Cena Milady Paulové 2019: nominované
V roce 2019 byla Cena Milady Paulové udělena v oblasti jazykověd. Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila rok 2019 Rokem domorodých jazyků (Year of Indigenous Languages) – Cena Milady Paulové na tuto iniciativu reagovala s cílem upozornit na důležitost jazykovědních disciplín pro společnost. Cenu získala bohemistka a emeritní profesorka Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Marie Čechová.
Nominovány byly a kritéria pro udělení Ceny pro rok 2019 splnily (v abecedním pořadí):
prof. PhDr. Marie Čechová, DrSc.
Pracoviště: Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni
Marie Čechová se zabývá výzkumem současného českého jazyka se zaměřením na zlepšení jeho úrovně. Věnuje se zejména stavu znalostí a komunikačních dovedností mládeže a přípravě koncepce vyučování češtiny pro různé stupně škol. Intenzivně se také zabývá zvyšováním vzdělanosti stávajících i budoucích učitelů, ale i veřejnosti. Založila vědecky pojatou komunikační a slohovou výchovu. Zasloužila se o rozvoj bádání v české stylistice, gramatice i v lingvodidaktice.
prof. PhDr. Libuše Dušková, DrSc. 
Pracoviště: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Libuše Dušková je profesorkou anglického jazyka. Výzkumně se zaměřuje na anglickou větu z hlediska vztahů mezi její syntaktickou strukturou, informační strukturou a jejím začleněním do textu. Dvacet let působila jako vedoucí lingvistické sekce na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF UK. Zasloužila se o vysoké renomé pražské anglistiky a zajištění kontinuity oboru lingvistické anglistiky.
prof. PhDr. Hana Gladkova, CSc.
Pracoviště: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Hana Gladkova je profesorkou slavistiky. Výzkumně se zabývá především rozvojem teorie spisovných jazyků Pražského lingvistického kroužku a dějinami slovanských spisovných jazyků. Má výrazný podíl na vývoji diachronní sociolingvistiky v české jazykovědě a na vývoji moderních didaktických pomůcek pro akvizici slovanských jazyků, zejména bulharštiny.
prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc.
Pracoviště: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky
Jana Hoffmannová je profesorkou v oboru český jazyk. Zabývá se stylistikou, textovou lingvistikou a především mluvenou češtinou a zkoumáním jejích specifik. V rámci této oblasti se zaměřuje na vývoj, gramatiku a stylistiku mluvené češtiny v různých typech dialogů, od každodenních po mediální i umělecké.
prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc.
Pracoviště: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Jana Nechutová je profesorkou klasické filologie se specializací na latinskou medievistiku. Výzkumně se zabývá literárními památkami z období středověku, zejména texty české reformace a dílem Mistra Jana Husa. Zasloužila se o ustavení latinské medievistiky jako samostatného studijního oboru v bývalém Československu, a to na FF MU.
doc. PhDr. Lucie Saicová Římalová, Ph.D.
Pracoviště: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Lucie Saicová Římalová je docentkou v oboru český jazyk. Jejími výzkumnými oblastmi jsou stylisticko-pragmatická analýza textu, kognitivní přístup k jazyku a osvojování jazyka česky hovořícími dětmi. Zaměřuje se především na vztah mezi jazykem, myšlením a kulturou. Za největší přínos oboru je pokládána jí vedená první úplná edice korespondence Boženy Němcové.
prof. PhDr. Libuše Spáčilová, Dr.
Pracoviště: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Libuše Spáčilová je profesorkou germanistiky. Stěžejní oblastí její vědecké činnosti je historický vývoj německého jazyka. V rámci své specializace se věnuje lingvistickým rozborům a edicím pozdně středověkých a raně novověkých německých textů ze 14. – 17. století. Výrazným rysem jejích historiolingvistických prací je, že se v nich uplatňují i hlediska textové lingvistiky a sociolingvistiky.
Pracoviště: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Ludmila Stěpanova je profesorkou v oboru srovnávací slovanská jazykověda. Jejími odbornými zájmy jsou lexikologie a frazeologie, především historické studium ruské a české frazeologie, vývojové tendence současné ruštiny a mezikulturní komunikace. Výrazně se zasloužila o lexikografické zpracování české a ruské slovní zásoby.
prof. PhDr. Jana Svobodová, CSc.
Pracoviště: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity
Jana Svobodová je profesorkou všeobecné lingvistiky. Zabývá se především současnou českou jazykovou situací a jejími dynamickými proměnami, rolí institucionální lingvistiky a rolí školy při výuce češtiny jako prvního jazyka. Dvacet let působila jako vedoucí katedry českého jazyka a literatury s didaktikou na PdF OU.
Pracoviště: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Zdeňka Švarcová je profesorka v oboru lingvistiky japonského jazyka. Svůj výzkum zaměřuje na specifickou skupinu japonské slovní zásoby, tzv. nidži kango. V rámci této velké skupiny slov se soustředí na substantiva označující jednotlivé jevy mentálního prostoru, jako jsou smyslové vnímání, citové a duchovní prožívání a myšlenkové pochody.
prof. PhDr. Ludmila Urbanová, CSc.
Pracoviště: Filozofická fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Ludmila Urbanová je profesorkou v oboru germánské jazyky. Zabývá se výzkumem metod lingvistické analýzy a jejich aplikací v různých typech diskursu. Soustřeďuje se především na stylistickou analýzu jazyka anglicky psaných literárních děl. Do výuky anglického jazyka zavedla nové jazykovědní disciplíny, a to v oblasti korpusové lingvistiky, pragmatiky, sociolingvistiky, analýzy diskursu a stylistiky.
prof. PhDr. Lenka Vaňková, Dr. 
Pracoviště: Filozofická fakulta Ostravské univerzity
Lenka Vaňková je profesorkou germanistiky. Specializuje se na oblast historiolingvistiky a současného odborného německého jazyka. Mezi její hlavní výzkumné zájmy patří rozbor rukopisných německých textů z období pozdního středověku a raného novověku, vztah jazyka a emocí a užití odborných výrazů v různých kontextech. Od roku 1999 působí jako vedoucí katedry germanistiky na FF OU.
Pracoviště: Platforma pro výzkum genderu Univerzity Leopolda Františka v Innsbrucku
Jana Valdrová je zakladatelkou české feministické/genderové lingvistiky a genderonomastiky. Výzkumně se zaměřuje především na jazykové genderové stereotypy, generické maskulinum, přechylování příjmení a jazykové stigmatizace a tokenizace trans lidí. Dlouhodobě se zasazuje o rovné jazykové pojednávání žen a mužů a o zkvalitnění vědecké báze v oblasti lingvistiky genderových a sexuálních identit.