Rozhovor s prof. Hanou Librovou
prof. RNDr. Hana Librová, CSc.
„Nejsem soutěživý člověk a vstupovat do jakékoliv soutěže mi dělá potíže.“
Environmentální humanistika
Hana Librová je zakladatelkou Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde dodnes působí. Je autorkou čtyř monografií a desítek vědeckých statí, které publikovala v ČR i v zahraničí. Ve vědecké práci kreativně spojuje své přírodovědecké vzdělání s filozofickou a sociologickou analýzou. Je velmi aktivní v oblasti popularizace environmentalistiky. Spolupracuje s řadou institucí a účastní se aktivit, které se týkají ekologie a ochrany životního prostředí. Angažuje se při akcích Společnosti pro trvale udržitelný život, hnutí Duha, Ekologického institutu Veronica v Brně nebo Domu environmentální výchovy Lipka v Brně. Podílela se také na přípravě Ekologických dní Olomouc a podporuje nebo podporovala projekty na záchranu různých ekosystémů – od záchrany populace rorýsů v revitalizovaných městských částech po účast na aktivitách Sdružení proti budování lyžařského svahu ve Wilsonově lese nebo na záchraně bělokarpatského lesa.
Hana Librová publikuje v ochranářských a environmentálních časopisech, v novinách a časopisech, jako jsou Respekt, Vesmír, Sedmá generace, Salon Práva nebo brněnská Rovnost. Je také vysoce uznávanou vysokoškolskou učitelkou, která během své pedagogické dráhy vychovala celou řadu následovníků a následovnic.
Dobrovolná skromnost
Hana Librová je autorkou konceptu „dobrovolné skromnosti“, která popisuje ekologicky příznivý životní styl, který spočívá v ničím nevynucené střídmosti a skromnosti. Dobrovolná skromnost v sobě slučuje „pestrost a zelenost“, tedy sociální vlídnost a ekologickou příznivost. Ve svých pracích Hana Librová kritizuje antropocentrické pojetí ochrany přírody, v jehož centru stojí člověk v prostředí. Toto pojetí považuje za povrchní a zdůrazňuje hodnotu přírody o sobě, její vnitřní hodnotu, která je zcela nezávislá na lidských potřebách, zkušenostech a hodnoceních. Centrem tohoto neantropocentrického pojetí je pak vzájemná souvztažnost všech prvků biotického celku.
Hanu Librovou v mládí ovlivnila zejména její maminka, která měla velmi blízký vztah k přírodě. Za svůj největší úspěch považuje Hana Librová vedle ustavení Katedry environmentálních studií na Masarykově univerzitě poznání některých forem ekologicky příznivého způsobu života.
Vodu káže, vodu pije
„Profesorku Librovou považuji za největší osobnost v oblasti naší environmentalistiky. Jedná se o vysokoškolskou učitelku, která je schopna pro svůj obor nadchnout studenty a být pro ně nejen odbornou, ale i morální autoritou.“
JUDr. Kateřina Šimáčková, advokátka a vysokoškolská pedagožka