Genderový audit v ČR
Univerzální recept na zahájení organizačních změn a zavedení gender mainstreamingu, který by zaručeně fungoval ve všech organizacích, neexistuje. Proto si musí každá organizace a instituce provést vlastní interní analýzu a ke kulturní a institucionální změně vytvořit vlastní přístup, který bude nejlépe odpovídat její specifické struktuře. Informace nezbytné pro vypracování organizační analýzy poskytuje genderový audit.
Genderový audit představuje nástroj zhodnocení stavu genderové rovnosti v organizaci, případně stavu existujících forem diskriminace a nerovností. Slouží především k identifikaci oblastí, které vyžadují změnu. Tyto oblasti vycházejí z analýzy stávající situace, struktur a kultury, a na základě jejích výsledků a zjištění jsou nastaveny cíle a tematické okruhy změn, dále jsou také určeny ukazatele pro sledování procesu změny. Celkově je tedy vytvořena tzv. impact pathway, neboli cesta k dosažení dopadu. Plán genderové rovnosti pak rozpracovává ve větším detailu dílčí kroky, které vedou k dosažení kýžených změn. Audit je tedy podkladem pro vypracování logického modelu, na jehož základě probíhají kulturní a institucionální změny v dané instituci.
Genderové audity mohou probíhat kvůli zkvalitnění pracovních podmínek a příležitostí zaměstnanců a zaměstnankyň. Jsou však také předpokladem pro vznik plánů genderové rovnosti, které jsou od roku 2022 podmínkou k účasti v programu Horizont Evropa, a od roku 2023 také pro účast v programech Grantové agentury České republiky.
Znalost institucionálního a širšího společenského kontextu a situace ve vaší instituci je prvním a nezbytným krokem, bez kterého nelze začít. K tomu slouží právě genderový audit, který je nezastupitelným nástrojem pro kvalitní plánování změny.
Sebevědomá instituce by měla chtít vědět, jak si stojí v oblasti rovných příležitostí a co je možné zlepšit či podpořit.
Při přípravě institucionální změny je vždy nutné vycházet z reálné situace, kontextu (např. typ a velikost organizace, disciplinární zaměření) a z potřeb a zaměření instituce. Nelze tedy automaticky přijímat opatření z jiných institucí bez hlubší analýzy fungování vlastní instituce a vyjednávání napříč institucí společně s vedením ohledně stávajících podmínek (společenských, politických, legislativních). Zkušenosti ze zemí, které se genderovou problematikou zabývají dlouhodobě, mohou posloužit jako inspirace nebo cíl, nicméně je třeba zvážit jejich aplikovatelnost v českému kontextu.
Podrobnosti ohledně financování genderových auditů, nástroje GEAM Tool a postupů při provádění auditu naleznete zde
Stručné informace o genderovém auditu ke stažení: