Tereza Novotná: Nebát se se do toho úplně ponořit

Domů Tereza Novotná: Nebát se se do toho úplně ponořit


V rámci kampaně #HolkyVeVědě k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě vám přinášíme rozhovory s mladými nadějnými studentkami a vědkyněmi. Cílem je ukázat jejich úspěchy a motivovat pro vědeckou profesi další dívky. Přečtěte si rozhovor s Terezou Novotnou, studentkou Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Kde aktuálně studujete a jakému tématu či oboru se věnujete?

Teď studuji v druhém ročníku na doktorském studiu v Ústavu práva a technologií, na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Zabývám se právní informatikou a konkrétně automatickými metodami zpracování právního textu.

Co bylo pro vás rozhodující při výběru vašeho oboru?

Není to moc ambiciózní, ale u mě hrála hodně roli náhoda – když jsem si vybírala, neměla jsem moc představu, jaká jednotlivá studia budou, a tak jsem zkusila práva a strojní inženýrství a poté matematiku. Dodělala jsem sice jen právo, ale hlavně díky matematice jsem měla přehled i po technické stránce. Rozhodnutí věnovat se přímo právní informatice vyplynulo hlavně z mé stáže na Nejvyšším soudu, kterou jsem absolvovala ještě během magisterského studia. Mojí náplní bylo vlastně jen vyhledávání v judikatuře a pak řazení rozhodnutí ke klíčovým slovům a paragrafům a tak dále. Bylo to dost náročné časově i na soustředění a současně dost rutinní. Už v té době jsem si říkala, že přece dneska už jde tyhle věci dělat automaticky.

Čeho byste ráda ve svém oboru dosáhla?

Ráda bych dosáhla toho, aby legislativa a judikatura byly volně a hlavně uživatelsky přístupné na internetu a aby si právní informace mohli občané vyhledávat v nějakém základu sami. Přístup k právu je základem právního státu a občanské společnosti.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?

Že se mi podařilo vystoupit s projektem, na kterém spolupracuji, na velké mezinárodní konferenci v Montrealu.

Máte nějaký vzor ve vašem oboru, někoho, kdo vás inspiruje?

Nejvíc mě inspirují lidé, kteří dokáží nahlížet na věci z více pohledů a mají širší přehled, než jen vysokou kvalifikaci v jednom jejich úzkém předmětu zájmu. V mém oboru bych zmínila například Anne Von der Lieth Gardner za pionýrskou roli v propojení práva s informačními technologiemi a umělou inteligencí, která je současně výborná právnička i počítačová vědkyně.

Co je pro vás ve vaší práci největší motivací?

Vzhledem k tomu, že moje práce je z většiny experimentální tak ten moment, kdy experiment vyjde a já vidím tu hromadu ušetřeného času a peněz, které by za tím mohly jednou být. Konkrétněji – zrovna se zabývám rozhodnutími Nejvyššího soudu. Když se mi podaří automaticky získat rozhodnutí v podobné věci a porovnám to s časem, který jsem tomu věnovala na stáži, to je fakt motivující.

Jaká je podle vás role vědy v současném světě? Proč je důležitá?

V mém oboru je podle mě role vědy docela přímočará – aby prostě bylo právo dostupnější. Je to vlastně systém, ve kterém žijeme, ať už s tím souhlasíme nebo ne, a ovlivňuje nás každý den, a přesto o něm většina lidí moc neví. To je podle mě fakt nešťastná situace. Představa, že si bude moct každý vyhledat, zda ustanovení nájemní smlouvy, kterou chce podepsat, je v souladu s občanským zákoníkem a třeba i s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, to je moje představa fungující digitální veřejné správy. I dneska to samozřejmě takhle v omezené míře funguje, ale skrze různé dílčí nástroje soukromých společností. Stát by měl poskytovat veřejnou a uživatelsky přístupnou službu alespoň v základech. Nemyslím si samozřejmě, že by za takové situace byli právníci zbyteční, jen si myslím, že řadu každodenních situací by mohli lidé řešit sami levněji a rychleji.

Jak vypadá váš běžný studijní den?

Moje dny jsou velmi různorodé, protože nemívám tolik pevně časově určených aktivit, ale rozhodně si ráno dám vajíčka, vanu a do kanceláře jdu pěšky. Pak se snažím dodržovat to, že dopoledne se snažím dedikovat psaní nebo programování, protože to je pro mě nejnáročnější na soustředění, což mi jde nejlépe právě ráno. Odpoledne řeším spíše administrativní a pracovní věci. Pravidelně mívám konzultace se svým školitelem, párkrát v semestru i výuku či další školní povinnosti. Večer většinou vařím nebo se potkávám s přáteli, ale nejčastěji dodělávám to, co jsem nestihla, anebo odložila.

Co byste poradila dívkám, které zvažují dráhu vědkyně? Co je podle vás ve vědecké praxi nejdůležitější?

Když jsem přemýšlela, co bych poradila sobě před pár lety, přijdou mi důležité dvě věci. První je trpělivost. Být trpělivá a nechtít všechno hned, protože dobrý výzkum trvá a posouvá se po malých krůčcích. A nevadí, že to na začátku půjde ještě pomaleji. Druhá věc je se nebát. Nebát se se do toho úplně ponořit, nebát se se zeptat a hlavně se nebát říct si o pomoc.


Pracovní stůl Terezy Novotné


Více o kampani #HolkyVeVědě zde.