Novinky

Perličky roku 2018

Pozitivních zpráv není nikdy dost. Přidáváme proto výběr fajn událostí a aktivit, které si z minulého roku vybavujeme. Velmi oceňujeme iniciativu Masarykovy Univerzity, která podporuje návrat vědkyň z rodičovské. U interní grantové agentury nyní mohou úspěšné týmy získat dotaci půl milionu korun, pokud bude v projektu na významné pozici působit žena, která se vrací z rodičovské (více info zde). Radost nám také udělal přístup Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který usnadňuje dřívější návrat z rodičovské prostřednictvím podpory soukromého hlídání...

Inspirující vědkyně roku

Před 350 roky získala doktorský titul první žena, Benátčanka Elena Lucrezia Cornaro Piscopia. Doktorát z filosofie jí udělila Univerzita v Padově poté, co úspěšně složila ústní zkoušku na téma Aristotelových pozdějších analýz a fyziky. Letos také uběhlo 120 let od doby, kdy Marie Curie-Skłodowská izolovala polonium. Před 100 lety pak publikovala fenomenální matematička Emmy Noether první ze svých teorémů. Pojmové pojetí algebry Noetherové vedlo k základům zákonů jednotné algebry, geometrie, lineární algebry, topologie a logiky....

Prosinec 2018 v zahraničních médiích

Čtenost vědeckých článků a hodnocení Výsledky výzkumu založeného na datech o více než 1,3 milionu článků ve stovce vědeckých oblastí autorek a autorů pěti vybraných zemí (USA, UK, Španělsko, Turecko a Indie) naznačují, že hodnocení vědecké práce založená čistě na citacích vedou k přehlížení širšího dosahu práce vědkyň. Analýzou vzorku článků z roku 2014 v databázi Mendeley bylo zjištěno, že články, jejichž autorkami jsou ženy, přitahují větší pozornost studujících a začínajících vědkyň a vědců než články psané muži. Podrobnosti...

Listopad 2018 v zahraničních médiích

Sexuální obtěžování: Yale Kauza kardiologa profesora Michaela Simonse na Univerzitě Yale ukazuje dilema instituce, jež řeší etický přečin vědce, který jí přináší finance v řádech milionů dolarů. V roce 2014 univerzita po šetření etické komise suspendovala Simonse za sexuální obtěžování postdoktorandky. Po tom, co odmítla jeho návrhy, mstil se i jejímu příteli, který také pracoval v týmu. Hned po několika měsících byl ale profesor jmenován na další významný post. Následoval dopis podepsaný více než tisícovkou akademiků a akademiček,...

Gender, znalost, demokracie

Tak trochu symbolicky před víkendovými oslavami 17. listopadu se v Praze uskutečnily dvě diskuze, které se věnovaly otázkám spojeným s postavením genderové agendy a vědění, toho, jak se formuje antigenderový diskurz a jak na něj reaguje či s ním zachází politická reprezentace. Klíčovým tématem těchto debat nebylo jen hledání příčin a snaha pojmenovat charakteristické znaky těchto fenoménů, ale i hledání cest, jak na současnou situaci reagovat. Ve čtvrtek 15. listopadu se po zasedání Genderové expertní komory uskutečnila...

Listopadové perličky a špeky

Ve Velké Británii mimo brexitu řeší i to, jakou vědeckou osobnost dát na padesátilibrovku. Anglická banka získala od veřejnosti víc než 170 tisíc nominací. Výzva vzbudila velkou odezvu a první nominace neopomněly významné britské vědkyně. Královská společnost jich na svém Twitteru připomněla hned několik: první programátorku Adu Lovelace, vědkyni Rosalindu Franklin, která zásadně přispěla k objasnění molekulární struktury DNA, astronomku Caroline Herschel, paleontoložku Mary Anning či krystalografku Kathlene Longsdale. Také další instituce neváhaly a přidaly se....

Meritokratické ideály ve vědě

Široká důvěra v meritokratické ideály, dle nichž postavení jedinců odráží jejich talent a píli, napomáhá ospravedlňovat přetrvávající nerovnosti a zneviditelňovat jejich strukturální kořeny. Meritokratické argumenty bývají také často mobilizovány v případě rezistencí vůči opatřením zaměřeným na podporu genderové rovnosti ve vědeckých institucích. Cílem tohoto setkání Pracovní skupiny pro změnu bude diskutovat vybrané kritiky meritokratického hlediska a účinné způsoby protiargumentace. Účast je otevřena všem. KDY: 4. 12. 2018 | 14.00 KDE: Brno | Čechyňská 19 – budova Archeologického ústavu AV ČR a...

Žena mezi prací a domácností: záznam

Jak se proměňovaly názory veřejnosti na ženskou práci v 19. a 20. století? Jak to bylo s prací žen v rodinných živnostech a podnicích? Pracovaly tehdy ženy z lásky k rodině? Zhroutila by se společnost, kdyby ženy přestaly vykonávat domácí práce? Na tyto otázky se zaměřila přednáška profesory Dany Musilové, kterou jsme uspořádaly v rámci Týdne vědy a techniky.    

Nebránit rovná se podporovat

Kateřina Cidlinská Kam se všechny ty nadané studentky poděly, když jim nikdo ve vědecké kariéře nebrání? Aneb proč někomu nebránit není to samé jako dát mu rovnou šanci. V ČR stále roste počet absolventek vysokých škol, včetně doktorských programů. Podíl žen ve vědě však od roku 2000 klesá. „Přirozený vývoj“, kterým argumentují odpůrci opatření na podporu rovných šancí žen a mužů na rozvoj vědecké kariéry, se tedy nekoná. Kde je zakopaný pes? Na to se...

Momentky z přednášky Dany Musilové na TVT

Jak se proměňovaly názory veřejnosti na ženskou práci v 19. a 20. století? Jak to bylo s prací žen v rodinných živnostech a podnicích? Pracovaly tehdy ženy z lásky k rodině? Zhroutila by se společnost, kdyby ženy přestaly vykonávat domácí práce? O tom přednášela v rámci Týdne vědy a techniky na pozvání NKC – gender a věda profesorka Dana Musilová (podrobnosti zde).