Mezinárodní den žen a dívek ve vědě slavíme dnes už pošesté. Tématem letošního roku se staly úspěchy vědkyň a výzkumnic v roce 2020. Díky zapojení celé řady institucí i jednotlivců jsme upozornily na několik desítek žen z celého světa a širokého spektra oborů, které svými objevy, výzkumy i prvenstvími dokazují, že #ZenyVeVede nehrají žádné druhé housle, a že plýtvat jejich potenciálem je škoda nás všech. Cílem kampaně bylo připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě...
O rozdílech v lékařském zacházení s ženami a muži víme dlouho. Již v roce 2001 studie Diane Hoffmann a Anity Tarzian odhalila, že ženské zdravotní problémy jsou lékař(kam)i vnímány mnohem méně vážně než ty mužské. V důsledku jsou ženám na bolest mnohem častěji předepisována sedativa (celkově tlumící přípravky), zatímco mužům analgetika (bolest tlumící přípravky). Tento závěr potvrzuje i studie Karen L. Calderon, která navíc zjistila, že ženám jsou silné léky předepisovány po nižších dávkách než mužům. Důvodem...
Je v medicínském výzkumu opravdu zahrnuto méně žen a je jejich případná absence problém? Tuto otázku si v roce 2018 položil i nizozemský výzkumný tým ve složení pěti mužů[1] a dospěl k závěru, že genderové rozdíly v klinickém testování žádným problémem nejsou. Pokud se ale podíváme na studii blíž, zjistíme, že potřebná data byla dostupná pouze ve 28 % klinických testů, a tudíž nemůžeme vědět, nakolik byl vzorek skutečně reprezentativní.[2] Z oněch 28 % klinických testů navíc ve čtvrtině počet participantek...
Podle amerického Lékařského institutu má každá buňka v našem těle pohlaví[1], což znamená, že muži a ženy se liší na buněčné úrovni, a že onemocnění, léčba i léky mohou na obě pohlaví působit různě. I přesto existuje v lékařském výzkumu dlouhá a zakořeněná tradice ignorování genderové dimenze, která dle spisovatelky Caroline Criado Perez ústí v „systematickou diskriminaci žen, jejich chronické nepochopení, špatné zacházení a chybné diagnostikování“[2]. Příčin této tradice je celá řada, na jejím počátku ovšem...
Technologie mění západní medicínu již desítky let. Ať se jednalo o rentgen, elektrokardiogram či magnetickou rezonanci, každá z těchto inovací představovala ve své době diagnostickou revoluci. Revoluční technologií dnešní medicíny, jež má radikální schopnost změnit způsob, jakým praktikujeme a zažíváme zdravotní péči, je umělá inteligence (Artificial intelligence, AI). Ta je založena na systému komplexních algoritmů, jejichž cílem je navrhnout diagnózu bez přímého lidského přispění. Správně navržený algoritmus může pomoci k rychlejší a zároveň spolehlivější diagnostice....
Cílem tzv. crash testingu neboli nárazových zkoušek je pomocí simulované dopravní nehody otestovat pasivní bezpečnost automobilů. Při těchto testech je každý vůz podroben několika předem definovaným nárazům, jejichž výsledkem je hodnocení bezpečnosti na základě různých faktorů – např. síly, které při nárazu působí na jednotlivé části lidského těla. Zatímco v počátcích crash testingu v 60. a 70. letech byli aktéry těchto nárazů skuteční lidé, dnes se pro účely hodnocení bezpečnosti vozů využívají testovací figuríny, tzv. crash...
16. 2. 2020, 9:30- 12:00, workshop Komunity pro změnu (online) Genderová dimenze v obsahu výzkumu a vývoje: Jak integrovat perspektivu pohlaví a genderu do výzkumné praxe s ohledem na aktuální požadavky Horizontu Evropa: pro projektová oddělení výzkumných organizací i výzkumné pracující Genderovou dimenzí v obsahu výzkumu, vývoje a inovací rozumíme zohlednění poznatků z oblasti vlivu pohlaví (biologické faktory) a genderu (sociokulturní faktory) ve výzkumné praxi. Takové zvažování a jeho integrace napomáhá excelenci a validitě výzkumných výsledků, tvorbě...
Jako každý rok i letos 11. února oslavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (MDŽD). Cílem letošního ročníku je pod hashtagem #ZenyVeVede/#WomenInScience připomenout a upozornit na úspěchy vědkyň v loňském roce. Od 3. února do samotného MDŽD ve vědě tak budeme na našich sociálních sítích každý sdílet příběhy žen a dívek, které loni přispěly k rozvoji české i světové vědy. „Takový koncentrovaný pohled ukáže, že ženy ve vědě nehrají žádné druhé housle. V roce...
Novinky o dění a aktivitách NKC v oblasti rovnosti a vědy na národní úrovni vám sice přinášíme pravidelně, naše práce na evropských projektech, zejména kvůli vypuklé pandemii, ale zůstává mnohem více v pozadí. Rozhodly jsme se proto toto „upozadění“ napravit a přinést vám zprávy o dvou ze čtyř evropských projektů, do kterého jsou členky NKC zapojeny. Projekt Gender-SMART se právě nachází v polovině svého trvání, což znamená, že NKC už dva roky sleduje, jak...
Softwary pro rozpoznávání řeči jsou alternativou k psaní na klávesnici. Jednoduše řečeno, zatímco vy mluvíte s počítačem, vaše slova se objevují na obrazovce. Ačkoliv vývoj voice-recognition technologií začal již v 50. letech 20. století,[1] k rozšíření tzv. hlasového obchodu došlo až v posledních letech, přičemž prognózy odhadují, že do roku 2023 se stane byznysem v hodnotě 80 miliard dolarů.[2] O potenciálu hlasového obchodu svědčí např. skutečnost, že za čtyři roky existence Google Assistant[3] vzrostlo vyhledávání pomocí hlasových dotazů o...
