Laura Bassi: První profesorka na světě (29. 10. 1711 – 20. 2. 1778) Italskou fyzičku a vědkyni, Lauru Bassi, od jejíhož narození uplynulo 29. října 309 let, přezdívali po bohyni moudrosti – Minerva. Byla totiž druhou ženou na světě s doktorátem z filozofie a první s doktorátem z přírodních věd, stala se ale také první univerzitní profesorkou na světě a také první univerzitní učitelkou, jež pobírala plat. A co víc – její schopnosti z ní v jednu chvíli udělaly nejlépe...
Minulé díly rubriky „Jedna velikost nesedí všem“ se věnovaly oblastem zdravotnictví, technologií a bezpečnosti, ve kterých zohlednění genderu a pohlaví může vést k odpovědnějšímu, lepšímu, a především bezpečnějšímu vývoji. V tomto, v pořadí již devátém díle, se přesuneme do oblasti architektury a urbanismu a zaměříme se na to, jak a pro koho jsou stavěna naše města. Architekt Anders Rubing řekl: „Veškerá finanční a materiální tvorba je politicky motivovaná, a proto je politické i město.“[1] Abychom pochopili, co Rubing...
Udílení Nobelovy ceny ovládly ženské laureátky Nobelova cena byla od svého založení v roce 1895 udělena již celkem 962 lidem. Pouze 57 z nich ale byly ženy, což ve výsledném poměru znamená jen 6% zastoupení. I proto bylo letošní vyhlašování výjimečné, jelikož Nobelovu cenu si odnesly hned čtyři laureátky ve třech oblastech. První z nich je astrofyzička Andrea Ghez, jež obdržela Nobelovu cenu za fyziku společně s kolegy Rogerem Penrosem a Reinhardem Genzelem, a stala se tak teprve...
Zveme Vás na další z našich workshopů, tentokrát k výjimečně aktuálnímu tématu: plány genderové rovnosti (gender equality plans). Workshop se bude konat v e čtvrtek 19. 11. 2020 od 9:30 do 12:00. Zatímco v České republice je implementace plánů genderové rovnosti dosud jen výjimkou a jejich tvorba doporučením, v zahraničí jsou již mnoho let povinnou součástí strategického plánování vysokých škol a výzkumných organizací. Ačkoli na české národní legislativní úrovni není jejich příprava a zavedení ještě zdaleka povinná,...
NKC – gender a věda zorganizovalo další z cyklu přednášek zahraničních odbornic v oblasti genderové dimenze v obsahu výzkumu, vývoje a inovací. Tentokrát na téma „COVID-19: What is a pandemic teaching us about the impact of sex and gender on health?“ s lékařkou a expertkou v oblasti genderově senzitivní medicíny, Sabine Oertelt-Prigione MD, PhD, MScPH. Přednášky konané 27. 10. se zúčastnilo na třicet osob z mezinárodního i tuzemského vědeckého prostředí. Diskutována byla nejnovější data týkající...
Pandemie koronaviru ovlivnila každého z nás, ženy ale v celé řadě oblastí zasáhla více než muže. Jednou z příčin je aspekt typický pro mnohé ženské životy – role primární pečovatelky o blízké, vzdělání dětí i starost o domácnost. Celostátní karanténa tak v soukromých životech českých žen vystupňovala tlak, a to nejen v souvislosti s celodenní starostí o děti při práci, zajištění domácí výuky, ale i nárůstu domácího násilí či jarního zákazu přítomnosti otců u porodu....
Dnes, 13. 10. 2020, se uskutečnila online konference Věda a výzkum 2021+ o příležitostech a výzvách v oblasti profesního uplatnění žen ve vědě. Pořadatelem konference, konané pod záštitou premiéra ČR Andreje Babiše a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové, bylo právě Národní kontaktní centrum – gender a věda. Cílem konference bylo představení nejnovějších evropských a českých politik v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI, možností, které tyto politiky institucím VaVaI přinášejí a seznámení s...
Již čtvrtá spolupráce NKC – gender a věda s mezinárodním festivalem populárně-vědeckých filmů, Academie Film Olomouc, přilákala do pražského Divadla Archa téměř čtyři desítky diváků. Z pohodlí svých domovů naši diskusi, Feministická eroze: O feminismu jako společenské hrozbě, sledovalo celkem dva tisíce divaček a diváků. Za téma letošního ročníku AFO byla vybrána eroze, pod kterou si většina z nás představí proces postupného poškozování půdy přírodními živly. Ze sociologického hlediska však eroze označuje pomalé ničení společnosti...
Irène Joliet Curie – dcera nejslavnější vědkyně na světě (12. 9. 1897 – 17. 3. 1956) Radiochemička, nositelka Nobelovy ceny, aktivistka, politička a dcera nejslavnější vědkyně na světě. Řeč není o nikom jiném než o Irène Joliot-Curie, od jejíhož narození uběhlo 12. září 123 let. Na svých objevech, stejně jako její matka Marie Curie-Skłodowská, spolupracovala se svým manželem Spolu objevili vůbec první uměle vytvořené radioaktivní atomy, za což v roce 1935 obdrželi Nobelovu cenu za...
Po čtyřech dílech rubriky Jedna velikost nesedí všem, které se věnovaly genderově slepé medicíně, se s naší sérií přesuneme do oblasti ionizujícího záření. To je dobře známou příčinou škodlivých účinků na lidské zdraví, protože jakékoli vystavení živých buněk subatomovým částicím nebo elektromagnetickému záření může u lidí zapříčinit rakovinu. Zda k rakovinovému bujení dojde, závisí z velké části na demografických faktorech, jako je věk, pohlaví, rasa, genetická predispozice či životní styl. Z těchto faktorů je dle výzkumného týmu Nadii Narendran...
