Archiv Monitorovacích zpráv 2008 – 2021
Na této stránce najdete přehled Monitorovacích zpráv o postavení žen ve vědě od roku 2008.
Monitorovací zpráva za rok 2021
Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě přináší aktuální statistické ukazatele o postavení žen v českém výzkumném prostředí. Publikace si klade za cíl informovat o zastoupení žen a mužů napříč vědními obory, akademickými sektory a sektory ekonomiky, včetně pozice České republiky v mezinárodním srovnání. Kromě toho se zpráva rovněž věnuje příjmům a genderovým rozdílům v nich.
Monitorovací zpráva za rok 2020
V publikci NKC mapuje postavení žen ve vědě a inovacích v České republice. Zprávy vydává každoročně už od roku 2005. Najdete v ní data o zastoupení žen ve vědě a výzkumu napříč obory i ekonomickými sektory. Získáte také přehled o tom, kolik žen působí ve vedoucích funkcích vědy a výzkumu a jaké jsou genderové platové rozdíly v akademické sféře. Nechybí zde ani mezinárodní srovnání ČR s dalšími zeměmi EU.
Monitorovací zpráva za rok 2019
Monitorovací zpráva projektu STRATIN+ přináší nejčerstvější informace o postavení žen v českém akademickém prostředí. Čtenáři se dozví o zastoupení mužů a žen napříč vědními obory, akademickými pozicemi a sektory ekonomiky. Část zprávy je věnována příjmům a genderovým příjmovým rozdílům. Popsáno je také genderové složení vedoucích pozic v českých akademických institucích a srovnání situace v České Republice s okolními zeměmi.
Monitorovací zpráva za rok 2018
Každoroční statistický přehled situace a vývoje v oblasti postavení žen v české vědě včetně mezinárodního srovnání ukazuje, že situace se sama od sebe pozitivním směrem nemění, naopak lze konstatovat mírně negativní tendence, tedy pokles zastoupení žen v nejvýznamnějších oblastech. V Evropě patříme mezi nejhorší.
Monitorovací zpráva za rok 2017
Každoroční statistický přehled situace a vývoje v oblasti postavení žen v české vědě včetně mezinárodního srovnání ukazuje, že situace se sama od sebe pozitivním směrem nemění, naopak lze konstatovat mírně negativní tendence, tedy pokles zastoupení žen v nejvýznamnějších oblastech. V Evropě patříme mezi nejhorší.
Monitorovací zpráva za rok 2016
Monitorovací zpráva představuje data v časových řadách od roku 2005 do roku 2016. Ani v roce 2016 zastoupení žen mezi výzkumníky nevzrostlo, naopak, trend mírného ale stálého poklesu pokračuje. Podíl žen mezi výzkumníky dosáhl hodnoty 26,6 %. Mimo standardních dat o výzkumnících dle oborů a sektoru působení, o studujících a akademických pracovnících na vysokých školách či zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích výzkumu a vývoje, Zpráva obsahuje také data mapující postavení žen mezi výzkumníky v jednotlivých evropských zemích. Ze srovnání jasný vyplývá, že situace v České republice patří ve všech sledovaných kritériích mezi nejhorší.
Monitorovací zpráva za rok 2015
Zpráva představuje data v časových řadách od roku 2005 do roku 2015. Je už skoro tradicí Monitorovacích zpráv konstatovat další dosažení historického dna, co se zastoupení žen mezi výzkumníky týče, a rok 2015 není výjimkou. Podíl žen mezi výzkumníky dosáhl hodnoty 26,9 %. Mimo standardních dat o výzkumnících dle oborů a sektoru působení, o studujících a akademických pracovnících na vysokých školách či zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích výzkumu a vývoje, Zpráva obsahuje také data o nově zaměstnaných výzkumných pracovnících, informace o situaci v krajích, výzkumnících ze zahraničí nebo o počtech udělených vědeckých ocenění.
Monitorovací zpráva za rok 2014
Zpráva konstatuje, že trend zvyšování zastoupení mužů v dnes již velmi maskulinizovaném výzkumu nadále pokračuje a že se také zvyšuje horizontální segregace jak v oblasti sektorů provádění výzkumné práce, tak z hlediska oborů. V roce 2014 bylo zastoupení žen mezi výzkumníky nejnižší od roku 2001, dosáhlo jen 27,2 %. V podnikatelském a vysokoškolském sektoru zastoupení žen mezi výzkumníky klesá, stejně jako v technických, přírodních a humanitních vědách. Roste podíl žen mezi docenty a profesory, z velké části ovšem díky výraznému úbytku mužů s těmito akademickými hodnostmi. V čele institucí výzkumu a vývoje stálo v roce 2014 jen 13 % žen. V širším vedení těchto institucí bylo 23,3 % žen. V poradních a expertních komisích měly ženy 19,6% podíl. Ve všech fázích akademické dráhy najdeme genderové mzdové rozdíly v neprospěch žen.
Monitorovací zpráva za rok 2013
Výzkum je mužská doména a převaha mužů zde roste – zvyšuje se horizontální segregace výzkumu: muži převládají (a jejich převaha roste) v oblastech, kam jde nejvíc finančních prostředků a které nabírají nejvíc nových pracovníků, tj. v technických a přírodních vědách a v podnikatelském sektoru – výzkum není schopen přijímat kvalifikované ženy – v profesích spojených s výzkumem přetrvávají mzdové rozdíly mezi ženami a muži, a to v každém věku – zastoupení žen v rozhodovacích orgánech výzkumných institucí a politik výzkumu bylo v roce 2013 17,6 % – nejvýznamnější instituce a orgány českého výzkumu a vědních politik takové hodnoty zastoupení žen ovšem zdaleka nedosahují.
Monitorovací zpráva za rok 2012
Česká republika má vyrovnaný podíl žen a mužů, kteří mají kvalifikaci pro práci ve vědeckých a technických zaměstnáních. Stabilně narůstá zastoupení žen ve všech stupních vysokoškolského studia. V roce 2012 dosáhlo zastoupení žen ve výzkumu nejnižší hodnoty od roku 2001. Mezi výzkumníky jich pracovalo jen 27,4 %. Přepočteno na celé úvazky věnované výzkumné činnosti představují ženy jen 24,7 % výzkumníků v ČR. Mírně se zvyšuje horizontální segregace; zastoupení žen mezi výzkumníky má klesající tendenci v technických vědách a podnikatelském sektoru. Vyrovnané zastoupení žen a mužů mezi výzkumníky mají jen lékařské vědy. Horizontální segregace je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. Zastoupení žen v rozhodovacích orgánech nejvýznamnějších výzkumných institucí a institucí vědních politik dosáhlo v roce 2012 jen 14,3 %. Mezi profesory na vysokých školách bylo v roce 2012 14,9 % žen a mezi docenty 25,7 % žen.
Monitorovací zpráva za rok 2011
Publikace se zaměřuje na představení dostupných dat, a to v časových řadách od roku 2001. Data ukazují, že neplatí předpoklad růstu podílu vědkyň v situaci, kdy se trvale zvyšuje podíl žen mezi studujícími vysokých škol a vysokoškolsky vzdělanou populací. Z osob, které mají v ČR kvalifikaci pro výkon výzkumné profese, tvoří 50 % ženy, mezi výzkumníky jich je ale jen 25,1 % (v FTE).
Monitorovací zpráva za rok 2010
Z pohledu statistických údajů se situace v ČR od minulého roku nijak zásadně nezměnila, téma podpory genderové rovnosti je stále na okraji zájmu institucí výzkumu, vývoje a inovací. Dílčí pozitivní posuny nemají zásadní strukturální charakter. Netečnost místních institucí je o to zřetelnější, porovnáme-li ji s přístupem institucí v zahraničí. Současné směřování EU i nejvýznamnějších evropských univerzit a výzkumných institucí – které mapuje příloha Monitorovací zprávy – je vedeno snahou změnit chod vědy tak, aby umožňovala participaci osobám, jejichž profesní dráha je nebo byla přerušena, aby byla otevřená dalším hodnotám a oceňovala kvality, které jsou pro vědu nezbytné ale doposud zůstávaly stranou pozornosti a uznání. Deklarovaným cílem je zde zvýšení vědecké excelence prostřednictvím zavedení dimenze genderu do výzkumu a chodu výzkumných institucí.
Monitorovací zpráva za rok 2009
Publikace si klade za cíl informovat o postavení žen v české vědě a upozornit na některé z jeho aspektů i na důležitost řešení problému genderové rovnosti ve vědě obecně. První část zprávy nabízí přehled základních statistických údajů z hlediska zastoupení žen v jednotlivých vědních oblastech a sektorech provádění výzkumné činnosti, v rozhodovacích pozicích a kariérních stupních a dále se zaměřuje na to, nakolik ženy a muži čerpají finanční zdroje na výzkum, vývoj a inovace. Statistiky ukazují jeden z projevů genderové nerovnosti v české vědě a v širším ohledu také v české společnosti. Řadu dalších rovin genderové ne/rovnosti v české vědě představují publikace, které jsou uvedeny v Příloze včetně stručného obsahu. Zpráva dále shrnuje aktivity institucí v oblasti genderové rovnosti ve vědě v roce 2009, analyzuje diskursivní strategie institucí, jejichž důsledkem je přetrvávající neřešení problému, a ukazuje, jakým způsobem jsou vědkyně a vědci reprezentováni v předních českých novinových titulech.
Monitorovací zpráva za rok 2008
Počet žen, které pracují ve vědě, je nízký (25 %). ČR v tomto ohledu zaostává jak za průměrem EU, tak ve srovnání s novými členskými státy. Navíc od roku 2001 zůstává podíl vědců vůči vědkyním na stejné úrovni. V české vědě také panuje vysoká míra horizontální a vertikální segregace. Jak na tuto situaci reagují jednotlivci a instituce? Postavení žen ve vědě se pomalu stávají tématem, kterému státní, výzkumné a vědecké instituce začínají věnovat pozornost. Nejedná se ale zdaleka o pozornost zvýšenou, respektive adekvátní. Prosazení tématu v základních koncepčních programech vědních politik je ale minimální, ne-li žádné…