Novinky

Případová studie: Osobní ochranné pracovní prostředky

Poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) zaměstnancům a zaměstnankyním – od brýlí, rukavic po neprůstřelné vesty – je v Evropské unii zákonnou povinností. Většina OOPO je však založena na průměrných mužských proporcích. Vedoucí si často myslí, že tento nedostatek v případě zaměstnankyň doženou tím, že koupí menší velikosti, ale neuvědomují si, že rozdílné rozměry hrudníků, boků i stehen ovlivňují způsob, jakým se OOP nosí. Zpráva Britského odborového svazu z roku 2017 uvádí, že problém s nevhodným...

Případová studie: Lékařské ozáření

V průmyslu a medicíně se radioaktivita začala využívat před více než 100 lety. První učiněné regulace se týkaly vojáků a vědců (prakticky všichni byli mužského pohlaví), kteří pracovali na konstrukci jaderných zbraní. Prvními standardy tak byly limity pro vystavení těchto mužů „přípustnému“ ozáření, jež byly vypočteny na základě tzv. „referenčního muže.“ Ten byl Mezinárodní komisí pro radiologickou ochranu z roku 1974 definován jako „bílý muž ve věku 20–30 let, jenž váží 70 kg, měří 170 cm...

Případová studie: Doprava a urbanismus

Architekt Anders Rubing řekl: „Veškerá finanční a materiální tvorba je politicky motivovaná, a proto je politické i město.“[1] Abychom pochopili, co Rubing myslel političností města, musíme se podívat na to, kdo a jakým způsobem rozvíjí silniční sítě, parky i budovy. Podle Světové banky totiž pouze 10 % nejdůležitějších pozic v předních světových architektonických studiích zaujímají ženy.[2] V důsledku je většina měst postavena pro „neutrálního“ muže, přičemž potřeby, zájmy a zvyky žen a dívek ve městech jsou urbanisty vynechávány....

Případová studie: Hlasová UI

Softwary pro rozpoznávání řeči jsou alternativou k psaní na klávesnici. Jednoduše řečeno, zatímco vy mluvíte s počítačem, vaše slova se objevují na obrazovce. Ačkoliv vývoj voice-recognition technologií začal již v 50. letech 20. století,[1] k rozšíření tzv. hlasového obchodu došlo až v posledních letech, přičemž prognózy odhadují, že do roku 2023 se stane byznysem v hodnotě 80 miliard dolarů.[2] O potenciálu hlasového obchodu svědčí např. skutečnost, že za čtyři roky existence Google Assistant[3] vzrostlo vyhledávání pomocí hlasových dotazů o...

Leona Plášilová: Ženy ve vědě nemají být soupeřky

V rámci kampaně #HolkyVeVědě k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě vám přinášíme rozhovory s mladými nadějnými studentkami a vědkyněmi. Cílem je ukázat jejich úspěchy a motivovat pro vědeckou profesi další dívky. Přečtěte si rozhovor s jednou z holek ve vědě, Leonou Plášilovou.  Kde aktuálně studujete a jakému tématu či oboru se věnujete? Studuji třetí ročník psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zároveň pracuji pro Laboratoř evoluční sexuologie a psychopatologie pod Národním ústavem duševního...

K poslechu a ke zhlédnutí

Ženy jsou ve veřejném prostoru málo vidět, říká autorka plánované databáze expertek V české společnosti žije žen víc než mužů, ale ve veřejných debatách ženy skoro nevidíme, a to je třeba změnit. V tomto duchu promluvila v rozhovoru pro DVTV politoložka Adéla Denková z Asociace pro mezinárodní otázky. „Není tu přirozený stav, ten by tu byl, kdyby ženy neexistovaly. Ale ony existují, a existují i jako expertky“, říká Denková. V crowdfundingové kampani vybrala desítky tisíc korun...

Jedna velikost nesedí všem: Díl 1.

Novým přírůstkem v newsletteru NKC je rubrika Jedna velikost nesedí všem, věnující se genderu v obsahu výzkumu. Co vlastně „gender v obsahu výzkumu“ znamená, ptáte se? Představte si vývojáře, jenž se snaží vytvořit kardiostimulátor, který budou používat ženy i muži. Zdá se samozřejmé, že ve vývojovém procesu budou zahrnuta obě pohlaví. Bohužel se ukazuje, že při sběru dat i vyhodnocování výsledků se často přehlíží existence žen, a vyvinuté technologie, postupy i léky nejsou tak úplně pro všechny,...

Aktuality

Výstava Ženy ve vědě zahájena Jen málokterá osobnost se zapsala do dějin Univerzity Karlovy a vysokoškolského vzdělání víc než profesorka Milada Paulová. Tuto výjimečnou ženu, první českou docentku a profesorku, připomíná u příležitosti 50. výročí jejího úmrtí výstava ve vstupní hale rektorátu Univerzity Karlovy. Expozice je prvním počinem v rámci celoročního tématu Ženy ve vědě, jež má připomenout význačné ženy nejen v oborech humanitních, ale i v dalších oborech zastoupených na UK. Stane se tak...

O čem se psalo v lednu 2020

Z Liberce do Harvardu: Studentka a student budou vyvíjet umělou ledvinu Umělý orgán, který dokáže plně nahradit ten, který přestane sloužit. Ne, nejde o scénář hollywoodského filmu, ale o reálný výzkum, na kterém se v prestižním americkém Wyssově institutu při Harvardově univerzitě nyní podílejí i vůbec první Češi – doktorandka Markéta Klíčová a doktorand Jakub Erben z Technické univerzity v Liberci. Jejich umělá ledvina je založena na systému takzvaného origami orgánu – velmi jemné struktury skládaných nanomembrán sloužící jako „lešení“...

Výročí: Díl 7.

Žena, která předběhla svou dobu 29. ledna uplynulo 139 let od narození Alice Catherine Evans, průkopnice mikrobiologie a první ženy bakterioložky v mnoha amerických institucích. Ve své vědecké práci se zajímala především o organismus Bacillus abortus z rodu Brucella. Evans objevila tyto bakterie v kravském mléce a správně označila jeho pití za příčinu vlnité horečky u lidí. V roce 1917 oznámila své nálezy společnosti Amerických bakteriologů a varovala, že mléko by se mělo pasterizovat, aby...