rubin nebyla totiž jen fenomenální vědkyní, nýbrž i vytrvalou obhájkyní žen ve vědě. Během své kariéry byla nucena mnohokrát bojovat se sexismem, například když jí jako ženě nebyl dovolen vstup do palomarské observatoře. Svou prací a bojem za rovná práva však pomohla vydláždit cestu pro ženy, pro něž jsou její život i jedinečné vědecké úspěchy dodnes neutuchající inspirací.

Polovině žen s onemocněním srdce se dostane špatné léčby

Na selhání srdce umírá více žen než mužů. Důvodem je to, že pouze 50 % případů srdečního selhání u žen je způsobeno infarktem, který lze léčit moderními metodami, říká závěr studie lékařek Evy Gerdts a Very Regitz-Zagrosek. U zbylé poloviny žen je příčina spojena s neléčením vysokého krevního tlaku, což vede k srdečnímu selhání postupným ztuhnutím srdce, přičemž na tento druh selhání srdce dosud neexistuje účinná léčba. „Muži a ženy jsou biologicky rozdílní a to má za následek různou podobu stejných srdečních chorob. Je na čase tyto rozdíly připustit a poznat,“ říká profesorka Eva Gerdts. Pro minimalizaci srdečních onemocnění u žen je po dle ní důležité ptát se, co zdravotnictví v této záležitosti dělá. „Srdeční onemocnění zůstává jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen. Z lékařského hlediska ale stále nevíme, jak je u žen nejlépe léčit. To je nepřijatelná situace,“ dodává.

Vědkyně mladým chemikům a chemičkám věnuje 200 miliónů korun: Tolik peněz jsme nemohli utratit, vysvětluje

Její jméno vám nejspíš mnoho neřekne, její práce ale už několik let zachraňuje milióny životů po celém světě. Vědkyně Hana Dvořáková je společně s profesorem Antonínem Holým a dalšími třemi spolupracovníky podepsaná pod jedním z největších úspěchů české vědy, tedy objevem antivirotik, která dnes patří k nejpoužívanějším lékům proti AIDS a která dokáží v lidském těle zastavit šíření viru HIV. Díky podílu na příjmech z patentů Hana Dvořáková nyní vložila do své nadace Experientia rekordní sumu, která v příštích 20 letech pomůže k lepší kariéře desítkám talentovaných českých výzkumnic a výzkumníků v chemii. „Věda na tom není špatně, ale podpory není nikdy dost. Chtěli jsme navíc, aby se část peněz vrátila tam, odkud pochází,“ říká Dvořáková. Díky jejímu filantropickému přístupu budou podpoření mladí vědci a vědkyně moci založit svou vlastní skupinu a po tři roky plně financovat její provoz, což je pro vědeckou kariéru zásadní.

Mladá astronomka obdržela ocenění za mimořádné výsledky v oboru

Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav Akademie věd ČR od roku 2009 mladým vědcům a vědkyním, kteří obor obohacují vynikajícími výsledky. Tento rok si ocenění odnesla astronomka Olga Marjevová za svůj výzkum masivních hvězd v pozdních stadiích vývoje. O své „šperkovnici masivních hvězd“, které postihly různé osudy, Marjevová tvrdí, že představuje další nezbytný krok v poznání hvězdné evoluce. Její úspěch ukazuje, kolik mladé výzkumnice vědě přinášejí, o čemž svědčí i kampaň NKC #HolkyVeVědě. V té vám od 1. do 11. února představíme více než tucet začínajících českých vědkyň, které přesto, že jim není ještě ani 26 let, už nyní sbírají mnohá ocenění a úspěchy. Více o kampani si můžete přečíst zde.