Osobnosti

Nová kniha rozhovorů se tentokrát věnuje mimo jiné kariérám vědců z VŠCHT a jejich postojům vůči rovnosti žen a mužů v akademické sféře. Kniha vznikla v rámci projektu TRIGGER, který je financován ze 7. rámcového programu. Jejími autorkami jsou Hana Víznerová a Blanka Nyklová.

Kniha Kateřiny Cidlinské se zaměřuje na příčiny odchodu začínajících vědkyň a vědců z české vědy a na průběh jejich studijní a pracovní dráhy od doby vstupu do vědy až do dnes.

Cílem publikace je zjistit, kdo jsou lidé, kteří v posledních deseti letech opustili akademické pozice v ČR, jaké byly příčiny jejich odchodu, jaké je jejich současné pracovní uplatnění a jakým způsobem dnes využívají znalosti a dovednosti nabyté za dobu působení ve vědě. Pro tuto publikaci byly vybrány rozhovory s osobami, které opustily vědeckou dráhu v doktorské a postdoktorské fázi. Kniha proto naznačuje, jaké podmínky poskytuje česká věda začínajícím vědkyním a vědcům pro rozvoj jejich vědeckých kariér.

Kniha Hany Víznerové a Blanky Nyklové obsahuje dvacet rozhovorů s výzkumnicemi, pedagožkami a vědkyněmi ze všech fakult VŠCHT Praha, z různých oborů a vědních disciplín a v různých fázích profesní dráhy.

Rozhovory ukazují, jak rozmanité jsou profesní a životní zkušenosti vědkyň, které do značné míry ovlivňují společenské, politické i institucionální okolnosti. Kniha si klade za cíl přispět ke zviditelnění práce výzkumnic a ukázat jejich přínos pro vědu, pedagogickou práci i rozvoj VŠCHT Praha. Kniha vznikla v rámci společného projektu TRIGGER.

Publikace se zaměřuje na životní a pracovní dráhy mladých žen působících ve vědě, výzkumu nebo terciárním vzdělání. Navazuje na knihu Dámský gambit: zahájení vědecké dráhy z roku 2007, která představila úspěšné mladé vědkyně z různých vědeckých disciplín na začátku vědecké dráhy. Publikace Talentky sedm let poté se za těmito vědkyněmi vrací po zhruba sedmi letech.

Věnuje se tomu, jak se od posledního rozhovoru odvíjely jejich pracovní a životní dráhy, jak se za poslední roky změnily jejich profesní i soukromé plány, cíle a představy. Zjišťuje, jaké měly mladé vědkyně tenkrát představy o svém životě a práci a jaká je dnešní realita, a zaměřuje se také na to, jak reflektují proměnu vědeckého prostředí, jejímiž svědky jsme v posledních letech. Vlastní rozhovory jsou uvozeny analytickou studií zaměřující se na vývoj pracovních drah mladých vědkyň a proměnu jejich vyprávění.

Publikace se věnuje problematice akademické mobility, konkrétně dlouhodobým zahraničním stážím v počátečních fázích akademické dráhy. Formou rozhovorů přibližuje zkušenosti vědců a vědkyň z přírodních, sociálních a humanitních věd z pobytů v zahraničních vědeckých institucích.

Publikaci otevírá teoreticko-empirická studie, která zasazuje osobní výpovědi vědců a vědkyň do kontextu odborných studií i vědních politik a přináší analýzu hlavních témat, která se objevovala v rozhovorech. Úvodní kapitola se soustředí na způsoby získávání zahraničních stáží, akademické kultury internacionalizovaných akademických pracovišť, otázky spojené s kombinací osobního a profesního života v pohybu a na návrat do českého akademického prostředí. Publikace vychází z projektu rozhovorů Vědci a vědkyně v pohybu.

Publikace přináší portréty patnácti párů, v nichž oba partneři pracují ve vědě, výzkumu nebo na vysoké škole. V rámci projektu Akademické páry byly mezi lety 2009 a 2010 provedeny rozhovory, které zastihují akademické páry z různých vědních oborů v rozmanitých životních etapách: od mladých doktorandů s malými dětmi, kteří stojí na samotném začátku vědecké dráhy, přes postdoktorandy a etablované vědce a vědkyně na vrcholu svých kariér, až po páry, které svou profesionální vědeckou kariéru pomalu ukončují a jejichž děti už dospěly a založily své vlastní rodiny.

Neobyčejně otevřené výpovědi lidí z různého prostředí vědy a výzkumu tak umožňují nahlédnout z mnoha perspektiv na problematiku ustavování kariérních drah ve vědě, roli rodičovství a hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem ve vědecké profesi.

V roce 2005 zahájilo NKC– gender a věda (tehdy ještě jako NKC – ženy a věda) projekt Talentky. Cílem bylo představovat badatelky, které stojí na začátku své vědecké dráhy, mají za sebou první úspěchy a před sebou otevřenou budoucnost.

Nechtěly jsme vytvořit výběr ojedinělých profilů talentovaných odbornic, které by jako výjimky vyčnívaly nad ostatními. Dámský gambit je souborem vyprávění o tom, jak se žije mladým ženám, které se vědě s úspěchem věnují.

Kniha rozhovorů s úspěšnými ženami české vědy, vychází z projektu Žena měsíce, zahájeného v roce 2002. Hlavní snahou tohoto projektu bylo zviditelnit vědkyně, které dosahují význačných úspěchů ve svém oboru.

Bylo pro nás důležité mapovat přínos žen vědě v České republice a představit zkušenost některých z nich. Zároveň jsme chtěly ukázat mladým vědkyním, co to znamená dělat vědu z hlediska těch, kterým se podařilo prolomit skleněný strop, jak vědu žijí, jaké jsou jejich životní osudy. Předpokládaly jsme také, že se dozvíme více informací o tom, jakým způsobem deformoval vědu bývalý politický režim a jaké strategie přežití lidé ve vědě vyvíjeli a jak se vědní prostor změnil po roce 1989 očima těch, které ho již také samy formují.

V rámci online kampaně k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě 2024 jsme se ptaly*i českých vědkyň z humanitních oborů i přírodních věd, jestli ve svých institucích cítí podporu. Jak je na tom Česko ve srovnání se zahraničím? Cítí vědkyně podporu kolegů či mateřské instituce? Co by se dalo změnit, na co bychom obecně měly*i brát větší zřetel?