Rozhovor s inženýrkou Květuší Jirátovou
„Neustále spolupracuji s průmyslem.“
Zlepšení stavu životního prostředí
Po celou svoji vědeckou kariéru se věnuje výzkumu a přípravě heterogenních katalyzátorů a jejich využití v chemických procesech, které významným způsobem přispívají k ochraně životního prostředí. Jsou mezi nimi například procesy odsiřování ropných frakcí, jako je benzin, petrolej, motorová nafta nebo ropné zbytky. Snížením obsahu síry v nich následně dochází k úbytku emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Květuše Jirátová také se spolupracovníky a spolupracovnicemi navrhla postup využití kamence odpadajícího při procesu asanace kyseliny sírové po těžbě uranu a navrhla provozně schůdný postup odstranění jeho nežádoucí příměsi, thalia, díky čemuž se dále rozšířily možnosti uplatnění kamence.
Běh života pracovního
Květuše Jiráková je absolventkou Fakulty organické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zde také úspěšně dokončila postgraduální studium se specializací na heterogenní katalýzu, tj. na procesy, které umožňují chemickou přeměnu látek za ekonomičtějších podmínek než procesy nekatalytické. Po deseti letech praxe v průmyslovém výzkumu ve Výzkumném ústavu pro chemické využití uhlovodíků se stala samostatnou a později vedoucí vědeckou pracovnicí v Ústavu chemických procesů AV ČR, v.v.i.
Květuše Jirátová publikovala kolem stovky původních prací v recenzovaných vědeckých časopisech, o výsledcích své vědecké práce referovala na více než stech mezinárodních konferencích, sepsala čtyři desítky výzkumných zpráv. Jí a jejím spolupracovníkům bylo dosud uděleno celkem devatenáct patentů, z nichž dva jsou v současnosti stále průmyslově využívány. Právě ve spolupráci s průmyslovým sektorem se Květuši Jirátové podařilo významně přispět k průmyslovému využití kamence produkovaného při asanaci zamořené krajiny po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem.
Největší pracovní úspěch
Za svůj největší přínos vědeckému bádání v oblasti heterogenní katalýzy považuje Květuše Jirátová objasnění zákonitostí při formování struktury a povrchových vlastností oxidu hlinitého, který patří k nejvýznamnějším nosičům heterogenních, zejména rafinačních katalyzátorů. Se spolupracovníky a spolupracovnicemi vypracovala patentově chráněný postup, podle nehož se tento nosič stále provozně vyrábí.