Novinky

K přečtení

Sestry ve zbrani: Bojovnice od starověku po nové tisíciletí V říjnu 2018 britský ministr obrany Gavin Williamson oznámil, že odteď budou všechny pozice v armádě otevřeny i ženám. I když se jedná o historický posun, který oficiálně umožňuje britským ženám bojovat, přítomnost žen na frontách sahá až do starověku. Počínaje mýtem o Amazonkách, založeným na skytských ženách, až po opětovný výskyt žen coby hrdých členek ozbrojených sil v různých zemích 20. a 21. století. Julie Wheelwright, univerzitní...

K poslechu

Dvacetiletá studentka nadějí české vědy Nikola Svobodová z Pelhřimova je teprve v prvním ročníku vysoké školy, ale díky jejímu výzkumu proteinů a jejich vlivu na rakovinu prsu a vaječníků je již mnohými odborníky a odbornicemi považována za naději české vědy. Toto přesvědčení s nimi sdílí i Ministerstvo školství a tělovýchovy, které v roce 2019 Nikolu Svobodovou za její výzkum ocenilo titulem Česká hlavička, a to jako jedinou dívku z devíti oceněných loňského ročníku. Více o jejím výzkumu DNA opravných proteinů...

Výročí: Díl. 8

Úsměv, který zamrzl na tváři Sto devadesáté deváté narozeniny by 3. února oslavila Elizabeth Blackwell, první promovaná lékařka Spojených států amerických. Její zájem o medicínu vzbudila umírající kamarádka, která poznamenala, že by jí bylo lépe, kdyby se o ni namísto lékařů starala lékařka. Tehdy šestadvacetiletá Blackwell se proto rozhodla přihlásit na studium medicíny bez ohledu na to, že v roce 1847 ženy lékařské tituly získat nemohly. Z 12 škol byla přijata na jednu – jako žert. O...

O čem se psalo v únoru

Nový směr v bádání o příčinách neplodnosti Vědecký tým z japonské vědecké instituce RIKEN, jehož součástí je i česká bioložka Helena Fulková, potvrdil roli enzymu akrosin v průběhu oplodnění. Zjištění, že enzym má zásadní úlohu při průniku spermie do vajíčka, je ve vědecké komunitě dlouho známé, doposud ovšem neexistoval nezvratný důkaz. Důvodem bylo, že ve výzkumu neplodnosti se využívají hlavně myši, které pro oplodnění akrosin nepotřebují. Helena Fulková se podílela na vývoji vhodně geneticky upraveného křečka,...

Aktuality

Výstava Ženy ve vědě zahájena Jen málokterá osobnost se zapsala do dějin Univerzity Karlovy a vysokoškolského vzdělání víc než profesorka Milada Paulová. Tuto výjimečnou ženu, první českou docentku a profesorku, připomíná u příležitosti 50. výročí jejího úmrtí výstava ve vstupní hale rektorátu Univerzity Karlovy. Expozice je prvním počinem v rámci celoročního tématu Ženy ve vědě, jež má připomenout význačné ženy nejen v oborech humanitních, ale i v dalších oborech zastoupených na UK. Stane se tak...

K poslechu a ke zhlédnutí

Ženy jsou ve veřejném prostoru málo vidět, říká autorka plánované databáze expertek V české společnosti žije žen víc než mužů, ale ve veřejných debatách ženy skoro nevidíme, a to je třeba změnit. V tomto duchu promluvila v rozhovoru pro DVTV politoložka Adéla Denková z Asociace pro mezinárodní otázky. „Není tu přirozený stav, ten by tu byl, kdyby ženy neexistovaly. Ale ony existují, a existují i jako expertky“, říká Denková. V crowdfundingové kampani vybrala desítky tisíc korun...

Výročí: Díl 7.

Žena, která předběhla svou dobu 29. ledna uplynulo 139 let od narození Alice Catherine Evans, průkopnice mikrobiologie a první ženy bakterioložky v mnoha amerických institucích. Ve své vědecké práci se zajímala především o organismus Bacillus abortus z rodu Brucella. Evans objevila tyto bakterie v kravském mléce a správně označila jeho pití za příčinu vlnité horečky u lidí. V roce 1917 oznámila své nálezy společnosti Amerických bakteriologů a varovala, že mléko by se mělo pasterizovat, aby...

O čem se psalo v lednu 2020

Z Liberce do Harvardu: Studentka a student budou vyvíjet umělou ledvinu Umělý orgán, který dokáže plně nahradit ten, který přestane sloužit. Ne, nejde o scénář hollywoodského filmu, ale o reálný výzkum, na kterém se v prestižním americkém Wyssově institutu při Harvardově univerzitě nyní podílejí i vůbec první Češi – doktorandka Markéta Klíčová a doktorand Jakub Erben z Technické univerzity v Liberci. Jejich umělá ledvina je založena na systému takzvaného origami orgánu – velmi jemné struktury skládaných nanomembrán sloužící jako „lešení“...

Bilance našich sociálních sítí

Podobně jako v minulých letech jste mohli naše aktivity sledovat na sociálních sítích. Těší nás narůstající zájem o naše příspěvky – za letošní rok nám na Facebooku přibylo 500 sledujících. Aktuality o aktivitách našeho oddělení, informace o zahraničních výzkumech, profily úspěšných vědkyň a mnoho dalšího naleznete také na Twitteru, videozáznamy z našich akcí jsou k dispozici na našem YouTube kanálu, najdete nás také na LinkedInu a od podzimu 2019 nás můžete sledovat také na Instagramu. Toto byly jedny...

Vědecké objevy a úspěchy roku 2019

Katie Bouman a první snímek černé díry Letos v dubnu obletěla celý svět vůbec první fotografie zachycující nitro černé díry v souhvězdí Panny. Za jejím vznikem stojí Katie Bouman, americká informatička a členka mezinárodního projektu Event Horizon Telescope. Radost a pocit úspěchu nicméně záhy zkalila sexistická kampaň bagatelizující a zpochybňující její zásluhy. „Zastánci starých, muži ovládaných pořádků zděšeně mluví o spiknutích protěžujících ženy na domnělý mužský úkor. V případě Katie Bouman se ale „spikly“ tak možná radioteleskopy...