8. národní konference je za námi. Představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách

V úterý 10. září se v prostorách Akademie věd ČR uskutečnila již 8. konference o genderu a vědě. Jejím ústředním tématem bylo sociální bezpečí se zaměřením na genderově podmíněné násilí.

Vize do budoucna, ale i nutné okamžité kroky k vytvoření bezpečného a důstojného pracovního a studijního prostředí diskutovali*y zástupci a zástupkyně MŠMT, Akademie věd ČR, České konference rektorů, vědeckých institucí i řady českých vysokých škol.

„Svou roli ve vytváření sociálního bezpečí hraje každý z nás. Vedoucí pracovníci a pracovnice a vrcholový management ale mají zvláštní odpovědnost za to, aby instituce, které řídí, byly bezpečné a zajišťovaly důstojnost a respekt pro všechny. Řízení není o kontrole, ale o nastavování hodnot a vizí. A je též o institucionální odvaze řešit náročné problémy,“ upozornila v zahajovacím proslovu vedoucí NKC – gender a věda Marcela Linková.

Úvodní řeč o nutnosti proaktivně řešit genderově podmíněné násilí pronesla prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc., vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu  z MŠMT; rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., a Mgr. Ondřej Beránek, Ph.D., místopředseda AV ČR.

Vystupující první debaty, ombudsosoby či ochránci a ochránkyně práv na vysokých školách či ústavech AV ČR, vyzdvihli*y pozitivní posuny v poslední době, a to zejména vliv přijímání plánů genderové rovnosti nebo motivaci pracovišť získat granty či ocenění, které ve svých pravidlech vyžadují uplatňování genderové rovnosti a aktivního řešení genderově podmíněného násilí.

Pro efektivnější budování sociálního bezpečí by však potřebovali*y větší podporu ze strany vedení institucí, která často vnímají zřízení pozic ombudsosob a přijetí plánu genderové rovnosti za dostatečné. „Ocenil bych veřejnou kampaň, ve které by vedení institucí i další stakeholdeři podpořili nulovou toleranci násilí,“ zmínil ombudsman Petr Šimon ze Západočeské univerzity.

Druhá diskuse dala prostor osobám z řad studentstva i začínajícím vědkyním, aby sdíleli*y svůj pohled na problematiku z perspektivy osob, jež jsou v závislé a podřízené pozici strany. Účastnictvo panelu upozornilo na nerovnováhu moci, jež je často v rukou osob, jež nevnímají sociální bezpečí jako svoji prioritu. Diskutujícím chybí aktivní řešení, které není pouze formální; ale také řešení podpory postižených či trans osob.

Problém, na němž se shodlo široké spektrum vystupujících ze všech panelů, tkví  v limitovaných kapacitách a pravomocích ombudsosob. „Jestliže daný člověk pracuje na fakultě tři hodiny týdně, musíme velmi zvažovat, jestli má cenu ho naším problémem zatěžovat,“ zpřesnilo členstvo crip kolektivu a studující FaVU Eri Mrtva. V symbolické rovině pak vnímají všichni diskutující jako absolutní minimum používat nejen při výuce genderově senzitivní jazyk, který má reálný dopad na budování inkluzivnějšího prostředí. A dále v tom, aby zátěž řešení spadala na vedení institucí, nikoliv na studující či začínající vědkyně a vědce samotné.

Více informací včetně rozcestníku na doporučené materiály k tématu či fotografie z akce najdete na této stránce.

Minimální standard bezpečného prostředí pro kvalitní, udržitelnou a svobodnou výzkumnou a vzdělávací činnost
U příležitosti naší 8. národní konference jsme daly*i dohromady Minimální standard bezpečného prostředí pro kvalitní, udržitelnou a svobodnou výzkumnou a vzdělávací činnost. Cílem dokumentu je sjednotit standardy sociálního bezpečí, a to jak v oblasti druhů opatření, tak způsobů jejich implementace. Tyto minimální standardy formulujeme s vizí bezpečného vysokoškolského a výzkumného prostoru, v němž na jednotlivých institucích ani při přechodu mezi nimi nebudou tolerovány problematické formy chování. Najdete ho ke stažení zde.

Ostatní materiály k tématu sociálního bezpečí najdete zde.