Lidé 9. národní konference
Letošní konference se zaměří na téma na postavení žen ve vedení a rozhodovacích pozicích a genderově citlivý a inkluzivní leadership jako kvalitu a způsob vedení institucí. Tři diskusní panely ukážou inspirativní praxi, potřeby mladé generace vědkyň a vědců a ponoří se do reflexe nástrojů institucionální změny. Kdo přijde diskutovat s námi?
Keynote speakryně
Jana Tikalová
Jana Tikalova zasvětila svou kariéru budování mostů mezi lidmi, kulturami a organizacemi. Vystudovala antropologii na britské univerzitě v Durhamu, kde realizovala výzkum v rámci programu NATO Fellowship. Od roku 2000 externě spolupracovala s Radou Evropy a Evropskou komisí jako lektorka a konzultantka v oblasti lidských práv. V roce 2001 založila organizaci OPIM, jejíž je ředitelkou.
Mezi lety 2010–2014 působila jako Senior HR and Training Manager ve společnosti Lagardère Travel Retail a jako mezinárodní Senior Trainer pro manažery importérů globálních trhů ve Škoda Auto. V roce 2021 spoluzaložila pod hlavičkou OPIM networkingovou platformu firem D&I Shapers. Je certifikovanou koučkou a věnuje se školení, mentorování a moderování.
Co pro vás znamená inkluzivní leadership?
Schopnost vytvořit psychologické bezpečí, kde i s odchylkou od „normálu“ se člověk cítí být respektovanou součástí celku. Jinými slovy, kde jinakost nebo specifické potřeby nejsou vnímány jako bariéra. Aktivně řešit nerovnosti a být vzorem respektu a lidskosti.
Kateřina Zábrodská
Doc. Mgr. Kateřina Zábrodská, Ph.D., je vedoucí vědeckou pracovnicí Psychologického ústavu Akademie věd ČR a docentkou na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Odborně se zaměřuje na psychologii pracovního zdraví, psychosociální pracovní podmínky a výzkum vysokého školství. Dlouhodobě zkoumá, jak organizační kultura, leadership, mocenské vztahy a psychosociální rizika ovlivňují pracovní well-being a profesní rozvoj akademiků a akademiček. Její výzkumy ukazují, že kvalita vědeckého výkonu není oddělitelná od kvality pracovního prostředí, akademické kultury a leadershipu. Vedle základního výzkumu se věnuje také aplikovanému výzkumu a transferu znalostí do praxe, zejména v oblasti prevence a řešení neetického chování na pracovišti a podpory respektujícího a inkluzivního pracovního prostředí. Je držitelkou Ceny Otto Wichterleho, Fulbright-Masarykova stipendia, Endeavour Europe Award a dalších ocenění. V roce 2024 byla zařazena do výběru časopisu Forbes mezi nejvlivnější české vědkyně.
Co pro vás znamená inkluzivní leadership?
Inkluzivní leadership vnímám jako schopnost lídra či lídryně vytvořit takové pracovní podmínky, ve kterých mohou různí lidé naplno využívat své silné stránky a rozvíjet svůj potenciál. Jde o aktivní podporu různorodosti tak, aby přispívala rozvoji jednotlivců i celé organizace.
Doc. Lucie Jarkovská, Ph.D. (Duo docentky)
Lucie Jarkovská je socioložka působící na Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se dlouhodobě zaměřuje na oblast vzdělávání, genderu a sexuality. Společně s Kateřinou Liškovou tvoří Duo docentky, které popularizuje feminismus skrze stand up. Je spoluautorkou knihy Feministkou snadno a rychle (2023) a inovativní učebnice Od deníků k výzkumu: Metodologie sociálních věd interaktivně (2026).
Panelisté a panelistky
Juraj Hvorecký, Ph.D.
Juraj Hvorecký je vedoucím Oddělení aplikované filosofie a etiky ve Filosofickém ústavu AV ČR. Dlouhou dobu se věnuje výzkumu na pomezí filosofie a psychologie, v posledním období zejména s ohledem na umělou inteligenci a sociální robotiku. Zajímá jej aplikovatelnost filosofického bádání a aktivně pracuje v několika grémiích a poradních orgánech státní správy.
Klára Kosová, Ph.D.
Klára Kosová je výzkumnicí Institutu mezinárodních studií, Fakulty sociálních věd UK. Ve svém výzkumu propojuje politologii, kognitivní lingvistiku i neurovědy. Odborně se zabývá krizí demokratické legitimity, populismem a oligarchizací politiky. V roce 2023 společně s Dr. Kociánem založila Výzkumné centrum pro integraci digital humanities.
Je podle vás ve vedení vědeckých či vysokoškolských institucí dostatek žen? Případně mělo by jich být ve vedoucích pozicích více? Proč?
Data mluví jasně, že ženy jsou ve vedení těchto institucí (i v porovnání s jinými zeměmi EU) podreprezentovány. Pokud má věda reflektovat potřeby a zkušenosti celé společnosti, musí být tato různorodost zastoupena i v rozhodovacích pozicích jinak riskujeme systematická slepá místa ve výzkumu i ve správě těchto institucí.
Mgr. Michal Kraus
Doktorand na MBÚ AV ČR a 1. LF UK. Ve výzkumu se dostal k tématům imunologie a mikrobiomu, které ve volném čase také popularizuje. Fascinující obory – jen bez kvalitního leadershipu se může fascinace rychle změnit ve vyhoření.
Je podle vás ve vedení vědeckých či vysokoškolských institucí dostatek žen? Mělo by jich být ve vedoucích pozicích více?
Rozhodně není. Občas slýchám argument „většina studujících přírodních oborů jsou ženy!“ To ale zdaleka nelze říct o vedoucích laboratoří i vyšších postech.
Proč by mělo? „Ale ženy jsou moc citově založené,“ slyšel jsem taky. Takové stereotypy odmítám. Kdyby na tom ale bylo trochu pravdy, možná by víc empatie a otevřené komunikace v akademickém leadershipu nebylo na škodu.
Ing. Zuzana Musilová, Ph.D.
Zuzana Musilová působí ve vedení Heyrovského ústavu Akademie věd České republiky, kde zastává pozici vedoucí Kanceláře ředitele. Na stejném ústavu získala doktorský titul v oboru chemie, což jí umožňuje přirozeně propojovat vědecké a manažerské prostředí. Odpovídá za strategický rozvoj instituce a řídí projekty zaměřené na zlepšování výzkumného prostředí a pracovních podmínek pro vědecké i administrativní pracovníky a pracovnice. Současně vede podpůrné a administrativní zázemí, které zajišťuje klíčové provozní a servisní agendy výzkumné organizace.
Od roku 2018 se věnuje oblasti řízení lidských zdrojů, zejména implementaci principů Evropské charty pro výzkumné pracovníky. Koordinuje agendu HR Excellence in Research Award a podílí se na jejím udržení a dalším rozvoji v instituci. Významnou součástí její práce jsou také příprava a realizace plánu genderové rovnosti a podpora rovných příležitostí ve vědě.
Je podle vás ve vedení vědeckých či vysokoškolských institucí dostatek žen?
Obecně stále ne – zejména na nejvyšších vedoucích pozicích. Přitom nejde jen o otázku reprezentace, ale o kvalitu řízení. Rozmanitější vedení přináší širší spektrum zkušeností a pohledů, což je pro strategické rozhodování zásadní. Z mé zkušenosti je klíčové systematicky pracovat s pipeline – tedy podporovat kariérní růst žen v průběhu celé jejich profesní dráhy, nastavovat transparentní výběrová řízení a aktivně odstraňovat bariéry. Nástroje jako plány genderové rovnosti nebo principy Evropské charty pro výzkumné pracovníky v tomto směru poskytují institucím konkrétní rámec, pravidla i praktické nástroje pro jejich zavádění.
Doc. Ing. Vladimíra Petráková, Ph.D.
Vladimíra Petráková je vedoucí výzkumné skupiny na Heyrovského Ústavu Akademie Věd. Založila a vedla Czexpats in Science.
Co pro vás znamená inkluzivní leadership?
Znamená to pro mě, že kdokoliv z mého týmu dosahuje svého maxima bez ohledu na jejich věk, pohlaví, národnost nebo další vnější podmínky.
Máte nějaký vedoucí vzor? V čem vás inspiruje?
Velice obdivuji Marii Leptin, prezidentku ERC. Je velice schopná, náročná jak na sebe, tak na své okolí, ale zároveň podporující a skromná. Inspiruje mě tím, jak jde rovnou k věci a také tím, s jakou samozřejmostí vnímá místo žen ve vysokých vedoucích pozicích.
Ing. Bohdana Šlégrová
Bohdana Šlégrová působí na VUT od roku 2019 v administraci agendy HR Award „HR Excellence in Research“. Od roku 2022 se začala věnovat agendě rovných příležitostí, včetně přípravy GEP a také oblasti sociálního bezpečí na VUT „jejímž brandem je deštníček“. O těchto agendách si můžete více přečíst na webu Podpora a rozvoj zaměstnanců a studujících.
Máte ve vedení nějaký vzor?
Spíše než jeden konkrétní vzor mě inspirují lidé, kteří dokážou vytvářet bezpečné, otevřené a respektující prostředí, kde se lidé nebojí mluvit a aktivně se zapojit. V kontextu mé práce vnímám tento přístup jako přirozenou součást kvalitního řízení, která má reálný dopad na fungování instituce. Na VUT mě inspiruje mnoho lidí s různými pojetími řízení a přístupy k vedení. Ale možná zmíním i inspirativní osobnost z praxe – CEO Microsoftu Mr. Satyu Nadellu nebo Mrs. Amy C. Edmondson (Harvard).
Prof. MUDr. Julie Vašků, Ph.D.
Prof. MUDr. Julie Vašků, Ph.D., je vědkyně a popularizátorka vědy působící na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Dlouhodobě se zabývá fyziologií adaptace, vede výzkumný program Health in Motion a stojí v čele Poradní skupiny rektora MU pro kosmický výzkum a astronautiku. Ve své práci propojuje fyziologii stresu, pohyb, umění, nositelné technologie a výzkum člověka v extrémních podmínkách včetně prostředí vesmíru. V současnosti se zaměřuje zejména na vývoj chytrého trička pro monitorování fyziologických reakcí astronautů v rámci plánované české mise na ISS. Kromě akademické práce se dlouhodobě věnuje tanci a komunikaci vědy směrem k veřejnosti pod identitou @dancingphysiologist.
Máte nějaký vedoucí vzor? V čem vás inspiruje?
Ano. Mým velkým vzorem je moje matka.
Stále pracuje na plný úvazek jako vysokoškolská profesorka, což samo o sobě považuji za poměrně silný manifest celoživotní vitality. Pravidelně spolu obědváme v univerzitním kampuse a vedeme u toho skvělé rozhovory.
Moderátorky 9. národní konference
Vanda Černohorská, Ph.D., NKC – gender a věda, Sociologický ústav AV ČR
Vanda Černohorská je socioložka – působí jako výzkumnice v oddělení NKC – gender a věda (Sociologický ústav AV ČR) a v Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti (Filosofický ústav AV ČR). Výzkumně se zaměřuje na problematiku genderových nerovností ve vztahu k otázkám digitalizace, společenské odolnosti a tvorbě expertního vědění. Dále zastává pozici předsedkyně Výboru pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů, poradního orgánu Rady vlády pro rovnost žen a mužů, v letech 2019 – 2024 byla předsedkyní Genderové expertní komory ČR.
Nina Fárová, Ph.D., NKC – gender a věda, Sociologický ústav AV ČR
Nina Fárová působí jako výzkumnice v NKC – gender a věda na Sociologickém ústavu AV ČR a jako odborná asistentka na Univerzitě Hradec Králové. Její výzkum se zaměřuje na průniky genderu, technologií a vědy.
Co pro vás znamená inkluzivní leadership?
Inkluzivní leadership pro mě znamená hlavně dvě věci: zaprvé, podporu pro různé typy vědeckých či akademických kariér, zadruhé, přátelské, otevřené a respektující pracovní prostředí.
Gabriela Langhammerová, Ph.D., NKC – gender a věda, Sociologický ústav AV ČR
Gabriela Langhammerová působí v NKC – gender a věda jako postdoktorandka. Ve své práci se zaměřuje na genderovou rovnost a institucionální změnu v kontextu akademických institucí, a také práci s Komunitou pro změnu, která sdružuje osoby mající na starost agendu genderové rovnosti v institucích vědy a výzkumu. Zabývá se prosazování genderové rovnosti prostřednictvím strategických dokumentů, jako jsou GEPy a HR Award, v kontextu požadavků národních i evropských politik vědy a výzkumu.
Marcela Linková, Ph.D., NKC – gender a věda, Sociologický ústav AV ČR
Marcela Linková je vedoucí NKC – gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Ve svém výzkumu se zaměřuje na sociologii genderových organizací a institucionální změnu, genderově podmíněné násilí v akademickém prostředí, řízení výzkumu a veřejné politiky v oblasti genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích. Je spolupředsedkyní podskupiny ERA Fóra pro inkluzivní genderovou rovnost a aktivně se zapojuje do prosazování inkluzivní genderové rovnosti v Evropském výzkumném prostoru.