Rozhovory

Rozhovor s doc. Miroslavou Trchovou

„Nepovažuji za hrdinství dosáhnout úspěchu, když jsou pro to dobré podmínky. Když má člověk dobré zázemí, tak je to skoro povinnost, a ne hrdinství.“ Čím se zabýváte? Pracuji na oddělení vibrační spektroskopie Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd. V posledních deseti letech se zabývám hlavně výzkumem, ale samozřejmě se věnuji i pedagogické práci a dalším věcem. Vysvětlete prosím, co je to vibrační spektroskopie… Vibrační spektroskopie je metoda charakterizace látek, která nám poskytuje informace o vibracích atomů v molekulách....

Rozhovor s prof. Zdeňkou Hledíkovou

„Smyslem historie je poznat sám sebe.“ Působíte v oboru archivnictví a pomocné vědy historické. Mohla byste tyto obory přiblížit? Začala bych těmi pomocnými vědami. Jejich název je matoucí, protože navozuje jen nějakou pomocnou funkci. Ve skutečnosti je to naopak základ, bez kterého se historie dělat nedá. Je to určitý přístup k pramenům materiální povahy, přesněji řečeno, písemné povahy. Ty jsou vždy nějakým způsobem stylizovány a nelze je brát doslova. Pomocné vědy se zabývají tím, jaký byl...

Rozhovor s prof. Kateřinou Charvátovou

„Historie je dobrá k porozumění světu a životu. Je to jedna z disciplín, které vás nutí přemýšlet o tom, proč se věci dějí.“ Jak jste se dostala k historii? Jsem z rodiny, která měla spíš humanitní sklony, než dejme tomu technické. Můj otec byl vystudovaný právník, z politických důvodů se však právům nikdy věnovat nemohl. Naše rodina byla orientována protikomunisticky, a já jsem nechtěla dělat nic, kde bych přicházela do kontaktu s politickými tlaky. A proč konkrétně historie...

Rozhovor s PhDr. Jiřinou Langhammerovou

„Po většinu dvacátého století vládly Národopisu v Národním muzeu ženy.” Jak jste se dostala k oboru, v němž působíte? Národopis, kterému se věnuji, je obor velice široký, sahající do různých odvětví. Dotýká se do jisté míry sféry umělecké, muzikantské, literární, výtvarné, ale především vědecké, muzejní a osvětové oblasti. Základní zaměření mně dala vlastní rodina, kde se pěstovala hudba, výtvarnictví, byl u nás zakořeněný kladný vztah k folkloru, lidovému umění a umělecké práci obecně. Po maturitě, na...

Rozhovor s prof. Milenou Lenderovou

„Mám takovou teorii, že lidé jsou v podstatě směšní a směšné jsou občas i jejich dějiny. Mám ráda legraci v historii, ale klišé, ta ráda nemám. Tak jako mi vadí genderové stereotypy, tak mně vadí i stereotypy v historickém myšlení.“ Jak jste se dostala k historii? V podstatě omylem, protože jsem původně chtěla studovat dějiny divadla. Od deváté třídy jsme hráli divadlo a zájem o divadlo mi zůstal dodneška. V roce 1965, kdy jsem maturovala, se...

Rozhovor s doc. Lydií Petráňovou

„Dnes žijeme v zajetí mediální kultury. Ale právě proto, že mediální kultura nás tak deformuje a dusí, vzniká hlad po tvořivých, svobodných projevech někdejší tradiční kultury.“ Na čem teď, paní docentko, pracujete? Aktuálně má náš ústav závazek vůči nakladatelství Paseka, do velké řady Dějiny zemí Koruny české máme zpracovat lidovou kulturu. Vzala jsem si na starost pasáž o lidové stravě, pasáž o lidové zbožnosti a kalendář výročních obyčejů. Už se to mělo dávno odevzdat, ale jako...

Rozhovor s doc. Soňou Štrbáňovou

„Bez historické analýzy nemůžeme dost dobře pochopit ani současný stav vědy ani společenskou funkci vědy a její prorůstání celou společností.“ Jak jste se dostala ke studiu přírodních věd? Byla jsem chytrá holčička, studijní typ, rodiče to velice podporovali a kupovali mi knížky. Jako typický knihomol jsem spolykala všechno, od Vinnetoua přes Annu Kareninu až po Madame Curie, prostě všecko, co se mi dostalo pod ruku. Knížka Madame Curie na mě udělala obrovský dojem. Její fotku...

Rozhovor s dr. Natalií Venclovou

„Máte pocit, že zaplňujete nějakou mezeru a dozvídáte se více o tom, kdo tady žil. Nemělo by se zapomínat nejen na historii, ale i na prehistorii. Tam je to vůbec nezajímavější.“ V rozhovoru, který s vámi vedla kolegyně v rámci projektu Ženy měsíce, jste vyprávěla, jak jste se dostala k historii, a hovořila jste o významné osobnosti, která vás ovlivnila na začátku vaší dráhy, o paní Jansové. Můžete zavzpomínat na školu a vaše vědecké začátky? Byla jsem překvapená,...

Rozhovor s prof. Kateřinou Demnerovou

„Historie je dobrá k porozumění světu a životu. Je to jedna z disciplín, které vás nutí přemýšlet o tom, proč se věci dějí.“ Mohla byste představit výzkumnou oblast, v níž působíte? Já se zabývám především mikrobiologií a činností mikroorganismů, která je prospěšná člověku. To má takové dvě části. Jedna je zaměřená na mikrobiologickou bezpečnost potravin a spočívá ve sledování nežádoucích mikroorganismů a ve zkratce ve snaze o to, zabránit jim, aby se v potravinách pomnožovali. A ta...

Rozhovor s prof. Evou Stehlíkovou

„Divadlo je nejblíže životu, ten také netrvá a nedá se lehce popsat.“ Mohla byste představit obor, ve kterém působíte? Dějiny divadla, dějiny a teorie divadla… Co o tom říct? Divadlo je nejkomplikovanější z uměleckých oborů. Je živé, trojrozměrné, slučují se v něm všechny možné druhy umění, tím pádem je to velice komplikované. Má jednu fantastickou výhodu i nevýhodu: Ono to netrvá! Divadlo je nejblíže životu, ten také netrvá a taky se nedá lehce popsat. Když divadlo...