Publikujeme

Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě přináší aktuální statistické ukazatele o postavení žen v českém výzkumném prostředí. Publikace si klade za cíl informovat o zastoupení žen a mužů napříč vědními obory, akademickými sektory a sektory ekonomiky, včetně pozice České republiky v mezinárodním srovnání. Kromě toho se zpráva rovněž věnuje příjmům a genderovým rozdílům v nich.

V publikci NKC mapuje postavení žen ve vědě a inovacích v České republice. Zprávy vydává každoročně už od roku 2005. Najdete v ní data o zastoupení žen ve vědě a výzkumu napříč obory i ekonomickými sektory. Získáte také přehled o tom, kolik žen působí ve vedoucích funkcích vědy a výzkumu a jaké jsou genderové platové rozdíly v akademické sféře. Nechybí zde ani mezinárodní srovnání ČR s dalšími zeměmi EU.

Monitorovací zpráva projektu STRATIN+ přináší nejčerstvější informace o postavení žen v českém akademickém prostředí. Čtenáři se dozví o zastoupení mužů a žen napříč vědními obory, akademickými pozicemi a sektory ekonomiky. Část zprávy je věnována příjmům a genderovým příjmovým rozdílům. Popsáno je také genderové složení vedoucích pozic v českých akademických institucích a srovnání situace v České Republice s okolními zeměmi.

Každoroční statistický přehled situace a vývoje v oblasti postavení žen v české vědě včetně mezinárodního srovnání ukazuje, že situace se sama od sebe pozitivním směrem nemění, naopak lze konstatovat mírně negativní tendence, tedy pokles zastoupení žen v nejvýznamnějších oblastech. V Evropě patříme mezi nejhorší.

Každoroční statistický přehled situace a vývoje v oblasti postavení žen v české vědě včetně mezinárodního srovnání ukazuje, že situace se sama od sebe pozitivním směrem nemění, naopak lze konstatovat mírně negativní tendence, tedy pokles zastoupení žen v nejvýznamnějších oblastech. V Evropě patříme mezi nejhorší.

Monitorovací zpráva představuje data v časových řadách od roku 2005 do roku 2016. Ani v roce 2016 zastoupení žen mezi výzkumníky nevzrostlo, naopak, trend mírného ale stálého poklesu pokračuje. Podíl žen mezi výzkumníky dosáhl hodnoty 26,6 %. Mimo standardních dat o výzkumnících dle oborů a sektoru působení, o studujících a akademických pracovnících na vysokých školách či zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích výzkumu a vývoje, Zpráva obsahuje také data mapující postavení žen mezi výzkumníky v jednotlivých evropských zemích. Ze srovnání jasný vyplývá, že situace v České republice patří ve všech sledovaných kritériích mezi nejhorší.

Zpráva představuje data v časových řadách od roku 2005 do roku 2015. Je už skoro tradicí Monitorovacích zpráv konstatovat další dosažení historického dna, co se zastoupení žen mezi výzkumníky týče, a rok 2015 není výjimkou. Podíl žen mezi výzkumníky dosáhl hodnoty 26,9 %. Mimo standardních dat o výzkumnících dle oborů a sektoru působení, o studujících a akademických pracovnících na vysokých školách či zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích výzkumu a vývoje, Zpráva obsahuje také data o nově zaměstnaných výzkumných pracovnících, informace o situaci v krajích, výzkumnících ze zahraničí nebo o počtech udělených vědeckých ocenění.

Zpráva konstatuje, že trend zvyšování zastoupení mužů v dnes již velmi maskulinizovaném výzkumu nadále pokračuje a že se také zvyšuje horizontální segregace jak v oblasti sektorů provádění výzkumné práce, tak z hlediska oborů. V roce 2014 bylo zastoupení žen mezi výzkumníky nejnižší od roku 2001, dosáhlo jen 27,2 %. V podnikatelském a vysokoškolském sektoru zastoupení žen mezi výzkumníky klesá, stejně jako v technických, přírodních a humanitních vědách. Roste podíl žen mezi docenty a profesory, z velké části ovšem díky výraznému úbytku mužů s těmito akademickými hodnostmi. V čele institucí výzkumu a vývoje stálo v roce 2014 jen 13 % žen. V širším vedení těchto institucí bylo 23,3 % žen. V poradních a expertních komisích měly ženy 19,6% podíl. Ve všech fázích akademické dráhy najdeme genderové mzdové rozdíly v neprospěch žen.

Výzkum je mužská doména a převaha mužů zde roste – zvyšuje se horizontální segregace výzkumu: muži převládají (a jejich převaha roste) v oblastech, kam jde nejvíc finančních prostředků a které nabírají nejvíc nových pracovníků, tj. v technických a přírodních vědách a v podnikatelském sektoru – výzkum není schopen přijímat kvalifikované ženy – v profesích spojených s výzkumem přetrvávají mzdové rozdíly mezi ženami a muži, a to v každém věku – zastoupení žen v rozhodovacích orgánech výzkumných institucí a politik výzkumu bylo v roce 2013 17,6 % – nejvýznamnější instituce a orgány českého výzkumu a vědních politik takové hodnoty zastoupení žen ovšem zdaleka nedosahují.

Česká republika má vyrovnaný podíl žen a mužů, kteří mají kvalifikaci pro práci ve vědeckých a technických zaměstnáních. Stabilně narůstá zastoupení žen ve všech stupních vysokoškolského studia. V roce 2012 dosáhlo zastoupení žen ve výzkumu nejnižší hodnoty od roku 2001. Mezi výzkumníky jich pracovalo jen 27,4 %. Přepočteno na celé úvazky věnované výzkumné činnosti představují ženy jen 24,7 % výzkumníků v ČR. Mírně se zvyšuje horizontální segregace; zastoupení žen mezi výzkumníky má klesající tendenci v technických vědách a podnikatelském sektoru. Vyrovnané zastoupení žen a mužů mezi výzkumníky mají jen lékařské vědy. Horizontální segregace je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. Zastoupení žen v rozhodovacích orgánech nejvýznamnějších výzkumných institucí a institucí vědních politik dosáhlo v roce 2012 jen 14,3 %. Mezi profesory na vysokých školách bylo v roce 2012 14,9 % žen a mezi docenty 25,7 % žen.

Publikace se zaměřuje na představení dostupných dat, a to v časových řadách od roku 2001. Data ukazují, že neplatí předpoklad růstu podílu vědkyň v situaci, kdy se trvale zvyšuje podíl žen mezi studujícími vysokých škol a vysokoškolsky vzdělanou populací. Z osob, které mají v ČR kvalifikaci pro výkon výzkumné profese, tvoří 50 % ženy, mezi výzkumníky jich je ale jen 25,1 % (v FTE).

Z pohledu statistických údajů se situace v ČR od minulého roku nijak zásadně nezměnila, téma podpory genderové rovnosti je stále na okraji zájmu institucí výzkumu, vývoje a inovací. Dílčí pozitivní posuny nemají zásadní strukturální charakter. Netečnost místních institucí je o to zřetelnější, porovnáme-li ji s přístupem institucí v zahraničí. Současné směřování EU i nejvýznamnějších evropských univerzit a výzkumných institucí – které mapuje příloha Monitorovací zprávy – je vedeno snahou změnit chod vědy tak, aby umožňovala participaci osobám, jejichž profesní dráha je nebo byla přerušena, aby byla otevřená dalším hodnotám a oceňovala kvality, které jsou pro vědu nezbytné ale doposud zůstávaly stranou pozornosti a uznání. Deklarovaným cílem je zde zvýšení vědecké excelence prostřednictvím zavedení dimenze genderu do výzkumu a chodu výzkumných institucí.

Publikace si klade za cíl informovat o postavení žen v české vědě a upozornit na některé z jeho aspektů i na důležitost řešení problému genderové rovnosti ve vědě obecně. První část zprávy nabízí přehled základních statistických údajů z hlediska zastoupení žen v jednotlivých vědních oblastech a sektorech provádění výzkumné činnosti, v rozhodovacích pozicích a kariérních stupních a dále se zaměřuje na to, nakolik ženy a muži čerpají finanční zdroje na výzkum, vývoj a inovace. Statistiky ukazují jeden z projevů genderové nerovnosti v české vědě a v širším ohledu také v české společnosti. Řadu dalších rovin genderové ne/rovnosti v české vědě představují publikace, které jsou uvedeny v Příloze včetně stručného obsahu. Zpráva dále shrnuje aktivity institucí v oblasti genderové rovnosti ve vědě v roce 2009, analyzuje diskursivní strategie institucí, jejichž důsledkem je přetrvávající neřešení problému, a ukazuje, jakým způsobem jsou vědkyně a vědci reprezentováni v předních českých novinových titulech.

Počet žen, které pracují ve vědě, je nízký (25 %). ČR v tomto ohledu zaostává jak za průměrem EU, tak ve srovnání s novými členskými státy. Navíc od roku 2001 zůstává podíl vědců vůči vědkyním na stejné úrovni. V české vědě také panuje vysoká míra horizontální a vertikální segregace. Jak na tuto situaci reagují jednotlivci a instituce? Postavení žen ve vědě se pomalu stávají tématem, kterému státní, výzkumné a vědecké instituce začínají věnovat pozornost. Nejedná se ale zdaleka o pozornost zvýšenou, respektive adekvátní. Prosazení tématu v základních koncepčních programech vědních politik je ale minimální, ne-li žádné…

Cílem příručky je poskytnout praktický návod, jak začlenit genderovou dimenzi v různých vědních oblastech. Chceme přiblížit, proč a kde je genderová dimenze potřeba, a ukázat konkrétní nástroje, které vám s genderovou dimenzí usnadní práci. Příručka kromě úvodu do problematiky genderové dimenze a praktických příkladů obsahuje i checklist k genderové dimenzi, v němž naleznete stručné shrnutí všech zásadních informací.

Granty Evropské výzkumné komise (ERC granty) jsou považovány za jedny z nejprestižnějších grantů, jejichž jediným kritériem je vědecká excelence. Účast vědců a vědkyň v České republice je však u těchto grantů nízká. Tato studie analyzuje zjištění vycházející z dotazníku, která proběhla mezi vědci*kyněmi a výzkumníky*nicemi a která se týkala konkrétních důvodů nízké účasti na ERC grantech a překážek, na které vědci a vědkyně naráží. Dotazník zjišťoval jak důvody, proč se vědci a vědkyně rozhodli o ERC granty nežádat (i přestože by měli potenciál jej získat), tak překážky, kterým čelili ti, kteří o ERC grant žádali.

Katalyzátory změny představují nástroj pro hodnocení stavu institucionální změny v oblasti genderové rovnosti. Manuál vás provede jednotlivými kroky vyhodnocení pomocí modelu. Ten byl navržen specificky pro účely výzkumných organizací a vysokých škol, které usilují o genderovou rovnost zejména prostřednictvím plánů genderové rovnosti. Hodnocení je vhodné v průběhu realizace GEP opakovat, což umožňuje měřit pokrok a rozvoj gender mainstreamingu v čase.

Cílem této příručky je přispět k tvorbě bezpečného studijního a pracovního prostředí ve výzkumných a vysokoškolských institucích prostřednictvím zjednodušeného návodu pro tvorbu předpisu upravujícího postup řešení případů narušení bezpečného prostředí různými formami problematického jednání včetně genderově podmíněného násilí. Příručka je určena především osobám odpovědným za vypracování a zavedení předpisu pro řešení genderově podmíněného násilí ve svých institucích.

Plánujete podávat projekty v projektu Horizont 2020, Horizont Evropa, v Technologické agentuře ČR, nebo usilujete o získání ocenění HR Excellence Award? Pokud ano, všude narazíte na požadavek, aby se vaše instituce začala systematicky věnovat podpoře genderové rovnosti. Praktické rady a příklady dobré praxe ze zahraničních i českých institucí, které si tímto procesem již prošly, přináší nová příručka Jak na změnu: Genderová rovnost v instituci. Krok za krokem popisuje, jak postupovat, aby vaše úsilí přineslo skutečnou změnu k větší genderové rovnosti.

Hlavním cílem monitoringu a evaluace by měla být podpora institucionální změny a sledování celého procesu, který se s ní pojí. Úspěšný monitoring a evaluace plánů genderové rovnosti tedy vede k prosazování institucionální změny. Zatímco monitoring zajišťuje, že se podnikají správné kroky, evaluace řeší otázku, zda se daří dosáhnout odpovídajících výsledků. Jako pomocníka pro instituce, které se na monitoring a evaluaci připravují, jsme vytvořili tuto speciální příručku.Ta obsahuje základní informace k tématu a také nástroj, který mohou instituce pro monitoring a evaluaci využít.

Příručka přináší návod, užitečné rady, praktické postupy a doporučení pro to, jak pracovat s genderově senzitivním jazykem v externí i v interní komunikaci vysokoškolských a výzkumných insitcí. Představuje tak další pomůcku k vytovření férového a inkluzivního prostředí. Příručka vychází jak z odborné literatury, tak i z našich zkušeností s workshopy v českých vysokoškolských a výzkumných institucích, z workshopů Komunity pro změnu a z dostupných příkladů dobré i špatné praxe. Je určena především osobám, které mají ve vysokoškolských a výzkumných institucích na starost komunikaci a(nebo) agendu rovných příležitostí. Je ale samozřejmě k dispozici všem osobám, které souzní s hodnotami rovných příležitostí a genderové rovnosti a rády by je uplatňovaly i v jazyce.

NKC – ženy a věda si nechalo zpracovat studii, která z právního hlediska mapuje různé situace, jimž čelí ženy a muži v oblasti vysokého školství a vědy. Publikace se stane podkladem pro naši další komunikaci s institucemi výzkumu a vývoje i státními orgány.

Genderově podmíněné násilí včetně sexuálního obtěžování jsou závažnými problémy, ke kterým dochází i ve vysokoškolském prostředí. Genderově podmíněné násilí má vážné dopady na studijní a pracovní výsledky osob, které jej zažívají, ale i na osoby, které jsou tomuto jednání vystavovány z pozice svědků.

Cílem této příručky je přispět k hledání řešení genderově podmíněného násilí v akademickém prostředí. Příručka nabízí vysvětlení právního rámce této problematiky, který může osobám odpovědným za tuto agendu přinést konkrétní nástroje k vytváření bezpečného prostředí na vysokých školách. Vedle základní právní analýzy zároveň osvětluje rozdíly mezi jednotlivými typy právních norem, obsahuje přehled využitelných právních nástrojů a upozorňuje na nedostatky v právní úpravě.

Nová kniha rozhovorů se tentokrát věnuje mimo jiné kariérám vědců z VŠCHT a jejich postojům vůči rovnosti žen a mužů v akademické sféře. Kniha vznikla v rámci projektu TRIGGER, který je financován ze 7. rámcového programu. Jejími autorkami jsou Hana Víznerová a Blanka Nyklová.

Kniha Kateřiny Cidlinské se zaměřuje na příčiny odchodu začínajících vědkyň a vědců z české vědy a na průběh jejich studijní a pracovní dráhy od doby vstupu do vědy až do dnes.

Cílem publikace je zjistit, kdo jsou lidé, kteří v posledních deseti letech opustili akademické pozice v ČR, jaké byly příčiny jejich odchodu, jaké je jejich současné pracovní uplatnění a jakým způsobem dnes využívají znalosti a dovednosti nabyté za dobu působení ve vědě. Pro tuto publikaci byly vybrány rozhovory s osobami, které opustily vědeckou dráhu v doktorské a postdoktorské fázi. Kniha proto naznačuje, jaké podmínky poskytuje česká věda začínajícím vědkyním a vědcům pro rozvoj jejich vědeckých kariér.

Kniha Hany Víznerové a Blanky Nyklové obsahuje dvacet rozhovorů s výzkumnicemi, pedagožkami a vědkyněmi ze všech fakult VŠCHT Praha, z různých oborů a vědních disciplín a v různých fázích profesní dráhy.

Rozhovory ukazují, jak rozmanité jsou profesní a životní zkušenosti vědkyň, které do značné míry ovlivňují společenské, politické i institucionální okolnosti. Kniha si klade za cíl přispět ke zviditelnění práce výzkumnic a ukázat jejich přínos pro vědu, pedagogickou práci i rozvoj VŠCHT Praha. Kniha vznikla v rámci společného projektu TRIGGER.

Publikace se zaměřuje na životní a pracovní dráhy mladých žen působících ve vědě, výzkumu nebo terciárním vzdělání. Navazuje na knihu Dámský gambit: zahájení vědecké dráhy z roku 2007, která představila úspěšné mladé vědkyně z různých vědeckých disciplín na začátku vědecké dráhy. Publikace Talentky sedm let poté se za těmito vědkyněmi vrací po zhruba sedmi letech.

Věnuje se tomu, jak se od posledního rozhovoru odvíjely jejich pracovní a životní dráhy, jak se za poslední roky změnily jejich profesní i soukromé plány, cíle a představy. Zjišťuje, jaké měly mladé vědkyně tenkrát představy o svém životě a práci a jaká je dnešní realita, a zaměřuje se také na to, jak reflektují proměnu vědeckého prostředí, jejímiž svědky jsme v posledních letech. Vlastní rozhovory jsou uvozeny analytickou studií zaměřující se na vývoj pracovních drah mladých vědkyň a proměnu jejich vyprávění.

Publikace se věnuje problematice akademické mobility, konkrétně dlouhodobým zahraničním stážím v počátečních fázích akademické dráhy. Formou rozhovorů přibližuje zkušenosti vědců a vědkyň z přírodních, sociálních a humanitních věd z pobytů v zahraničních vědeckých institucích.

Publikaci otevírá teoreticko-empirická studie, která zasazuje osobní výpovědi vědců a vědkyň do kontextu odborných studií i vědních politik a přináší analýzu hlavních témat, která se objevovala v rozhovorech. Úvodní kapitola se soustředí na způsoby získávání zahraničních stáží, akademické kultury internacionalizovaných akademických pracovišť, otázky spojené s kombinací osobního a profesního života v pohybu a na návrat do českého akademického prostředí. Publikace vychází z projektu rozhovorů Vědci a vědkyně v pohybu.

Publikace přináší portréty patnácti párů, v nichž oba partneři pracují ve vědě, výzkumu nebo na vysoké škole. V rámci projektu Akademické páry byly mezi lety 2009 a 2010 provedeny rozhovory, které zastihují akademické páry z různých vědních oborů v rozmanitých životních etapách: od mladých doktorandů s malými dětmi, kteří stojí na samotném začátku vědecké dráhy, přes postdoktorandy a etablované vědce a vědkyně na vrcholu svých kariér, až po páry, které svou profesionální vědeckou kariéru pomalu ukončují a jejichž děti už dospěly a založily své vlastní rodiny.

Neobyčejně otevřené výpovědi lidí z různého prostředí vědy a výzkumu tak umožňují nahlédnout z mnoha perspektiv na problematiku ustavování kariérních drah ve vědě, roli rodičovství a hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem ve vědecké profesi.

V roce 2005 zahájilo NKC– gender a věda (tehdy ještě jako NKC – ženy a věda) projekt Talentky. Cílem bylo představovat badatelky, které stojí na začátku své vědecké dráhy, mají za sebou první úspěchy a před sebou otevřenou budoucnost.

Nechtěly jsme vytvořit výběr ojedinělých profilů talentovaných odbornic, které by jako výjimky vyčnívaly nad ostatními. Dámský gambit je souborem vyprávění o tom, jak se žije mladým ženám, které se vědě s úspěchem věnují.

Kniha rozhovorů s úspěšnými ženami české vědy, vychází z projektu Žena měsíce, zahájeného v roce 2002. Hlavní snahou tohoto projektu bylo zviditelnit vědkyně, které dosahují význačných úspěchů ve svém oboru.

Bylo pro nás důležité mapovat přínos žen vědě v České republice a představit zkušenost některých z nich. Zároveň jsme chtěly ukázat mladým vědkyním, co to znamená dělat vědu z hlediska těch, kterým se podařilo prolomit skleněný strop, jak vědu žijí, jaké jsou jejich životní osudy. Předpokládaly jsme také, že se dozvíme více informací o tom, jakým způsobem deformoval vědu bývalý politický režim a jaké strategie přežití lidé ve vědě vyvíjeli a jak se vědní prostor změnil po roce 1989 očima těch, které ho již také samy formují.

E-kniha editorek Marty Vohlídalové a Marcely Linkové se věnuje genderovým dopadům neoliberálně inspirovaných reforem v českém akademickém prostředí. Kniha míří primárně na zahraniční odborné publikum a věnuje se tématům, jako je například konstrukce excelence, proměny systému výzkumu a vývoje a vysokého školství v ČR, srovnání akademické dráhy před rokem 1989 a po roce 1989, akademická mobilita či důvody ukončování akademické kariéry v ČR.

KNIHA JE K ZAKOPUPENÍ NA WEBU KOSMAS.CZ.

Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.

Úvodní kapitola odkrývá kontext současného měnícího se světa vědy a jeho genderové aspekty, představuje základní stereotypní představy o vědě a vědkyních, analyzuje početní zastoupení žen v české vědě či přístup k genderovým otázkám v rámci české vědní politiky. Druhá kapitola obrací pozornost ke kariérním plánům začínajících vědkyň a vědců v doktorské a postdoktorské fázi. Třetí kapitola se zabývá tématem akademické mobility, čtvrtá se věnuje možnostem kombinace vědecké práce a mateřství v ČR, pátá je sondou do prezentace vědkyň a vědců v českém tisku. Šestá kapitola ukazuje vývoj evropských politik genderové rovnosti od konce 90. let do současnosti. Závěrečná kapitola pak shrnuje hlavní zjištění a věnuje se dopadům proměňujícího se charakteru vědecké profese na genderovou rovnost a na profesní vyhlídky žen a mužů ve vědě v České republice.

Knihu jsme uvítaly 16. května 2013 v Galerii Le Court.

Publikace se věnuje problematice sexuálního obtěžování ve vysokoškolském prostředí v ČR z několika různých perspektiv. Výzkumnou část založenou na analýze kvalitativních a kvantitativních dat doplňuje kapitola věnovaná představení politik, nástrojů a procedur, které používají anglosaské univerzity k boji proti sexuálnímu obtěžování. Monografii uzavírají konkrétní doporučení pro vysoké školy v ČR, jak proti sexuálnímu obtěžování v akademickém prostředí postupovat.

Výzkum, jehož výsledky prezentuje tato monografie, proběhl na vybrané fakultě pražské vysoké školy mezi lety 2008 a 2009. Zaměřil se přitom výhradně na obtěžování studujících ze strany vyučujících. Na kvantitativní dotazníkové šetření, které zahrnovalo 700 studujících bakalářského a magisterského studijního programu, navazovala kvalitativní studie 18 hloubkových rozhovorů se studenty a studentkami bakalářského, magisterského a doktorského studia. Přes všechna omezení výzkumu vyšlo najevo, že sexuální obtěžování v českém vysokoškolském prostředí nepochybně existuje a že si tento fenomén zasluhuje naši pozornost. Publikace není dostupná v elektronické formě. Nabízíme však její shrnutí.

Roku 2009 vydal Sociologický Institut AV ČR knihu Knowing and Living in Academic Research: Convergence and Heterogeneity in the European Kontext.

Publikace shrnuje výstupy mezinárodního projektu KNOWING, který probíhal pod koordinací NKC v letech 2006–2008. Publikace je dostupná jen v anglickém jazyce.

Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989. Svým rozsahem a tématem je tato publikace důležitým zdrojem především pro vysokoškolské studující a vyučující v kursech genderových studií, médií, sociálních hnutí a politicko-ekonomické transformace. Při vzrůstajícím zájmu médií o otázky rovných příležitostí v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bude zajímat i mediální pracovníky a pracovnice a vzdělanou veřejnost. Distribuci knihy zajišťuje Tiskové a ediční oddělení Sociologického ústavu AV ČR.

Tato publikace je inspirovaná příspěvky, které zazněly na mezinárodní historicky orientované konferenci Women Scholars and Institutions, kterou v červnu 2003 zorganizovalo Výzkumné centrum pro dějiny vědy a Commission Women in Science of the International Union of History and Philosophy of Science.

Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR zorganizovalo v rámci této konference sekci nazvanou Gendered Knowledge: the Reshaping of ‘Normal’ Science. Tato publikace je výsledkem následné spolupráce panelistek a organizátorek sekce a zároveň vychází z koncepce NKC – ženy a věda.

Publikace představuje téma ženy a věda v případových studiích o České republice, Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku. Autorky navazují na předcházející zprávu Waste of talents: turning private struggles into a public issue, která sledovala postavení žen v zemích východní a střední Evropy, v té době nových členských státech EU.

Aktivity ženských organizací, postupné pronikání žen na univerzity i do akademických pozic v první třetině 20. století narušil komunistický režim, který petrifikoval genderovou nerovnost v oblasti vědy i v celé společnosti. Ženy – i když byly nyní ve vědě početnější – zastávaly hůře odměňované pozice a měly omezený přístup k technickému vybavení. Komunismus také zcela utlumil aktivity občanského sektoru, téma ženy ve vědě si tak musí znovu dobýt svoje místo mezi veřejně-politickými problémy dneška.

V roce 2005 se konala Jarní škola studií vědy, ze které vydalo NKC–ŽV sborník. Cílem bylo v kontextu studii vědy a technologií (STS) otevřít diskusi nad tématy z „černé skříňky“, které se ve vědeckém prostředí příliš často nevyskytují.

Pozornost byla věnována problematizaci konstruování znalosti a dělání vědy, feministickým studiím vědy, teorii sítí a aktérů, postkoloniálním technostudiím i analýze interakcí lidí a technologií. Publikace je dostupná jen v anglickém jazyce.

Metodika nabízí praktické rady a příklady dobré praxe ze zahraničních i českých institucí. Krok za krokem popisuje, jak postupovat, aby vaše úsilí přineslo skutečnou změnu k větší genderové rovnosti.

Publikace je vhodná nejen pro ty, kdo mají zájem o to, aby vaše instituce byla férovým pracovištěm, ale i pro ty, kdo chtějí žádat o projekty v programu Horizont 2020, Technologické agentury ČR nebo usilují o získání o získání ocenění HR Excellence Award.

Manuál se věnuje novému přístupu na podporu genderové rovnosti ve vědě Proměna vědecké kultury a institucí. Publikace je především praktickým návodem, který je určen všem, kteří chtějí přispět ke zkvalitnění podmínek vědecké práce, a tím k rozvoji instituce a vědeckého poznání. Je určena všem, kteří mají zájem se změnám v instituci aktivně a systematicky věnovat, ať už z pozice personalisty, personalistky, manažerské nebo vedoucí pozice či z pozice výzkumných a vědeckých pracovnic a pracovníků či vysokoškolských pedagogů a pedagožek.

Manuál přehledným způsobem zprostředkovává nejdůležitější informace, které umožní porozumět podstatě nového přístupu a ujasnit si, proč a jak se začít genderové rovnosti ve vědě věnovat na individuální, ale především na institucionální úrovni. V manuálu najdete konkrétní rady a doporučení a také řadu příkladů dobré praxe, které ilustrují, jak jednotlivé aktivity, programy a opatření přispívají ke zlepšení situace ve vědě z hlediska genderové rovnosti.