O čem se psalo v létě 2020
Blanka Nyklová a Dana Moree: Domácí násilí během pandemie nabralo na intenzitě
Kvalitativní výzkum socioložek Blanky Nyklové (NKC – gender a věda) a Dany Moree (FHS UK), který pokrýval období od začátku nouzového stavu do 7. června, ukázal, že poptávka po službách organizací, které pomáhají obětem domácího násilí, za nouzového stavu vzrostla o 30 až 40 %. Postup policie a úřadů v krajích přitom nebyl jednotný, často se snažily páry smířit, namísto ochrany ohrožených. „To je v případě domácího násilí kontraproduktivní. Může to v násilné osobě vyvolat dojem, že to, co dělá, je v pořádku a že jí to projde,“ podotkla Nyklová. Podle výzkumnic by bylo potřeba pro případ druhé vlny Covidu-19 či nařízených omezení v menších ohniscích nákazy postup institucí sjednotit a na situaci osob ohrožených domácím násilím včetně dětí se cíleně zaměřit. Více zde.
Eva Zažímalová: Poslouchala jsem, ať jdu místo práce k plotně
„V naší společnosti pořád přetrvává představa, že ženy patří k plotně. Sama jsem dostala po svém zvolení několik nepříjemných e-mailů o tom, jestli to zvládnu, že ze mě bude vědecká mužatka, nebo že flákám rodinu,“ popisuje biochemička a předsedkyně Akademie věd ČR, prof. Eva Zažímalová. O svých zkušenostech s předsudky promluvila v rámci projektu Idnes.cz Inspirativní ženy, který představuje Češky, jež se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. V otevřených rozhovorech líčí aspekty, které ovlivnily jejich úspěch – píli, platové podmínky, rodinu, ale i diskriminaci. Právě o nich hovořila i Zažímalová: „Měla jsem děti v době, kdy byla společnost nastavená jinak než dnes. Velmi často jsem slýchala, že bych se měla věnovat dětem a nedělat svou kariéru. Dost mě to deptalo.“ I proto se Akademie věd v jejím čele snaží zajistit, aby ženy mohly lépe skloubit mateřskou úlohu s vysoce kvalifikovanou prací. Více o opatřeních na jejich podporu i překážkách, jimž při jejich zavádění vedení Akademie čelí, zde.
Ostuda Česka: Lékařky čelí každodenní diskriminaci
Množte se, děvčata, kariéra není pro vás; kočičko, ty ‚chíru‘ nedělej, to je pro mužský; ženský patří do kuchyně, ne na medicínu… Způsob zacházení se ženami v 50. letech 20. století, říkáte si? Omyl, tohle je Česko v roce 2020 – šokující úroveň sexismu a diskriminace mediček a lékařek odhalil průzkum právničky Anety Stierankové. Té se se svými zkušenostmi svěřilo bezmála osm set převážně začínajících lékařek, které zažívají diskriminaci buď přímo, anebo zprostředkovaně. Podle spolku Mladí lékaři, jenž odpovědi sbíral, právě tento druh zacházení významně přispívá k pokračujícímu problému, kdy mladé doktorky odcházejí z nemocnic do zahraničí, případně obor opouštějí úplně. A to i ve chvíli, kdy Česko dlouhodobě řeší nedostatek lékařského personálu, který už nyní tvoří z více než 60 % ženy. „Nevěřila jsem vlastním očím. Na právech nás učili, že se řídíme antidiskriminačním zákonem a zákoníkem práce – a tady vidíme, že to v praxi tak úplně neplatí. Ukazuje to na propast mezi právním ideálem a realitou, v níž zákony jsou často bezzubé a nedávají moc způsobů, jak se bránit,“ říká o výsledcích průzkumu jeho autorka.
Nina Fárová: Potřebujeme zjistit, že je stejně špatných učitelů jako špatných učitelek
O českém školství se v posledních letech mluví především v souvislosti s jeho „krizí“. Ta je přičítána řadě faktorů, jako je nedostatek vyučujících, nízké finanční ohodnocení či vysoká feminizace oboru. Kvůli té se v České republice často volá po zvýšení počtu mužů v základním školství, kteří v současné chvíli na prvním stupni tvoří jen tři procenta vyučujících. „Mně osobně fascinuje, že podíváme-li se na snahy zvýšit vyučujícím platy, tak to často není spojené se snahou dostat do škol více kvalitních lidí, ale více mužů, u kterých se už neřeší jejich kvality. Najednou se spoléháme jen na genderové hledisko a přestáváme řešit odbornost, která by měla být genderově neutrální,“ říká socioložka a členka NKC, Nina Fárová, jež se potřebě mužů v primárním školství věnovala ve své dizertační práci. O tom, jaké jsou příčiny a opodstatnění uvedeného apelu, hovoří v rozhovoru pro Deník Referendum.
Kristýna Veitová: Mužské tělo je vnímáno jako norma, ženské jako odchylka
Z výzkumů vyplývá, že ženy čelí o polovinu vyššímu riziku špatně diagnostikovaného infarktu než muži. Dle primáře kardiochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Ivo Skalského je to kvůli podcenění a opoždění diagnostiky ischemické choroby, která jsou způsobena tím, že ženy při srdečních záchvatech vykazují jiné a méně intenzivní příznaky než muži. Ty jsou navíc lékař(kam)i vnímány jako typické, zatímco symptomy žen jako atypické. V důsledku na onemocnění srdce a cév, která mohou vyústit až v infarkt, umírá více žen. Dle socioložky Kristýny Veitové je tomu mj. proto, že přesvědčit o své bolesti zdravotnický personál je pro ženy mnohem náročnější než pro muže. „Svědčí o tom například skutečnost, že na fyzické příčiny bolesti se ženám výrazně častěji dostane psychologické diagnózy. Pacientkám se také často říká, že jsou ve stresu, trpí úzkostí nebo depresí. Proto ženy vykazují výrazně více lékařsky nevysvětlitelných symptomů než muži a diagnostika jejich onemocnění je nezřídka dlouholetou záležitostí,“ popsala socioložka. Více o vysoké chybovosti diagnostiky srdečních onemocnění a jejích důsledcích zde.
Na jazyce záleží: Méně maskulinní pracovní nabídky vedly k nárůstu zájemkyň o manuální práci
Jak velkou moc má genderově senzitivní vyjadřování zjistila britská vodárenská společnost Thames Water, když se rozhodla upustit od maskulinně vyznívajících pracovních nabídek. Firma za pomoci online nástroje, který detekuje skryté konotace v jazyce, zjistila, že slova jako „soutěživý“ či „sebevědomý“ přitahují více mužů, a rozhodla se místo nich do pracovních nabídek zahrnout fráze jako „vítáme týmové hráče“ nebo „hledáme lidi, kteří se chtějí učit.“ Výsledek? Narůst podílu uchazeček z 8 % na procent 46. „Všimli jsme si obrovského fondu nevyužitých ženských talentů a je skvělé vidět, že díky této změně nyní mnoho z nich přichází do týmů v Thames Water. Pohlaví by nikdy nemělo být překážkou,“ řeklo vedení firmy, jež se snaží nabourat zažité společenské normy a povzbudit zájem u osob, které by se dříve kvůli stereotypnímu vyjadřování o práci neucházely. Více informací naleznete zde.
Chcete vědět ještě víc o dění ve vědě a rovnosti? Sledujte náš Facebook, Twitter nebo Instagram.