Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU. Zhoršují se i platové rozdíly

Zveřejnily jsme novou Monitorovací zprávu o postavení žen v české vědě, která sleduje vývoj mezi lety 2005 a 2022. Data potvrzují, že Česko dlouhodobě nevyužívá potenciálu kvalifikovaných, vysoce vzdělaných žen. Publikace mapuje zastoupení žen a mužů napříč vědními obory i stupni v kariérním žebříčku. Přináší i mezinárodní srovnání, z něhož Česká republika vychází nejhůře ze všech zemí Evropské unie. 

Přestože se celkový počet osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji v období 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen se za stejné období mírně zhoršilo. Zatímco v roce 2005 ženy představovaly 32,6% (FTE) zaměstnaných osob ve výzkumu a vývoji, v roce 2022 tvořily 28,7 % (FTE). V případě pozice výzkumný pracovník je to 24,2 % v roce 2022 ve srovnání s 25,2 %v roce 2006. V obou případech to pro Česko mimo jiné znamená nejhorší příčku v rámci celé EU. 

Pro srovnání: v rámci Evropské unie pracuje ve výzkumu a vývoji 76 milionů osob, z čehož 52 % tvoří ženy (data za 2021 i 2022). Žebříček nyní vede Litva s  64 %. 

Nízké zastoupení se nedaří zlepšovat ani přesto, že mezi vysokoškolskými studujícími je větší podíl žen. Ve všech vědeckých disciplínách, s výjimkou technických věd, převažují na magisterském stupni ženy nad muži. 

A přestože se na pozici výzkumného pracovníka situace blíží rovnému zastoupení (ve většině oborů dosahuje podíl žen 40 %), v technických vědách je zastoupení žen zhruba 13% (FTE). Nejvyšší propadu však nastává u přírodních věd: od víceméně vyrovnaného zastoupení žen a mužů v přechodu mezi doktorským stupněm a výzkumnou pozicí dochází k padesátiprocentnímu propadu. 

Ženy, které na vědeckou dráhu nastoupí, zůstávají na nižších kvalifikačních stupních, kde je zastoupení víceméně paritní. Docentek bylo však v roce 2022 jen 27,2 % (FTE) a profesorek 15,7 % (FTE). Rozhodování je ve vědě též dlouhodobě dominantou mužů.

Genderové rozdíly přetrvávají i v otázce platů = pay gap. Například profesorky měly v roce 2022 ve srovnání se svými mužskými kolegy v průměru o 8,7 % nižší měsíční mzdu, odborné asistentky o 10,7 %. Z vývoje sledovaném v Monitorovací zprávě navíc vyplývá, že místo toho, aby se mzdové rozdíly v čase snižovaly, děje se pravý opak a rozdíly se naopak zvyšují.

Podívejte se přehled dat na naší stránce Ženy ve vědě. 
Celou Monitorovací zprávu najdete zde.
Tiskovou zprávu k Monitorovací zprávě z roku 2022 najdete zde.