Vědkyně v hlavní roli
U příležitosti 10. zapojení NKC – gender a věda k oslavám Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě jsme se rozhodly vytvořit stránku, na které připomeneme osudy vědkyň, na které historie často zapomíná. Vynechávají je školní osnovy, většina populace jejich jména vůbec nezná – a přesto se zasadily o klíčové objevy v nejrůznějších vědních oborech. Jejich zásluhy si ale často přivlastnili jiní, nebo jejich talent žil ve stínu manžela a jiných mužů. My chceme takový narativ opravit a připomenout, že inspirativních vědkyň rozhodně bylo a je nepočitatelně.
Systematické vylučování přínosu žen do vědy má svůj název: říká se mu Matildin efekt podle sufražetky a myslitelky Matildy Joslyn Gage. Ve snaze vrátit vědkyním pozornost, o kterou neprávem přicházely, vznikla napříkald španělská iniciativa #NoMoreMatildas.
Zapomenuté příběhy
Zapomenuté vědkyně a jejich příběhy, v nichž je často zastínili mužští kolegové, vedoucí či pedagogové, se čím dál častěji dostávají do pozornosti médií i veřejnosti. Velmi pomalu se přepisuje i představa, že „vědcem“ je typicky podivínský muž ve středním či vyšším věku. Inspirativní vědkyně připomínají vědecká i mainstreamová média, edukativní projekty či profily na sociálních sítích. I my chceme mít takový malý rozchodník, který vám klíčové osobnosti, objevy či příběhy připomene.
Lisa Meitner
Vídeňská rodačka Lisa Meitner, která krátce působila i v Česku, složila zkoušky z fyziky na chlapeckém gymnáziu. Na Vídeňské univerzitě se stala první ženskou posluchačkou přednášek Přírodovědecké fakulty, v Berlíně se v roce 1926 stala první ženskou profesorkou fyziky.
Její život kvůli židovskému původu zásadně ovlivnila druhá světová válka. I přesto však s Otto Hahnem spolupracovali na sérii experimentů, které prokázaly jev radioaktivního štěpení. Přestože novou jadernou reakci – štěpení atomového jádra uranu neutrony popsala Lisa, Hahn v roce 1944 obdržel za objev štěpení uranu Nobelovu cenu za chemii. Komise pro udělení Nobelovky neocenila podíl Lisy Meitner. Svůj podíl hrála jednak politická situace v Evropě a její exil, ale také sám Hahn, který podíl Lisy jako teoretické fyzičky sice nezpochybňoval, ale ani neuznal.
V dalších letech byla Meitner navržena na udělení Nobelovy ceny celkem čtyřikrát, ale ani jednou neuspěla. Ve svém životě se věnovala boji za kontrolu zbrojení a posílení pozice žen ve vědě.
Jocelyn Bell Burnell
Britská astrofyzička Jocelyn Bell Burner objevila radiové pulsary, tedy rotující neutronové hvězdy, což se považuje za největší objev astronomie ve 20. století. Přestože bezpochyby objevila pulsary ona, v roce 1974 dostal Nobelovu cenu vedoucí její disertační práce Antony Hewish za to, že experiment navrhl a mnoho let pečlivě připravoval. Mnoho prominentních astronomů vyjádřilo pobouření nad tímto opomenutím. Na rozdíl od Otto Hahna a Lise Meitner se vztah Hewishe a Jocelyn časem přeměnil v přátelství, protože Hewish na rozdíl od Otto Hahna v příběhu Lisy Meitner její zásluhy nikdy nezpochybnil.
Pusťte si díl Hyde Park Civilizace od České televize, jehož hostkou byla právě Jocelyn Bell Burnell.
Takových příběhů je celá řada. První nositelka Nobelovy ceny za medicínu, Gerta Cori, i po sérii obejvů žila ve stínu svého manžela, zásluhy Rosalind Franklin v procesu objevování DNA byly uznané až v roce 2023. Další takové příběhy si můžete pustit ve videu:
Vynálezy a objevy, které mají na kontě ženy
Stěrače u auta
Mary Anderson, chovatelka dobytka a pěstitelka vína, vynalezla stěrače roku 1903. Pokusila se svůj patent prodat firmám, ale vždy neúspěšně. V roce 1920, kdy její patent vypršel, začaly stěrače masově používat v automobilovém průmyslu. Jako první ho do výroby zařadil Cadillac 1922.
Taška s rovným dnem
Tašku v roce 1886 vynalezla Margaret Knight. Byla nazývána „nejslavnější vynálezkyní 19. století“. V roce 1870 založila společnost Eastern Paper Bag Company, která vytvářela papírové tašky na potraviny, které se podobaly těm, jež daly inspiraci pozdějším masově vyráběným taškám.
Model Země
Matematický model země, tedy základ pro budoucí GPS, vytvořila Gladys West. V roce 2018 byla West uvedena do Síně slávy amerického letectva. Byla ji též udělena cena Webby za celoživotní dílo, a to za vývoj modelů družicové geodézie.
Plynové topení
V roce 1919 vynalezla Alice Parker systém ústředního plynového topení. I když její konkrétní návrh nebyl nikdy realizován, byl to první případ, kdy někdo vymyslel využití zemního plynu k vytápění osobního domu, což právě inspirovalo budoucí systémy ústředního vytápění.
Voice over internet protocol
Na základ pro Zoom a FaceTime přišla Marian Croak.
Kávový filtr
Papírový kávový filtr vymyslela Melitta Bentz v roce 1908.
Vnitřní jádro Země
Objevila ho v roce 1936 dánská seismoložka Inge Lehmann. Díky své práci došla k závěru, že Země má pevné vnitřní jádro a roztavené vnější jádro, čímž vysvětlila nesrovnalosti v datech seismických vln ze zemětřesení.
Myčka nádobí
Josephine Cochrane vyvinula v roce 1887 společně s mechanikem Georgem Buttersem první komerčně úspěšnou myčku nádobí. Průlomem v jejím snažení byla Světová výstava v Chicagu roku 1893 – díky podpoře 200 donátorek mohla na výstavě představit svůj stroj. Výsledkem bylo nejen ocenění od poroty, ale také zakázky od celé řady hotelů a restaurací. Za jejího života myčka nevstoupila do domácností, ale pozdější domácí myčky se technologicky od jejího řešení příliš neodlišovaly.
Ženy ve vědě už samozřejmě nejsou raritou a není pochyb o tom, že jsou pro své vědní obory přínosem. Podmínky mají ale často těžší a jejich zastoupení ve vědě pořád není ideální – stav české vědy si můžete projít v naší Monitorovací zprávě.
Pravidelně se umisťují v různých žebříčcích a získávají prestižní ceny, patří do žebříčků osob formujících vědu časopisu Nature, řada českých vědkyň se stala i součástí letošního českého výběru Forbesu 30 pod 30.
Zásluhu na viditelnější reprezentaci mají často samotné vědkyně, které usilovně připomínají osudy zapomenutých a opomínaných nebo napravují narativ historie: třeba jako fyzička a výzkumnice Jess Wade, která se kdysi rozhodla denně přispět jedním medailonkem významných žen na Wikipedii.
NKC – gender a věda také dlouhodobě ve spolupráci s MŠMT ČR uděluje Cenu Milady Paulové za celoživotní přínos vědkyň v různých vědních oborech.
Tipy na knihy
Užitečné odkazy
🖱️Pokud by vás téma zajímalo více, můžete si projít seznam ženských objevů na Wikipedii. Na této platformě najdete též obsáhlý článek k historii Žen ve vědě nebo „List of Women’s Firsts„.
Publikace NKC o různých tématech ve spojení s ženami ve vědě najdete v naší sekci Publikujeme. Každý rok vydáváme Monitorovací zprávu o postavení žen v české vědě. Stav napříč Evropou každoročně mapuje analýza She Figures vydávaná Evropskou komisí, mnejnovější analýza byla publikována 11. února 2025.
O novinkách ze světa vědy a našich aktivitách informujeme na sociálních sítích nebo v newsletteru, který můžete odebírat snadným přihlášením skrz formulář ve spodní liště našeho webu. 👇🏼