Novinky

Webinář KpZ o problematice sexuálního obtěžování

Přednášející: Timea Crofony, Pavla Araudo Registrujte se pomocí registračního formuláře zde.  Program Horizont Evropa zavádí pro žadatelské instituce povinnost implementace plánů genderové rovnosti. Mezi témata, která jím musí být pokryta, patří i problematika sexuálního obtěžování. V rámci workshopu vás provedeme následujícími otázkami: Co je sexuální obtěžování a genderově podmíněné násilí? Jak souvisí s institucionální hierarchií a dynamikou moci? Jak se k němu jako instituce můžeme postavit? Jaké institucionální nástroje bychom měli*y využívat? Na co myslet...

Zapojte se do UniSAFE

Evropský výzkumný projekt UniSAFE, jehož se za ČR účastní Sociologický ústav AV ČR, hledá pro účely výzkumu genderově podmíněného násilí v akademickém prostředí zájemce z řad českých univerzitních a výzkumných organizací. Zúčastněné instituce budou ze zapojení těžit tím, že  za nulových finančních nákladů získají detailní údaje o výskytu genderově podmíněného násilí na své instituci a vytvoří si účinné nástroje a opatření pro boj s GPN přizpůsobené vlastním procesům a strukturám. To jim pomůže i s...

Prof. Dagmar Juchelková: Ve svém oboru jsem našla krásu

Bývalá vedoucí Katedry energetiky na VŠB-TU Ostrava, zakladatelka Centra ENET či mezinárodní konference IRRC Waste-to-Energy, zástupce České republiky v řadě mezinárodních energetických pracovních skupin a hostující profesorka na univerzitě v Carbondale. Jen krátký výčet úspěchů prof. Dagmar Juchelkové, jež své profesní působení spojila s energetikou, a zásadně tak ovlivnila podobu tohoto oboru v Česku. O tom, co ji k energetice přivedlo, zda někdy čelila genderovým předsudkům, či jak je společností vnímán její obor, promluvila v...

Úspěšné ženy ve vědě

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě slavíme dnes už pošesté. Tématem letošního roku se staly úspěchy vědkyň a výzkumnic v roce 2020. Díky  zapojení celé řady institucí i jednotlivců jsme upozornily na několik desítek žen z celého světa a širokého spektra oborů, které svými objevy, výzkumy i prvenstvími dokazují, že #ZenyVeVede nehrají žádné druhé housle, a že plýtvat jejich potenciálem je škoda nás všech.  Cílem kampaně bylo připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě...

Případová studie: Diagnostický proces

O rozdílech v lékařském zacházení s ženami a muži víme dlouho. Již v roce 2001 studie Diane Hoffmann a Anity Tarzian odhalila, že ženské zdravotní problémy jsou lékař(kam)i vnímány mnohem méně vážně než ty mužské. V důsledku jsou ženám na bolest mnohem častěji předepisována sedativa (celkově tlumící přípravky), zatímco mužům analgetika (bolest tlumící přípravky). Tento závěr potvrzuje i studie Karen L. Calderon, která navíc zjistila, že ženám jsou silné léky předepisovány po nižších dávkách než mužům. Důvodem...

Případová studie: Nárazové zkoušky

Cílem tzv. crash testingu neboli nárazových zkoušek je pomocí simulované dopravní nehody otestovat pasivní bezpečnost automobilů. Při těchto testech je každý vůz podroben několika předem definovaným nárazům, jejichž výsledkem je hodnocení bezpečnosti na základě různých faktorů – např. síly, které při nárazu působí na jednotlivé části lidského těla. Zatímco v počátcích crash testingu v 60. a 70. letech byli aktéry těchto nárazů skuteční lidé, dnes se pro účely hodnocení bezpečnosti vozů využívají testovací figuríny, tzv. crash...

Případová studie: UI v lékařství

Technologie mění západní medicínu již desítky let. Ať se jednalo o rentgen, elektrokardiogram či magnetickou rezonanci, každá z těchto inovací představovala ve své době diagnostickou revoluci.  Revoluční technologií dnešní medicíny, jež má radikální schopnost změnit způsob, jakým praktikujeme a zažíváme zdravotní péči, je umělá inteligence (Artificial intelligence, AI). Ta je založena na systému komplexních algoritmů, jejichž cílem je navrhnout diagnózu bez přímého lidského přispění. Správně navržený algoritmus může pomoci k rychlejší a zároveň spolehlivější diagnostice....

Případová studie: Genderově slepé lékařství (úvod)

Podle amerického Lékařského institutu má každá buňka v našem těle pohlaví[1], což znamená, že muži a ženy se liší na buněčné úrovni, a že onemocnění, léčba i léky mohou na obě pohlaví působit různě. I přesto existuje v lékařském výzkumu dlouhá a zakořeněná tradice ignorování genderové dimenze, která dle spisovatelky Caroline Criado Perez ústí v „systematickou diskriminaci žen, jejich chronické nepochopení, špatné zacházení a chybné diagnostikování“[2]. Příčin této tradice je celá řada, na jejím počátku ovšem...

Případová studie: (Ne)zastoupení žen v klinickém výzkumu

 Je v medicínském výzkumu opravdu zahrnuto méně žen a je jejich případná absence problém? Tuto otázku si v roce 2018 položil i nizozemský výzkumný tým ve složení pěti mužů[1] a dospěl k závěru, že genderové rozdíly v klinickém testování žádným problémem nejsou. Pokud se ale podíváme na studii blíž, zjistíme, že potřebná data byla dostupná pouze ve 28 % klinických testů, a tudíž nemůžeme vědět, nakolik byl vzorek skutečně reprezentativní.[2] Z oněch 28 % klinických testů navíc ve čtvrtině počet participantek...

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě 2021

Jako každý rok i letos 11. února oslavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (MDŽD). Cílem letošního ročníku je pod  hashtagem #ZenyVeVede/#WomenInScience připomenout a upozornit na úspěchy vědkyň v loňském roce. Od 3. února do samotného MDŽD ve vědě tak budeme na našich sociálních sítích každý sdílet příběhy žen a dívek, které loni přispěly k rozvoji české i světové vědy. „Takový koncentrovaný pohled ukáže, že ženy ve vědě nehrají žádné druhé housle. V roce...